Indické rytmy, bubny a flétny zněly za potlesku přítomných diváků poslední březnovou sobotu pražským Top Hotelem. Jaggi Vasudev alias Sadhguru do hlavního města dorazil v rámci svého stodenního motocyklového turné napříč Evropou, Blízkým východem a Indií s kampaní Zachraňme půdu.

Globální hnutí, které jeden z nejznámějších indických duchovních učitelů založil, se věnuje zvyšování povědomí o problematice půdní krize. Česká metropole se stala pátou zastávkou během jogínova turné, během něhož zdolá 30 tisíc kilometrů. Zhruba dvouhodinovým programem provázel miliardář Karel Janeček společně se zpěvačkou Olgou Lounovou. Hostem diskuzního panelu byl i profesor jaderné a kvantové fyziky Jan Rak.

Sadhguru popsal hnutí Zachraňme půdu nejen jako ekologické, ale zdůraznil jeho sjednocující charakter nehledě na náboženství, rasu či pohlaví. Cílem kampaně, kterou podpořila například britská primatoložka Jane Goodallová, Dalajlama nebo spisovatel Deepak Chopra, je podnítit politiky k přijímání konkrétních opatření, která pomohou regeneraci půdy. I proto se Sadhguru během své návštěvy na indickém velvyslanectví v Praze setkal s náměstkyní ministra životního prostředí a náměstkem ministra zemědělství a představil jim návrh globální politiky a příručku řešení.

Životodárnost v ohrožení

Problém spočívá v tom, že růst světové populace, která by měla do roku 2050 překročit devět miliard, intenzivně zatěžuje půdní zdroje. Během následujících třiceti let navíc poroste poptávka po potravinách i krmivech. Podle zprávy OSN přitom lidé už třetinu světové půdy znehodnotili a nadále znehodnocují až stokrát rychleji, než se vytváří nová.

Zpráva Světového ekonomického fóra předpokládá, že do roku 2050 celkové znehodnocení dosáhne 90 procent. Hlavním viníkem alarmujícího tempa degradace je industriální zemědělství a s ním související eroze a chemické znečištění průmyslovými hnojivy a pesticidy. Podílejí se na ní také nadměrná pastva a odlesňování kvůli palivu nebo stavebním materiálům. Opětovné vytvoření pouhých několika centimetrů může přitom trvat déle než tisíc let.

Necitlivým obhospodařováním půdy dochází k trvalému poškození její funkce a mnoha půdních vlastností. „V posledních padesáti až sto letech industriálního zemědělství mizí organický obsah půdy, neboť se nedoplňuje. K doplnění je potřeba buď listí a vegetativní hmota, nebo živočišný odpad. Obojí ale z farem vymizelo. Pokud z půdy odeberete organický obsah, stane se z ní písek. Jedním z nejvážnějších problémů dneška je desertifikace,“ řekl Sadhguru ve svém nedávném rozhovoru s Trevorem Noahem v americkém pořadu The Daily Show.

Nový český projekt chce oživit půdu a lapat uhlík ze vzduchu. Pomůže to klimatu
Václav Kurel se před pár lety rozhodl přispět k boji proti klimatické změně. Rozjel proto projekt Carboneg, kdy láká na jedné straně zemědělce, ať začnou hospodařit jinak (hlavně bez orání), a pomáhají mu lapat CO2 a na druhé...

Zdravá půda filtruje vodu

Půda představuje rezervoár biologické rozmanitosti, který je z velké části lidským okem neviditelný. Její základ tvoří takzvaná matečná hornina, která vlivem klimatických jevů zvětrává a přeměňuje se díky práci živých organismů. Na ploše jednoho hektaru se nachází zhruba pět tun těchto půdních organismů, které jsou nezbytné pro správné fungování všech ekosystémů. Tato neviditelná biomasa slouží jako potrava pro jiné tvory, opylovače a recyklátory živin, na jejichž soustavné práci závisí život rostlin, zvířat i člověka. Podle informací zveřejněných na britském serveru The Guardian však za poslední tři dekády došlo k masivnímu úbytku biomasy hmyzu, a to až o 80 procent.

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR vidí klíčovou roli půdy i v zásobování čistou vodou a v odolnosti vůči povodním a suchu. Zdravá půda má na jeden hektar schopnost uchovat a přefiltrovat 3 750 tun vody. Přirozenou schopnost zadržovat vodu u nás za poslední čtvrtstoletí ztratilo zhruba 600 tisíc hektarů zemědělské půdy. V důsledku eroze následně každoročně zmizí půda o celkové hmotnosti přesahující dvacet milionů tun ornice.

Musíme vrátit do půdy život, jinak se bez umělých hnojiv neobejdeme, říká expert
"Letos ještě zemědělci hnojení zvládnou, otázka je, čím pohnojí příští rok," uvádí Pavel Růžek, expert na výživu rostlin a hnojení z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Ruzyni. Výroba hnojiv je závislá na zemním plynu,...

Už nezadrží tolik uhlíku

Půda navíc představuje po oceánech druhé největší úložiště uhlíku na světě. Odhaduje se, že 0,1 procenta uhlíku, který je v současnosti uložen v evropské půdě, odpovídá ročním emisím až sta milionů aut. V posledních desetiletích zejména kvůli neudržitelným postupům obhospodařování půdy její schopnost zadržovat obrovské objemy uloženého uhlíku slábne.

Sadhguruova osvětová kampaň podpořená mottem „Let us make it happen” i přes závažnost sdělení vyznívá pozitivně. Kritický stav a vymírání půdní biodiverzity lze ještě zvrátit. Pomocí chytrých reforem a miliardy mikroorganismů lze dosáhnout postupné, i když pomalé, regenerace. „Nezáleží na tom, kolik bohatství, vzdělání a peněz máme. Naše děti si nemohou užívat života, pokud neobnovíme svou půdu a vodní zdroje. Vědomá planeta je jediná cesta vpřed,“ shrnuje Sadhguru hlavní poselství kampaně na stránkách své organizace Isha Foundation.