Moravská vesnice Dobrochov úspěšně bojuje s erozí půdy a suchem. Před třemi lety obec vybudovala pomocí evropských fondů biocentrum o velikosti více než tří hektarů. Za své snahy byl Dobrochov nominován na česká i evropská ocenění spojená s udržitelností. 

Nedaleko Prostějova poblíž rádiového vysílače na kopci Předina se nachází obec Dobrochov. Vesnici s 350 obyvateli protíná dálnice D46 vedoucí z Vyškova do Olomouce. Příroda v okolí obce se během minulého století podstatně změnila nejen kvůli stavbě čtyřproudové komunikace. „Socialistická zemědělská velkovýroba byla velice intenzivní, což vedlo k naprosté devastaci krajiny,“ říká starosta obce Miloslav Kříž (nez.) pro Ekonews.cz o stavu místního životního prostředí.

Polím musela příroda ustoupit. „Vysušovaly se mokřady, rozorávaly meze, kácely remízky a aleje ovocných stromů,“ vysvětluje dlouholetý starosta. Nezpevněnou půdu bez travnatých porostů a kořenů stromů ale mohou časem vítr a dešťová voda narušit. Podle Programu rozvoje obce Dobrochov z ledna 2016 byla třetina místní půdy ohrožená vodní erozí, a až tři čtvrtiny výměry půdy byly náchylné na působení větru.

Rušením mokřadů a tůní dále utrpěla hladina podzemní vody. Místní Dobrochovský potok podle Programu rozvoje obce v létě vysychá a trpí nedostatkem vody.

Projekty vracejí vodu do krajiny. Jde to ale pomalu a stojí to stovky milionů

Mokřady zadržují vodu a lákají vodní ptactvo

Obyvatelé Dobrochova se rozhodli, že krajinu poničenou zemědělstvím znova uvedou do původního stavu. „Snažíme dělat věci tak, aby byly prospěšné nejen lidem, ale i přírodě,“ vysvětluje Kříž.

Prozatím největším obecním projektem je vybudování lokálního biocentra v roce 2019. Soustava mokřadů, tůní, stromů a keřů se nachází na ploše o celkové rozloze 36 tisíc metrů čtverečních. Obec vybudování biocentra zaplatila pomocí dvou evropských dotací získaných v rámci Operačního programu Životní prostředí. Dobrochov získal částku v celkové výši převyšující deset milionů korun (10 018 564 Kč).

Nové mokřady a tůně zvlhčují vzduch v údolí a pomáhají půdě zadržovat vodu. Vodní plochy tak bojují současně proti letním horku i erozi půdy. Celkově se tři menší tůně rozkládají na 4 500 metrech čtverečních. Dále má erozi při přívalových deštích zabránit i osm tisíc metrů čtverečních nově zatravněné půdy.

Zhotovující firma také vysadila u Dobrochova 270 nových stromů a keřů. V biocentru rostou vedle sebe duby, jilmy, habry, javory a lípy. Při jejich výběru se obec poradila s arboristy a zahradními architekty. Podstatné bylo, aby vybrané druhy stromů v prostředí mokřadů dobře rostly. „Pro nás je strašně důležité, aby tady ty stromy po nás zůstaly, nejde jen o to je vysadit,“ vysvětluje Miloslav Kříž. Další podmínkou bylo, aby ze stromů měli užitek nejen lidi, ale také zvířata.

Omezte více pesticidy, vyzývá Evropská unie. Česko ale ani přesně neví, kolik jich spotřebuje

Přesně vyjádřit, jak moc biocentrum místní krajině pomohlo, je podle starosty zatím poměrně složité. „Je ještě brzy, navíc se nám mění v posledních letech letní počasí,“ říká Kříž. Dodává ale, že se do mokřadů začínají vracet různí živočichové.

V biocentru se už stihli rozmnožit skokani, ropuchy a mloci. Obyvatelé obce dokonce podle starosty pozorovali v mokřadech i v Čechách kriticky ohroženého skokan skřehotavého. Na ostrově se pak pomalu zabydlují kachny a labutě. Obec také poblíž tůní umístila dvanáct „berliček“ pro dravce a „hmyzí domečky”.

Po dokončení biocentra objevili v Dobrochově i jeho další nečekanou funkci – z nových tůní se staly přírodní „bazény“. V létě se v nich děti koupou, a naopak v mrazivých měsících se dá na vodních plochách bezpečně bruslit. „I když loňská teplá zima nám to nedovolila,“ dodává starosta.

Dobrochov před větrem chrání „zelený prstenec“ stromů

Pouze u vybudování biocentra ale Dobrochov nezůstal. Životní prostředí je jednou z priorit vedení obce a do péče o přírodu se také zapojují místní spolky a občané. „Snažíme se o všem jednat s odborníky. My jsme, co se týče životního prostředí, jenom banda amatérů,“ vysvětluje starosta Miloslav Kříž. Obec tak na ekologických projektech úzce spolupracuje s Pozemkovým úřadem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a zahradními architekty.

Dlouhodobým cílem stávajícího zastupitelstva je vytvořit „zelený prstenec“ kolem obce sloužící jako větrolam. Stromy nejen pomáhají před větrnou erozí, ale také zabraňují odpařování vody a poskytují stín lidem a zvířatům úkryt.

Do výsadby se obec snaží zapojovat i veřejnost. „Rodiny pak vědí, že tenhle konkrétní strom si zasadili sami. Rodiče ho ukazují dětem a starají se o něj společně,“ vysvětluje starosta. Následnou péči větrolamu poskytují odborníci a najaté firmy společně s místními spolky.

Při postupné realizaci „zeleného prstence“ už obec vysadila 470 stromů a 1630 keřů. Dobrochov má pro dokončení větrolamu připravené pozemky, dosadit všechny stromy se ještě ale nepovedlo. „Musíme „zelený kruh“ dělat tak, aby byl přijatelný nejen pro zvěř, ale i pro zemědělce, aby mohli přejíždět s technikou a měli přístup ke svým pozemkům,“ upozorňuje starosta.

Nejmodernější škola v Česku sama rozsvítí i vyvětrá. A možná bude vydělávat peníze ze solárů

Nejzelenější obec Česka soutěží dál v Evropě i doma

Dobrochov se letos díky vybudování biocentra dostal mezi pět finálových projektů Cen SDGs v kategorii Ocenění Evropské komise, z nichž může až do 30. září veřejnost vybírat vítěze (hlasovat je možné zde).

Snahy obce o udržitelný rozvoj už v minulosti ocenila „Zelenou stuhou ČR“ porota soutěže Vesnice roku, která Dobrochov v roce 2019 vyhlásila nejzelenější obcí Česka.

Díky vítězství „Zelené stuhy ČR“ pak Dobrochov postoupil do mezinárodní soutěže Entente Florale Europe 2022 – Evropská kvetoucí sídla. V soutěži porotci hodnotí obce podle několika kritérií jako je péče o veřejný prostor, recyklace odpadů, environmentální výchova a plánování a rozvoj obce. Dobrochov soutěžil s dalšími osmi obcemi z Rakouska, Belgie, Německa, Maďarska a Irska a bodově dosáhl na zlatou medaili. Porotci ocenili zejména vybudování rozsáhlého biocentra.

Na vyhlášení, které proběhlo v sobotu 24. října v maďarském Balatonfüredu, vypravil Dobrochov rovnou plný autobus. „Lidé si zasloužili cenu převzít. Podíleli se na tom, co děláme pro životní prostředí,“ říká starosta Kříž.