Dotacemi fosilního byznysu jsme posílali peníze vrahovi do Ruska, říká místopředseda Evropského parlamentu

Evropská unie musí odstranit dotace pro fosilní byznys a zelenou transformaci udělat pro lidi, říká Martin Hojsík, slovenský politik a odborník na životní prostředí, který je od roku 2023 místopředsedou Evropského parlamentu za Progresívne Slovensko.

Oficiální datum odchodu Evropské unie od fosilních paliv není podle Martina Hojsíka zásadní. Politik je přitom velkým zastáncem geotermální energie. „Zelené zdroje reálně snižují ceny energie, ne naopak, jak tvrdí lež, která se šíří,“ sdělil Hojsík Ekonews na bezpečnostní konferenci GLOBSEC, která se v polovině června konala už podruhé v Praze.

V Evropě máme dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Do roku 2030 má dojít ke snížení emisí o 55 procent oproti roku 1990. Jak to vypadá s novým cílem pro rok 2040?

Není ještě navržen, Evropská komise by ho měla předložit. Tato povinnost vyplývá z klimatického zákona a současně je přípravou na další COP (summit o změně klimatu, pozn. aut.), kde mají jednotlivé strany deklarovat, jak budou snižovat emise v dalším kroku. Evropský vědecký poradní výbor pro změnu klimatu (European Scientific Advisory Board on Climate Change, pozn. aut.), který oficiálně vznikl při klimatickém zákonu, říká, že potřebujeme alespoň 90procentní snížení oproti 1990. Otázka je, jak to bude nakonec vypadat. Není to jen o číslu, ale o tom, zda budou možné například nějaké „odpustky“ ve smyslu offsetů. Obávám se, že mnoho věcí bude zpolitizovaných. Uvidíme, co odsouhlasí členské státy.

Aktuální politické klima asi není odvážnějším návrhům moc otevřené. Poradní výbor přece navrhoval až 95procentní snížení…

Opravdu není. Problém je, že téma ochrany klimatu bylo bohužel masivně zneužito a pošpiněno populisty. Používá se jako obecná propaganda proti Evropské unii. Co vidím jako chybu z „naší strany“, je to, že i když je zkraje nutný nějaký právní rámec, tak my hlavně potřebujeme, aby celá změna byla ve prospěch lidí. A to tak, aby o mnoho dříve pocítili její přínosy. Zelené zdroje reálně snižují ceny energie, ne naopak, jak tvrdí lež, která se šíří. I na GLOBSEC bylo slyšet od představitelů Evropské investiční banky či Evropské banky pro obnovu a rozvoj, že za vysoké ceny energie může naše závislost na fosilním plynu z Ruska. Ta je příčinou. Slunce na střeše vám nikdo nevypne.

Datum pro ukončení financování fosilních paliv stanoveno nebylo. Je to slabina?

Slabinu vidím v tom, že potřebujeme mít lepší systémy na odstranění překážek podpory pro lidi, kteří jsou ohroženi energetickou chudobou. V Česku je to ve srovnání se Slovenskem lepší, vaše Nová zelená úsporám funguje lépe než podobné programy u nás. Navíc když se téma propojí s průmyslem, který bude pro čistou energii vyrábět komponenty, když se zlepší vzdělávání a bude více kvalifikovaných lidí, kteří dokážou instalovat tepelná čerpadla nebo fotovoltaiku, a zejména, když odstraníte dotování fosilních paliv, vytvoříte podmínky. Na Slovensku podle státního Inštitútu finančnej politiky dotujeme fosilní průmysl odhadem 300 miliony eur ročně (přes 7,4 miliardy korun, pozn. aut.). To jsou obrovské peníze, které jdou proti klimatu.

Uvedete příklad takových dotací?

Je to celosvětový problém. Reálně svět dotuje fosilní paliva o mnoho více než obnovitelné zdroje. Když máte kombinovanou výrobu tepla a energie z plynu, tak máte zvýhodněný tarif na elektřinu, čili se dotuje cena elektřiny, kterou prodáváte. Tak to máme třeba na Slovensku. Vezměte si Košice, kde je geotermální zdroj už od devadesátých let a dávno mohl celé město vytápět. Namísto toho se stále vozilo uhlí z Ruska a následně se přešlo na „ekologizaci“, což byl přechod na plyn. Až teď se konečně začíná rozvíjet geotermální energie. Jednou z věcí, která pomohla plynu, bylo právě to, že geotermál neudělá kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie. My jsme dotacemi zvyšovali množství peněz, které jsme posílali vrahovi do Ruska. Čili má to i bezpečnostní rozměr.

