Jak se rušila místa na ministerstvu u Macinky a Turka: stačilo mít v názvu klima nebo dekarbonizace

Ministerstvo životního prostředí dostali na starost motoristé, jejichž program i dosavadní prohlášení jsou v přímém rozporu s většinou agendy tohoto úřadu. Ekonews zmapovaly, jak probíhalo převzetí moci.

Vše začalo v prosinci, kdy někteří úředníci odešli na dovolenou a už se nevrátili. Poeticky se tomuto stavu říká, že „plavou v bazénu“. Ve státní správě tento výraz popisuje situaci, kdy dojde ke zrušení místa zaměstnance, přičemž úřad mu musí do tří měsíců nabídnout místo náhradní. Během té doby pobírá zaměstnanec většinu svého platu a čeká na nabídku. Jinak řečeno, plave v bazénu. Co to je vhodné místo, je přitom diskutabilní, protože i řediteli může být nabídnuta pozice referenta. A pokud odmítne, odchází z úřadu bez odstupného.

V úřední řeči se tyto změny nazývají systemizací. Systemizace pracovních míst schválená 22. prosince vládou byla legálním způsobem, jak se nové vedení ministerstva mohlo zbavit nepohodlných úředníků. „Nejdříve jsme se vše dozvídali nepřímo, pak šel materiál o systemizaci na vládu, byl rovnou schválen a vánoční svátky jsme strávili s tím, že máme zrušenou pozici,“ popisuje jeden z úředníků. Stejně jako další lidé, s nimiž Ekonews mluvily, si přál ze zřejmých důvodů zůstat v anonymitě.

„Jako státního zaměstnance vás mohou vyrazit ze dne na den a to se přesně dělo. Pod zákoníkem práce máte aspoň dvouměsíční výpovědní lhůtu, tady se před Vánocemi rozhodlo a od Nového roku byli lidi bez práce. Kvůli systemizaci,“ popisuje další úředník.

Zákon o státní službě chrání úředníky kvůli tomu, aby byl úřad apolitický a neměnil se s každou změnou vlády od základu. Tímto způsobem ho lze ale obejít.

Nyní navíc nová politická garnitura předložila návrh změny zákona, který státní službu a ochranu úředníků před politickými vlivy dále oslabí. Ve sněmovně už prošel prvním čtením.

Neznali ani náplň práce

Z výpovědí zaměstnanců úřadu vyplynulo, že nucené odchody měly dvojí povahu. „Odejita“ byla většina těch, kteří byli spojeni s předchozím lidoveckým ministrem Petrem Hladíkem. A pak už šlo hlavně o to, co měl daný odbor či sekce v názvu.

Toto základní zadání přišlo od prozatímního ministra životního prostředí Petra Macinky, který všude zdůrazňuje, že klimatická změna neexistuje. Konkrétní provedení změn dostala na starosti tajemnice úřadu Simeona Zikmundová, dlouholetá harcovnice po státních úřadech. Ta se proslavila už předtím, než byla ustavena nová vláda. To když rozeslala kolegům dopis, v němž je nabádala, ať si připraví škrty pracovních míst. Nyní díky systemizaci posílila své postavení.

„Jediná změna, kterou chtěl sám Macinka, bylo zrušení sekce klimatu. To chtěl spíš kvůli tomu názvu, protože nevěří, že je klimatická změna. Aby ukázal, že je over,“ popisuje jeden z expertů přítomný prosincovým procesům.

„Základem pro systemizaci bylo vyhledat klíčová slova dekarbonizace, klima a tam to proškrtat,“ míní další z úředníků.

Výsledkem bylo, že o místo přišli například dva vrchní ředitelé slučovaných sekcí Petr Holub a David Surý a další ředitelé odborů. Ředitel nové supersekce už vzešel z výběrového řízení a stal se jím Macinkův člověk, Jaromír Wasserbauer.

Jedním z důvodů, proč si úředníci myslí, že změny byly účelové, je i to, že po nich nikdo nechtěl jejich práci představit ani obhájit. „Máme připravené podklady, co děláme, za jednotlivé útvary, ale nikdo to po nás nechtěl. Nemohli znát náplň práce odborů,“ uvádí jeden ze zaměstnanců úřadu.

Změny beze smyslu

Konkrétní změnou, která expertům nedává žádný smysl, působí účelově a někteří úředníci ji nazývají největší „prasárnou“, je sloučení odboru financování dekarbonizace ekonomiky s odborem rozpočtu. Nový název zní vznosně „odbor rozpočtu a financování budoucnosti“ a je nyní pod sekcí ekonomicko provozní.

Odbor financování dekarbonizace měl pod sebou agendu Modernizačního fondu, Novou zelenou úsporám a Sociální klimatický fond.

