Zamrzlé rybníky ve městech podle klimatologů neznamenají, že by klimatická změna zpomalila. I když většinu území Česka od nového roku zasypala sněhová nadílka, jakou si řada lidí v posledních letech nepamatuje, rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření.
„Průběh počasí je vždy závislý na aktuálním proudění vzduchu a rozložení vzduchových hmot nad Evropou a v jejím okolí. Proto není správné podávat informace o horké vlně v červenci nebo sněhu v lednu jako nějaký důkaz čehokoliv, co souvisí se změnou klimatu,“ vysvětluje Radim Tolasz z oddělení změny klimatu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská monitorovací služba Copernicus Climate Change Service naměřila, že globální průměrná teplota byla loni o 0,01 stupně nižší než v roce 2023 a o 0,13 stupně nižší než v rekordním roce 2024. Posledních jedenáct let byly zároveň nejteplejší roky v historii měření a průměrná globální teplota za období 2023 až 2025 byla o více než 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období.
„Pokud bychom v posledních deseti až dvaceti letech zaznamenávali časté mrazy a sněhové přívaly, mohli bychom konstatovat, že se klima ochlazuje. Ale nic takového se neděje,“ uvádí Tolasz.
Skleníkové plyny, oceány a El Niño
Mimořádně vysoké teploty posledních let mají podle vědců dvě hlavní příčiny. Tou první je hromadění skleníkových plynů v atmosféře v důsledku pokračujících emisí a snížené schopnosti přírodních pohlcovačů absorbovat oxid uhličitý. Druhým faktorem je mimořádně vysoká teplota oceánů, kterou v posledních letech umocnil vliv klimatického jevu El Niño.
Průměrná globální teplota mořské hladiny loni dosáhla 20,73 stupně Celsia, což je o 0,38 stupně více než průměr za období mezi lety 1991 až 2020. Jednalo se rovněž o třetí nejvyšší hodnotu v historii měření po letech 2024 a 2023. Přestože byl vliv El Niño loni slabší než v předchozích dvou letech, globální teploty zůstaly mimořádně vysoké.
Globální teplota vzduchu byla podle služby Copernicus v roce 2025 o 1,47 stupně vyšší než v předindustriálním období. Byla nicméně o 0,13 stupně nižší než loni, kdy poprvé v rámci jednoho roku překročila hodnotu 1,5 stupně, kterou stanovuje jako klíčovou Pařížská dohoda z roku 2015.
„Pokud bude oteplování pokračovat stejným tempem jako v posledních 15 letech, dosáhneme hranice 1,5 stupně Celsia do konce tohoto desetiletí. Hranice 1,5 stupně přitom nepředstavuje žádný náhlý zlom. Víme ale, že každá desetina stupně navíc má význam, zejména kvůli zesilování extrémních projevů počasí,“ uvádí Samantha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v Evropském středisku pro střednědobou předpověď počasí.
Rok 2025 byl rovněž třetím nejteplejším v historii měření v Evropě. Průměrná teplota dosáhla 10,41 stupně Celsia, tedy o 1,17 stupně více než průměr let 1991 až 2020.
Sníh není výjimka, jen jsme si odvykli
Při globálním oteplení o 1,5 stupně Celsia jsou vlny veder často o tři, čtyři a v některých případech až o deset stupňů teplejší, než by byly bez klimatické změny. „Tyto rozdíly kolem deseti stupňů se týkají především polárních oblastí. Zejména v Grónsku a Antarktidě pozorujeme mimořádně vysokou proměnlivost a teplotní extrémy, které překračují historicky zaznamenané hodnoty. Zároveň jsme ale už viděli i čtyřicet stupňů Celsia v Londýně před dvěma či třemi lety. Taková teplota by bez klimatické změny vůbec nenastala,“ vysvětluje Burgessová. Tyto extrémní jevy mají citelný dopad na ekosystémy, zdraví lidí i fungování infrastruktury.
Antarktida loni zaznamenala nejteplejší roční teploty v historii měření, v Arktidě lidé naměřili historicky druhou nejvyšší hodnotu. V únoru minulého roku navíc klesla celková rozloha mořského ledu na obou pólech na nejnižší hodnotu od začátku satelitních pozorování v 70. letech.
Změna klimatu se však neprojevuje pouze oteplováním. „Mění se srážky a jejich rozložení v průběhu roku, mění se vznik a rozložení tlakových útvarů, které Evropu ovlivňují. Jedním z projevů klimatické změny je v posledním desetiletí rychlé oteplování polárních oblastí,“ potvrzuje Tolasz. To vede ke snižování teplotních rozdílů mezi mírným a polárním pásmem, změnám v podobě arktické fronty i chování tryskového proudění. Výsledkem mohou být častější vpády studeného vzduchu daleko na jih i teplého vzduchu daleko na sever.
Studený a vlhký vzduch, který letos v zimě přinesl sněžení i do nižších poloh, tak podle klimatologů nepředstavuje výjimečnou událost. „Dokud nenapadne padesát a více centimetrů sněhu za den i v nížinách a teplota mimo mrazové kotliny není pod minus třicet stupňů, tak jde z dlouhodobého pohledu o normální lednové počasí. Překvapuje nás to jen proto, že jsme si odvykli sledovat kolem nás normální počasí,“ dodává Tolasz.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
