Velké firmy budou muset už za rok 2024 zveřejňovat svá nefinanční data podle pravidel směrnice CSRD, kterou zajímá jejich přístup k environmentálním (E), sociálním (S) otázkám a také k tomu, jak je firma řízena (G – z angl. governance). Vše se schází v dnes často skloňované zkratce ESG. EU chce nyní zprůhlednit i související ESG ratingy, které slouží jako důležitá zpráva pro investory.

Na trhu často panují zmatky v tom smyslu, že firmy nerozlišují, co je ESG report a co je ESG rating. „Cílovou skupinou ratingů jsou investoři. A ty zajímá především hodnota firmy. Zajímají se tedy o to, jak dobře je připravena na změny spojené s udržitelností. To jim ukáže, jak bude odolná či zvládne případné změny legislativy, poptávky nebo například příchod sucha,“ uvádí expert na ESG a spoluzakladatel poradenské firmy Fair Venture Dan Heuer.

Výsledkem potom je, že firmy s dobrým ESG ratingem nemusí být aktuálně ty „nejudržitelnější”, ale jsou to ty, které jsou dobře připravené na rizika a změny, které se v souvislosti se změnou klimatu nejen na jejich byznys hrnou.

Aktuální situace v ESG ratinzích je ale dnes značně nepřehledná i z jiných důvodů. Umožňuje například, aby jedna společnost získala diametrálně odlišná hodnocení od dvou různých ratingových agentur. Důvodem je to, že ratingové agentury, mezi ty největší patří například S&P, MSCI, CDP Global Environmental Information Research Center nebo FTSE Russell, přikládají váhu různým ESG kritériím a mají odlišnou metodiku. Chybí transparentnost.

Podle výzkumné agentury Ninety One přitom 88 procent investorů v tuto chvíli s ESG ratingy pracuje a 92 procent očekává, že je v budoucnu budou využívat ještě více.

Některé ratingové agentury vycházejí pouze ze zveřejněných informacích. Další se společnostmi úzce spolupracují, dotazují se a stojí o doplnění. Některé zase, třeba i z důvodu snahy o nezávislost, nekomunikují se zkoumanými firmami vůbec. Jiné využívají ke zpracování obrovského objemu informací umělou inteligenci.

Zmatky kolem ESG ratingu. Proč ho může mít „špinavá" firma lepší než ta ekologičtější?

Nezanedbatelným faktorem je i to, že velké společnosti mnohdy za rating a související poradenství platí jedné společnosti, což vytváří tlak na „dobré“ výsledky kvůli střetu zájmů. Zatímco na jedné straně poskytovatel ratingu firmu podrobuje přísnému zkoumání, druhá část agentury té samé firmě radí, jak rating zlepšit. Podle britského listu The Financial Times, který má k dispozici data od ratingové agentury MSCI, je patrné, že velké korporace, které mají peníze na to, aby si držely velké týmy, jsou s ratingovými společnosti v daleko intenzivnějším kontaktu než ty, které na tento standard peníze a lidské zdroje nemají. To může mít na výsledný rating vliv.

Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA – European Securities and Markets Authority) odhaduje, že počet agentur poskytujících ESG rating a operujících v Evropské unii je 59. Jde o několik velkých, většinou mimoevropských agentur, a hodně malých, především evropských agentur. Podle ESMA velikost tohoto trhu dosahuje 300 milionů eur.

Bloomberg Insights přitom ve své zprávě uvádí, že globálně je investováno do ESG zhruba 35 bilionů dolarů a do roku 2025 by se měl podíl ESG investic vyšplhat až na třetinu celkového jmění ve správě. Jinými slovy ESG rating bude nabývat na důležitosti a i proto se EU chystá k jeho regulaci.

Nemáme na výběr, blížíme se hranicím možností Země, říká šéfka ESG v obřím správci investic Amundi

Ta však pravděpodobně nezačne platit dříve než v roce 2025. Nicméně její součástí má mimo jiné být, aby poskytovatelé ratingů ESG museli pro svou činnost získat povolení od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy. Agentury by také měly povinně zveřejňovat informace o používaných metodikách. V neposlední řadě, právě aby se zabránilo potenciálnímu střetu zájmů, by neměli poskytovatelé ratingů ESG mít možnost nabízet poradenské služby.

V Česku by změny evropské legislativy mohly ovlivnit hlavně velké společnosti, které hodnocení agenturami využívají. To je například Skupina ČEZ anebo CPI.