„Odbor rozpočtu řeší, co se kam účtuje, a odbor financování dekarbonizace řeší fondy, které máme z větší části financované z výnosů z emisních povolenek,“ popisuje naprosto rozdílné agendy slučovaných odborů jeden z expertů.

Úředníci zběhlí v evropských fondech navíc potřebují na těchto agendách úzce spolupracovat s kolegy z bývalé sekce na ochranu klimatu, kam dříve spadali. Tam se nastavovaly cíle snižování emisí a strategie ochrany klimatu, které se pak naplňovaly právě prostřednictvím financování výše uvedených projektů.

„Proběhlo to účelově, potřebovali se zbavit dvou ředitelů. Spojili rozpočet, což jsou lidí, kteří počítají halíře a hlídají, jestli je to správně zaúčtované, s odborem, kde strategicky doporučují, kam mají jít miliardy, aby to bylo užitečné. Spojení těchhle dvou odborů je nesmyslné,“ shrnuje další z expertů.

Nemusejí přijít peníze z EU

Přesun odboru patřícího tematicky úplně jinam může způsobit praktické problémy. „Když děláte správu evropských fondů, tak jste v různých systémech a máte různá schvalovací podepisovací práva, odpovědnosti, role jsou nějak nastavené a je to složité přesunout do sekce, která se věnuje úplně jiným činnostem, a ne koordinaci a využití fondů,“ popisuje jeden z expertů.

Na ministerstvu je také řada oddělení, kde jsou lidé pracující na časově omezených projektech, na něž jsou navázány peníze z EU. V rámci nich je třeba odevzdávat zprávy o realizaci či posílat žádosti o platbu, když je splněn nějaký milník. Tyto věci teď váznou, protože podpisová práva mívá jen ministr a plnou moc ředitel odboru, který toto řešil. A některé odbory svého šéfa stále nemají.

„Když to neodevzdáme včas, můžeme dostat pokutu, a když to neodevzdáme vůbec, nedostaneme peníze, které se posílají zpětně,“ popisuje dopady úředník.

Neboudou vědět, co se děje na vládě

Systemizace na ministerstvu životního prostředí nepřinesla jen přeskládání odborů, oddělení a nové lidi, ale i menší nároky na vedoucí pozice. Jde zejména o to, jaké prověrky musí mít zaměstnanci na úrovni náměstků či vrchních ředitelů sekcí.

Zatímco za předchozího vedení ministerstva byly požadovány prověrky na úrovni důvěrné, nyní stačí pouze vyhrazené. „Důvěrné znamená, že má v pořádku finanční toky, že nepere špinavé peníze. Třeba se ptají, proč vybíráte větší peníze v hotovosti,“ popisuje jeden z úředníků obeznámených s tímto procesem. Na razítko vyhrazené ale stačí pouze „papír“ od bezpečnostního ředitele ministerstva životního prostředí.

To, jaké má vedení ministerstva prověření, přitom vždy záleží na daném úřadu a je stanoveno právě systemizací a průvodním předpisem. Jde o zodpovědnost státního tajemníka, který vede všechny úředníky.

„Nepřijde mi strategické, že ani jeden z nich ji nebude mít. Nebudou vědět, co se bude projednávat na vládě. Mohou tam chodit, ale na důležité utajené body je vyhodí ven,“ popisuje zaměstnanec obeznámený s chodem úřadu.

Ve vedení ministerstva životního prostředí jsou nyní tři náměstci, a to Pavel Vlček, Vladislav Smrž za ANO a Martin Weiss za SPD. Vlček dříve působil jako šéf komunikační asociace Ascopa, řídil komunikaci a vnější vztahy mimo jiné pro ministerstvo průmyslu a obchodu, Citibank, mBank a také pro ruský Rosatom.

Kromě lehčích prověrek se snížily i jazykové požadavky na některé pozice, a to konkrétně na ty v odboru kabinetu ministra. Těm byl odebrán jazykový požadavek A/1, což je základní úroveň, tedy schopnost dorozumět se v běžných, pracovně jednoduchých situacích.

Co bude dál

Motoristé v čele úřadu se netají tím, že tyto změny nejsou poslední. Další kolo má přijít zřejmě od dubna a panují obavy, že odejít bude muset více lidí.

„Jarní změnu systemizace MŽP připravuje, jednotlivé útvary resortu připravují návrhy a ty budou následně projednány s odborovou organizací,“ uvedla k dalšímu kolu změn mluvčí úřadu Veronika Krejčí.

Otázkou je, zda řada demotivovaných lidí neopustí ministerstvo dříve, než bude vyhozena. Řada z nich se takto již vyjádřila.

„Od úředníků se čeká, že nemají žádný názor, ale u nás je to tak, že hodně lidí je motivovaných k ochraně životního prostředí a klimatu. Na jiných ministerstvech to tak nemusí být. A když se to, čemu věříte, mění, je to velice demotivující,“ uzavírá jeden z účastníků změn.

Tento text vznikl díky grantu od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.