Na Facebook Marketplace je možné koupit vše od oblečení, přes elektroniku či nábytek až po byty a domy. Jak ale odhalili investigativní novináři BBC na začátku tohoto roku, na této online platformě je možné zakoupit i pozemky v Amazonském pralese. Nyní, půl roku po tomto odhalení, se Facebook chystá zasáhnout.

„Části brazilského Amazonského pralesa jsou nelegálně prodávány prostřednictvím Facebooku. Chráněná území zahrnují národní pralesy i rezervace domorodých obyvatel,“ začíná článek publikovaný na BBC v únoru. Některé nabízené pozemky měly rozlohu i tisíce fotbalových hřišť.

Kdokoliv na Facebooku mohl tyto nelegálně prodávané pozemky najít. Stačilo zadat v portugalštině klíčová slova jako „les“, „džungle“ anebo „dřevo“ a jako lokaci zvolit Amazonii. Některé z nabízených pozemků byly opatřeny i GPS lokací, a někteří nabízející dokonce přiznávali, že půdu nevlastní. Tato nelegální aktivita je motivována zejména brazilským průmyslem chovu dobytka. Kvůli zvýšení prodejní ceny pozemku také často dochází k vypálení pralesa a odlesňování – pro případného kupce je tak půda připravená k farmaření podstatně zajímavější.

Jeden z nelegálních prodávajících pro BBC uvedl, že spolupracuje také s politickými lobbisty. Jakmile je totiž prales vypálen a zbaven veškerého přírodního bohatství, může být u takto zničené půdy zrušen status chráněné oblasti a pozemek tak může být od vlády legálně odkoupen.

„Vláda prezidenta Jaira Bolsonara vždy jasně uváděla, že nebude tolerovat jakékoliv zločiny, včetně těch environmentálních,“ uvedl pro BBC brazilský ministr životního prostředí. Současně ale úřady snížily rozpočty pro inspekci odlesňování o čtyřicet procent a dohlížení nad Amazonským pralesem zkomplikovala také pandemie covidu-19.

Ničení pralesů má přitom zásadní dopad na klima a jeho omezení je proto také součástí mezinárodních dohod přijatých v uplynulých týdnech na klimatickém summitu v Glasgow. Přihlásila se k nim i zmíněná Brazílie. Zároveň jde ale o dobrovolnou dohodu a ani ta minulá nebyla naplněna.

Pomalá reakce Facebooku

První odpověď Facebooku pro BBC na tuto problematiku byla taková, že je společnost připravena spolupracovat s místními autoritami, ale že samostatně proti prodeji nezakročí a že záležitost má řešit místní soudnictví a další autority. Určit, zda jde o ilegální prodej by byl totiž podle vyjádření Facebooku příliš komplexní úkol.

V první polovině října, nedlouho po výpadku všech facebookových platforem, společnost v reakci na investigativní zjištění uvedla, že proti nelegálnímu prodeji zakročí. „Aktualizujeme naše obchodní zásady tak, aby výslovně zakazovaly nákup nebo prodej pozemků jakéhokoliv typu v ekologicky chráněných oblastech napříč našimi sociálními sítěmi Facebooku, Instragramu a WhatsAppu,“ zní prohlášení zveřejněné 8. října. Omezení se ale budou vztahovat pouze na chráněné oblasti, a nikoliv na lesy (a pralesy) ve veřejném vlastnictví. Stejně tak se omezení podle BBC budou týkat pouze Amazonie a žádných dalších pralesů a divočin.

Už teď se objevují pochyby, zda budou nově zavedená opatření dostatečná a efektivní. „Zrevidujeme nabídky na Facebook Marketplace s pomocí oficiální databáze chráněných oblastí, abychom identifikovali nabídky, které mohou tyto nové zásady porušovat,“ uvádí dále prohlášení.

Facebook v problematice podnikl první kroky po konzultaci s Programem OSN pro životní prostředí (UNEP) a dalšími organizacemi. Pro kontrolu prodeje má využívat databázi Světového monitorovacího střediska pro ochranu přírody UNEPu. Jak ale Facebook pro BBC uvedl, u prodávaných pozemků nebude od prodejců vyžadovat uvedení přesné lokace.

„Pokud pro prodejce nebude povinné uvádět lokaci prodávaného území, jakýkoliv pokus o zablokování může selhat,“ uvádí brazilská právnička a vědkyně Brenda Brito pro BBC. „Možná mají k dispozici nejlepší databázi na světě, ale pokud nebudou mít geo-lokaci, nebude to fungovat,“ dodává.

Boj o zdraví Amazonského pralesa je přitom naprosto klíčový. Podle nejnovější studie, která vyšla ve vědeckém časopisu Nature, je kapacita tohoto pralesa vstřebávat oxid uhličitý na ústupu. To je zapříčiněno úbytkem lesů, požáry a změnou klimatu. V určitých částech tak prales produkuje více emisí, než je pak schopný sám vstřebávat, ne ale vlastní vinou – vypouštěné emise pochází zejména z lidské aktivity vypalování a odlesňování území.