Investoři vybírají nejmenší „zlo“

S ESG investicemi je i další potíž. Jedni jim vyčítají, že se do portfolií dostávají i velcí znečišťovatelé, stačí pouze, aby byl jejich ESG rating lepší než konkurentů, a investoři po nich sáhnou.

„Některé fondy rovnou eliminují ze svých investic firmy, které považují za škodlivé či neetické: například fosilní průmysl či tabákový průmysl. Naopak jiné fondy volí ‚best-in-class přístup‘, na základě kterého vybírají firmy s nejlepším ESG hodnocením v každém sektoru, ale zároveň žádný sektor neeliminují. Kvůli tomu tak volí například ‚nejvíce společensky odpovědné firmy v rámci fosilního průmyslu‘, což obvykle není to, co by investor ohlížející se na etiku a udržitelnost očekával,“ potvrzuje finanční poradkyně se specializací na ekologické investování Pavla Wernerová.

Nejdříve jsme jen chodili na pivo a dbali na dobré vztahy, dnes je z toho ESG, říká spoluzakladatel firmy ComAp

Druhým zase vadí přesně opačná věc. Například v nedávném výzkumu došli profesoři ekonomie a financí Kelly Shue a Samuel Hartzmark k tomu, že ESG fondy investují zejména do zelených firem, které už ale nemohou více „zezelenat“. Kelly Shue sdělila v rádiu „Freakonomics“, že to má následně dopad na náklady kapitálu pro „hnědé firmy“, které jsou pak nuceny dělat krátkodobá a krátkozraká rozhodnutí, aby udržely byznys, což ve finále vede spíše ještě k většímu znečištění.

Podle Shue by se ESG investoři měli s „hnědými firmami“ naopak zaobírat a postupným tlakem je směrovat do zelenějších investic. Jedná se totiž o velké globální firmy, které takovými prostředky disponují. Oba výzkumníci jsou navíc díky své práci přesvědčení, že větší investice do zelených firem, například bank či softwarových firem, které ze své podstaty tolik neznečišťují, mají pramalý efekt na jejich ještě zelenější počínání, neboť už nemají téměř co zlepšit.

Shue připomíná, že „hnědé firmy“ typicky znečišťují 260krát více než podobně velké „zelené firmy“. Čili, pokud by ty první snížily své emise o pouhé procento, bude to mít daleko větší dopad, než když druhé sníží emise o sto procent.

ESG neřeší dopad

Dalším problémem ESG ratingu je, jak už bylo zmíněno výše, časté nepochopení toho, že neodráží to, jak společnost znečišťuje nebo jakou má uhlíkovou stopu. Velký znečišťovatel s obří uhlíkovou stopou může mít velmi dobrý ESG rating. Podobně může „zelené firmě“ zkazit celkový ESG rating problematický sociální pilíř, tedy to, jak se staví ke svým zaměstnancům, což se stalo například společnosti Tesla.

Tlak od bank a dodavatelů předbíhá legislativu. Nefinanční report je nutnost, říká ESG manažer O2

„Příkladem ratingu hojně používaného investory je třeba ten od Sustainalytics, který se zaměřuje na materiální ESG rizika, tedy ta, která mohou mít dopad na výkonost a finanční zdraví firmy. Pokud je hlavním záměrem zjistit, jaký dopad má firma na životní prostředí, jak se staví ke svým dopadům a co dělá proto, aby tyto dopady minimalizovala, dá se použít třeba CDP rating. Když chce firma zjistit, jak přistupují její dodavatelé k ESG, použije rating od Ecovadis,“ popisuje rozličný výběr seniorní manažerka týmu Climate Change and Sustainability Services v rámci poradenské společnosti EY Markéta Horková.

Podle Horkové, pokud investor deklaruje zelenou investiční strategii, neměl by se řídit pouze výsledným ESG ratingem, jeho hodnotou, ale zaměřit se na ty ukazatele ve výkazech firmy, které mu umožní ohodnotit a prokázat správnost jeho strategie.

„Bude zajímavé sledovat vývoj ESG ratingů v momentě, kdy vstoupí v platnost směrnice CSRD o  nefinančním reportingu. ESG informace, včetně uhlíkové stopy a EU taxonomie, budou dostupné pro mnohem větší množství firem, v relativně porovnatelném detailu, v digitální formě a na jednom místě (ESEF). To bude nahrávat i většímu zapojení AI do celého procesu práce s daty a komparacemi. Doposud byl totiž ESG rating spíše doménou velkých listovaných společností nebo těch, kteří se financují na mezinárodních trzích pomocí dluhopisů,“ shrnuje expertka.

Partnerem seriálu o ESG je společnost Moneta Money Bank. Obsah vytváří redakce Ekonews.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.