Jako lidé jsme nadáni rozumem a vědomím sebe sama, což nám dává příležitost podporovat životní prostředí, a tím posilovat náš vlastní ekosystém. Co konkrétně tedy můžeme pro hmyz dělat na našich zahradách, balkonech, v obcích a regionech?
Podělit se o trávníky. Jsme trávníkáři. Milujeme krátce střižený pažit, který je z hlediska biodiverzity polomrtvou monokulturou. Začít můžeme tak, že na svých trávnících vymezíme pobytové plochy, a vedle nich takové, kde budeme sekat méně často, aby rostliny stačily vykvést. Ve městech je trendem mozaikové sečení, v krajině zase pastva. Můžeme taky vysévat luční směsi a přilákat víc opylovačů.
A co pyl a alergie, slyším se ptát některé z vás. Mám dojem, že čím sterilnější prostředí pro sebe vytváříme, tím méně zdraví nakonec jsme. Nezlehčuju alergické potíže jednotlivých lidí, ale z pohledu lidstva a jeho odolnosti je zdravější být součástí pestrých a provázaných systémů.
A co dál? Sázet do okrasných záhonů medonosné trvalky. Oproti trávníkům nevyžadují dobře založené trvalkové záhony téměř žádnou údržbu, jsou krásné na pohled a hmyzosnubné. Tenhle výraz pro entomogamii, tedy opylování hmyzem, jsem si nevymyslel.
Chystat pítka pro hmyz a vyrábět hmyzí hotely. Mělkou misku je potřeba vyložit kameny, které vykukují nad hladinu, aby měl hmyz k vodě přístup, a přitom se neutopil. A na výrobu hotelu je na internetu spousta návodů. Hotel je třeba umístit na slunné a suché místo v závětří. Podobně dobře hmyzu poslouží i hromádka větví nebo větších kusů dřeva, kterou necháme přirozeně zetlít.
Podporovat spolky a organizace, které se starají o přírodně cenná území a snaží se je chránit. Jeden takový spolek máme v Berouně. Na pozemcích, kde hospodaříme, právě procházíme procesem k vyhlášení Významného krajinného prvku.
Pestrost je základem
Hmyzí opylovači jsou důležití nejen proto, že díky symbióze s rostlinami podporují produkci potravin, které lidstvo potřebuje. Ekosystémy jsou tím zdravější a odolnější, čím jsou pestřejší. Vazby mezi organismy a prostředím ekosystém posilují.
Člověk nebo lidstvo přitom nestojí vně systému na vrcholu pomyslné pyramidy. Je její důležitou součástí. Dopad lidské činnosti na životní prostředí, náš vliv na klimatickou změnu a ztrátu biodiverzity mohou budit dojem, že je příroda na člověku závislá. Přitom je to naopak.
Pestrá místa ale hlavně dělají život bohatším a příjemnějším. V sadu, o který pečujeme, vznikla spousta nových cest. Jak se nám sem pastvou a kosením daří vracet diverzitu hmyzu, rostlin, ale i ptáků a malých obratlovců, lidé se vracejí čím dál častěji.
Václav Kovář
Václav Kovář působí v oblasti produkce kulturních událostí a fundraisingu v kultuře. Pracuje pro organizaci Lunchmeat, která se věnuje spojování alternativní elektronické hudby a nových médií.
