Audio verze článku:

Věčné chemikálie se nacházejí v různém množství v krvi všech Nizozemců, zjistil první celonárodní průzkum provedený v této zemi. Průzkum je součástí tažení Nizozemska proti těmto látkám a snahy je zakázat v celé Evropě.

Výzkum provedl Národní institut pro veřejné zdraví a životní prostředí (RIVM) poskytující výzkumy a poradenství tamní vládě na základě 1,5 tisíce krevních vzorků odebraných v letech 2016 a 2017.

Z něj vyplynulo, že všichni obyvatelé Nizozemska mají v krvi různé typy PFAS, tedy perfluorovaných a polyfluorovaných sloučenin, kterým se pro jejich pevnou chemickou vazbu mezi uhlíkem a fluorem přezdívá „věčné chemikálie“. Téměř ve všech případech množství PFAS překračuje hodnotu doporučenou lékaři.

Ilustrační foto. Foto: Unspash
Nejezte domácí vejce, varoval nizozemský úřad, mohou obsahovat věčné chemikálie. Na „vině“ jsou žížaly

Věčné chemikálie jsou oblíbené pro své výjimečné vlastnosti. Obaly z fastfoodových řetězců se díky nim nepromočí mastnotou, vajíčka se nepřichytí na teflonovou pánev, turistická obuv díky goretexové membráně jen tak nepromokne. Používají se v hasicích pěnách, při výrobě polovodičů, lékařských zařízení, přípravků na ochranu rostlin, krmiv, léčiv i barev.

Data z Česka sice nejsou tak vyčerpávající jako ta z Nizozemska, ale i ona naznačují vážný problém. Státní zdravotní ústav (SZÚ) poprvé analyzoval sloučeniny PFAS v rámci biologického monitoringu v roce 2013 u mateřského mléka. Testovaly se archivované vzorky z let 2006, 2010 a 2011. Od roku 2014 jsou PFAS zařazeny do českého monitoringu pravidelně.

Perfluoroktanová kyselina (PFOA), která se tehdy ještě používala, byla nalezena ve všech vzorcích mateřského mléka. Z použití postupně vylučovaný perfluoroktansulfonát (PFOS) byl nalezen zhruba v 60 procentech vzorků. Od roku 2006 koncentrace zakázaných PFOA i PFOS v mateřském mléce dle zdravotního ústavu klesají, nicméně místo nich se objevuje množství podobných látek, kterých se zákaz zatím nedotkl.

Hasiči se „věčných chemikálií“ v pěnách zbaví do roka. Běžní spotřebitelé a sbory z chemiček mají více času

Překročení zdravotní doporučené hodnoty PFAS neznamená, že lidé okamžitě onemocní. „Naznačuje to však, že PFAS mohou mít vliv na organismus. Například imunitní systém může fungovat méně efektivně. Dopad závisí na množství PFAS, délce expozice a individuálním zdravotním stavu dané osoby,“ uvádí studie nizozemského institutu.

Ze 28 analyzovaných typů PFAS studie zjistila, že alespoň sedm druhů bylo přítomno téměř u všech testovaných osob. Nejvyšší hladiny PFAS byly zaznamenány v regionech Dordrecht a Western Scheldt, a to kvůli blízkosti chemických závodů.

Cílem této první celostátní studie bylo zjistit, kolik PFAS je přítomno v krvi obyvatel Nizozemska. RIVM za tímto účelem analyzuje také krevní vzorky z letošního roku, výsledky by měly být příští rok. Úřad tak chce analyzovat, zda opatření ke snížení expozice mají požadovaný účinek.

Ačkoli jsou PFAS známé svou odolností vůči rozkladu, mohou se postupem času z těla vylučovat. Pouze pokud lidé přijímají méně PFAS, hladiny PFAS v těle se postupně sníží pod hodnotu doporučenou z hlediska zdraví.

Například začátku tohoto roku RIVM vyzval nizozemské občany, aby přestali konzumovat vejce z domácích chovů (od soukromých chovatelů slepic, nikoli vejce zakoupená v obchodech nebo na trzích) z důvodu kontaminace PFAS.

Najít lyžařské vybavení bez takzvaných věčných chemikálií není snadné. Ilustrační foto: Getty Images
Zimní sporty bez „věčných chemikálií“ lze provozovat jen těžko. Alternativ od českých značek je velmi málo

Nizozemsko proti PFAS

Nyní publikovaný výzkum zjistil, že nejčastěji se v krvi nacházely látky PFOS a PFOA. PFOS přitom byla v EU zakázána v roce 2008 a PFOA v roce 2020.

Aby se zabránilo nahrazení jedné PFAS jinou, Nizozemsko spolu s dalšími zeměmi předložilo návrh na evropský zákaz všech PFAS. Tento návrh je v současné době posuzován evropskými vědeckými výbory.

Výše uvedené studie jsou součástí výzkumného programu PFAS. Cílem je zjistit, jak lze snížit expozici nizozemské populace PFAS. Za tímto účelem RIVM zkoumá, kolik PFAS jsou lidé vystaveni a jakými cestami. Zkoumá také hladiny PFAS přítomné v životním prostředí a v lidském těle.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.