Zatímco pozorujeme další výpady Donalda Trumpa, který si po sesazení venezuelského vůdce Nicoláse Madura opět brousí zuby na Grónsko, environmentální význam obou těchto zemí stojí stranou. Činy americké administrativy mohou mít ale značný dopad na životní prostředí obou zemí. A potenciálně na celou planetu.
Hlavní motivací pro vpád amerických jednotek do jihoamerické země s největšími zásobami ropy na světě bylo ovládnutí tamního fosilního průmyslu. „Drill, baby, drill“ se tak přesouvá do nového kontextu.
Jak upozorňují The New York Times, Venezuela má na svém území okolo 17 procent známých světových zásob ropy. Kvůli dlouhodobému podfinancování, špatným hospodářským krokům (například znárodnění ropného průmyslu Hugem Chavezem) a americkým sankcím činí venezuelská ropná produkce celosvětově jen okolo jednoho procenta.
Zásadním faktorem je také to, že tamní ropa se více podobná dehtu, obtížně a draze se rafinuje. S tím je spojená produkce mnohem vyššího množství emisí. Špatný stav těžebních zařízení vede k řadě dalších negativních dopadů na životní prostředí.
Přírodní zdroje v ohrožení
Odvětví fosilních paliv ve Střední a Jižní Americe vypustilo podle Mezinárodní energetické agentury v roce 2024 přibližně osm milionů tun metanu, z čehož 45 procent pochází z ropných a plynových zařízení ve Venezuele. Ročně na světě podle odhadů agentury vznikne okolo 610 milionů tun metanu, přičemž téměř dvě třetiny z tohoto množství připadají na lidskou činnost. Předloni energetický sektor zodpovídal za zhruba 145 milionů tun emisí metanu, což je více než 35 procent množství připadajícího na lidskou činnost.
Grónsko má kromě své strategické geopolitické polohy také významný potenciál nerostných surovin. Patří mezi ně tradiční kovy, jako je zlato, zinek či železo, ale i například vzácné zeminy. Těžba může být kvůli neustále odtávajícímu ledu vzhledem k hornatému terénu, chybějící infrastruktuře nebo platným ekologickým předpisům obtížná, Gróňané nicméně mají z jejích dlouhodobých dopadů už nyní obavy.
Jak ukazují data, tři staré doly způsobily výrazné škody na životním prostředí, zejména na vodě v okolí ostrova. V blízkosti dolů vědci zjistili zvýšené koncentrace kovů ve všech organismech od pavouků přes lišejníky až po ryby a mlže.
Přitom už jen aktuální průběh změny klimatu má na oblast Arktidy drastický vliv. Teploty tam rostou téměř čtyřikrát rychleji a nové odhady ukazují, že grónský ledový příkrov ztrácí 30 milionů tun ledu za hodinu.
Zdá se, že v současné době tak nejen jako lidé nezvládáme ctít mezinárodní právo, ale zároveň pohřbíváme snahy o ochranu planety. Stále více se odkláníme do temných časů, kde má hlavní slovo hrubá síla.
Tereza Koudelová
Tereza vystudovala žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
