Za vysokými cenami energií stojí zejména silné ekonomické oživení, dlouhá a studená zima a menší nabídka zejména fosilních zdrojů energie. Možným řešením je přechod na nízkouhlíkovou energetiku. Ten totiž není příčinou nynějších problémů, jak prezentoval bývalý premiér Andrej Babiš před pár týdny na klimatickém summitu v Glasgow, ale právě naopak.

Důvodem, proč mohou přispět právě obnovitelné zdroje je fakt, že jejich sdružená cena elektřiny poklesla za poslední dekádu o téměř sedmdesát procent v případě větrných elektráren a o devadesát procent v případě fotovoltaiky.

Nyní je důležité najít vhodný model jejich integrace do stávající elektrizační soustavy tak, abychom dokázali této cenové výhody využít.

Současný nárůst cen energií je způsoben kombinací mnoha faktorů. Mezi ty nejvýznamnější patří:

  • mimořádně silné ekonomické oživení po předchozí covidové recesi,
  • předchozí dlouhá a studená zima na severní polokouli,
  • slabší než očekávaný nárůst nabídky, zejména fosilních, zdrojů energie.

Vlivem zvýšené poptávky vzrostla spotřeba zemního plynu na klíčových trzích meziročně o osm procent a spotřeba uhlí o jedenáct procent. V důsledku zmíněných faktorů došlo v Evropě a Asii k desetinásobnému meziročnímu růstu ceny zemního plynu. Cena uhlí na světových trzích pak meziročně vzrostla na pětinásobek. Zvýšené ceny uhlí a zemního plynu se následně promítly i do cen elektřiny.

V případě Evropy hrál sekundární roli také růst ceny emisních povolenek (která je ale podle dat think thanku Ember velmi malá v porovnání s vlivem ceny zemního plynu) nebo nižší výroba z větrných elektráren. Svůj podíl má také chování ruského Gazpromu, jakožto největšího dodavatele zemního plynu do Evropy. Přestože dodržel své dlouhodobé smluvní závazky, omezil krátkodobé prodeje a nedoplnil vlastní skladové zásoby na evropském území na úroveň z předchozích let.

Zásoby fosilního plynu v EU

Dodávky energetických komodit byly dále komplikovány celou řadou dalších událostí, na kterých se podílely tyto faktory:

  • pokles investic do fosilní infrastruktury v posledních letech, který ale nebyl kompenzován investicemi do OZE (obnovitelných zdrojů energie) a souvisejícího přechodu na nízkouhlíkovou energetiku,
  • omezení činnosti některých provozů vlivem posunu plánovaných údržbových prací z důvodu pandemie COVID-19,
  • neplánované výpadky fosilní infrastruktury vlivem provozních nehod nebo výskytu extrémních klimatických jevů (viz mapa).

Navrhovaná řešení dle Evropské komise

Okamžitá opatření:

  • cílená podpora nízkopříjmových domácností (například ve formě voucherů pro ohrožené skupiny obyvatel, které mohou být hrazeny z výnosů systému obchodování s emisními povolenkami; ochrana před odpojováním od dodávek energie; umožněni dočasného odložení plateb za energie nebo dočasného snížení daňových sazeb pro zranitelné domácnosti),
  • podpora malých a středních podniků v souladu s pravidly EU,
  • zlepšení mezinárodní spolupráce v oblasti energetiky, s cílem zajistit transparentnost, likviditu a flexibilitu mezinárodních trhů,
  • vyšetření možného narušení pravidel hospodářské soutěže na trhu s energií,
  • posílení monitoringu trhu s emisními povolenkami,
  • usnadnění nákupu energie z obnovitelných zdrojů.

 Střednědobá opatření:

  • navýšení investic do obnovitelných zdrojů, renovací budov a zvyšování energetické účinnosti,
  • urychlení povolovacích procesů a zavádění aukcí na podporu obnovitelných zdrojů,
  • zvýšení kapacity pro skladování energie, včetně baterií a vodíku,
  • analýza výhod a nevýhod stávajícího trhu s elektřinou ze stranyAgentury pro spolupráci energetických regulátorů, doplněná o návrh vhodných opatření,
  • možná revize nařízení o bezpečnosti dodávek v zájmu lepšího využití evropských kapacit pro skladování zemního plynu,
  • prověření přínosu společných zakázek na skladování zemního plynu v rámci spolupráce mezi jednotlivými členskými státy,
  • zřízení regionálních přeshraničních skupin pro analýzu rizik a plánování v oblasti dodávek zemního plynu,
  • posílení role spotřebitelů na energetickém trhu ve smyslu výběru a následně změny dodavatele, vlastní výroby elektřiny a možnosti vstupovat do energetických komunit.

Kromě navržených opatření ze strany Evropské unie je mimo jiné vhodné zvážit zavádění energetického managementu a to zejména v oblasti veřejné správy a podnikatelského sektoru. Pouze touto cestou lze získat přehled o energetických tocích a souvisejících výdajích v reálném čase a nikoli až na konci zúčtovacího období. Ve spojení s realizací nízko či beznákladových úsporných opatření je tímto způsobem možné efektivní snížení spotřeby energie při minimálních nákladech.

Další opomíjenou oblastí je podpora agregace flexibility, která pomocí řízení spotřeby umožňuje snížit nároky na nákladnou regulaci elektrizační soustavy v dobách odběrových špiček. Ta je v současné době realizovaná především prostřednictvím plynových zdrojů, které se nemalou měrou podílí na současných vysokých cenách elektřiny.

Zmíněná flexibilita je dostupná všude, kde dochází k akumulaci tepla nebo chladu, případně tam, kde lze odložit provoz elektrických spotřebičů mimo špičky spotřeby, aniž by to mělo zásadní vliv na daný technologický proces. V praxi tak lze zapojit například mrazírenské provozy, klimatizační jednotky, ale i pece nebo čistírny odpadních vod.

Oldřich Sklenář
Oldřich Sklenář

Oldřich Sklenář je analytikem Výzkumného centra AMO, kde je členem klimatického týmu. Zabývá se problematikou energetiky a produkce skleníkových plynů. Vystudoval obory Energetická a procesní zařízení na Vysokém učením technickém v Brně a Environmentální studia na Masarykově univerzitě. Začínal jako projektant v energetice. Poté pracoval pro několik organizací se zaměřením na rozvoj obnovitelných zdrojů a energetický management. Nyní působí jako manažer v oblasti vývoje a výroby elektrických strojů. Kromě toho pracuje jako analytik pro organizaci Fakta o klimatu.