Tresty odnětí svobody, pokuty a vyšší daně hrozí firmám a jejich šéfům, pokud budou porušovat nově zaváděná pravidla. Jejich cílem je snížit emise oxidu uhličitého, v nichž je Jihoafrická republika na patnáctém místě na světě.
Jihoafrická republika každoročně vyprodukuje zhruba 400 milionů tun skleníkových plynů. Největší africká ekonomika tak předčí co do množství vypouštěných emisí i lidnatější země, jako je Francie či Velká Británie. Od příštího roku tam proto zavádějí přísné zákony.
Navrhovaná pravidla stanoví takzvané uhlíkové rozpočty pro emitenty skleníkových plynů, kteří ohrožují klima, jak píše agentura Bloomberg. Nesplnění požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti může vést dokonce k uvěznění šéfů firem. Překročení emisních limitů může podnikům přinést vyšší sazbu uhlíkové daně.
Daň z uhlíku nefunguje
Všechny firmy, které vypouštějí více než 30 tisíc tun skleníkových plynů, budou muset předkládat roční díle na snižování emisí a zveřejňovat zprávy o tom, jak si vedou. Manažerům hrozí za první porušení předpisů pokuty ve výši pět až deset milionů randů (5,8 až 11,5 milionu korun), za druhé porušení mohou jít až na deset let do vězení. Pravidla se budou vztahovat na všechna odvětví hospodářství s výjimkou nakládání s odpady a zemědělství.
Jihoafrická republika se tak snaží především zbavit závislosti na uhlí pro výrobu elektřiny. Podle energetického think tanku Ember se loni spalování uhlí podílelo na výrobě elektřiny za 82 procent, v roce 2014 podíl činil 90 procent. Daň z uhlíku už sice má Jihoafrická republika dnes, ale prakticky nefunguje, protože spousta podniků dostalo výjimku.
Jak napsala agentura Bloomberg, současná daň z uhlíku v Jihoafrické republice činí 236 randů (13 dolarů) za tunu. Podniky však mohou využít kompenzace, díky nimž se vyhnou až 95 procent uhlíkového daňového zatížení.
Na 60 procentech emisí v Jihoafrické republice se podílejí dvě společnosti – petrochemický výrobce Sasol a státní energetická společnost Eskom Holdings. Sasol produkuje ročně více než 60 milionů tun skleníkových plynů a Eskom přibližně 200 milionů tun. Obě společnosti získaly výjimky z dodržování současných emisních limitů. Stěžovaly si totiž na náklady a další ekonomické dopady, které s emisemi souvisejí.
Zavádění tvrdých pravidel v Jihoafrické republice na snížení emisí oxidu uhličitého přichází v době, kdy Evropská unie chystá takzvané uhlíkové clo. To se dotkne i zboží z Jihoafrické republiky, které v budoucnu zamíří na evropský trh.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