Deadline pro fosilní paliva tedy není potřeba?

Nemyslím si, že potřebujeme jasné datum, kdy odstavíme všechna fosilní paliva. Jsou odvětví, kde se toho úplně zbavit nedá. Tam bude potřeba zachycování a ukládání uhlíku, čehož nejsem zrovna velkým zastáncem. Je to velmi složité, zatím ne úplně snadné, tím pádem bychom šli sami proti sobě. Nemůžeme být ale dogmatičtí. Musíme se velmi silně zaměřit na to, abychom nakopli podnikání a abychom odstranili dotace, které jdou přesně proti tomu, co potřebujeme dělat.

Co dalšího ještě musíme zvládnout?

Musíme také zjednodušit připojení zelených zdrojů do sítě. To je jedna z neuvěřitelných věcí. Některé příklady ze Slovenska jsou vysloveně šokující a bylo to už i za předchozí vlády. Když máte na střeše fotovoltaiku a jste připojení do sítě, tak musíte celníkům dvakrát ročně hlásit, že ta elektřina byla vyrobená na Slovensku. Přitom to je na vaší střeše! Taková je to šílenost.

U nás prostě stále existuje příliš mnoho zbytečných překážek pro lidi. Přitom rozvoj zelené energie má jít společně s lidmi, lidé z toho mají mít výhody, zelená energie jim pomůže mít lepší život. Často ale vidíme zbytečnou byrokracii. Anebo problémy s připojením. Stát a EU musejí podporovat kvalitní přenosové soustavy. Nebudeme rozdávat auta, ale budete mít kvalitní silnice.

V čem dalším vidíte příležitost?

Svět postupně přechází na energetiku, kde budete mít v jistých časech, které jsou do určité míry předvídatelné, elektřinu v podstatě „zdarma“. To je obrovská příležitost pro vývoj úplně nových odvětví ekonomiky. Kdyby vám před dvaceti lety někdo řekl, že se stane developerem mobilních aplikací, tak si řeknete: Co to je? Dnes desítky milionů lidí pracují na těchto pozicích díky rozmachu smartphonů. Nedávno jsem se setkal se zástupci Électricité de France, kteří hledají partnery s byznys plánem na odebírání takové elektřiny, kterou jim oni budou ochotní dát téměř za nic. Je to problém? Ne, to je příležitost! Je to způsob, jak přeměnit problém na peníze.

Jak sehnat kvalifikované lidi pro tato nová odvětví?

Já myslím, že v řadě případů může jít o rekvalifikaci. Já se velmi intenzivně věnuji geotermální energii, pro kterou máme na Slovensku vynikající podmínky a zdaleka ji nevyužíváme tolik, jak bychom mohli. Současně se nasazují nové technologie hlubokého vrtání, které to masivně zlevní. Takže my sedíme na energii, ale k vrtání potřebujete lidi a stroje. A současně nám končí hodně horníků, kteří reálně vědí o vrtání o dost více než my ostatní. Vím, že někde je rekvalifikují třeba na IT, což je super, ale podle mě se dá podívat na širší záběr. Horníci mají, jak říkám, „obě ruce pravé“, umějí úžasné věci se stroji, ale dostatečně je nevyužíváme.

Není obecně geotermální energie dražší a náročnější než jiné druhy obnovitelných zdrojů energie?

Je daleko více než ostatní zdroje závislá na lokaci. V Česku pro ni moc příležitostí není, ale na Slovensku, v celé té Panonské nížině, kde je i Maďarsko, Chorvatsko, Rakousko, tak je spousta příležitostí. Nejde jen o Island. Němci vrtají a Poláci také vrtají. V Poznani se rozbíhá dánská investice do geotermálního zdroje. Využít se dá i „plytký“ geotermál – třeba v Prievidzi. To jsou peníze, které byste jinak poslali Putinovi, Trumpovi či šejkům za plyn, ale vy si to necháváte doma. Děláte to pro svou peněženku.

Zdá se, že v Evropském parlamentu se teď změnila atmosféra a už nepanuje takové nadšení jako dříve. Rezonuje konkurenceschopnost, ochrana podniků, bezpečnost. Vnímáte to?

Atmosféra opravdu není moc dobrá. Co je velmi důležité – z demokratických stran v zásadě nikdo nezpochybňuje, kam chceme jít. V našem regionu se ta konkurenceschopnost prezentuje špatně. Říká se, že musíme zapomenout na „zelené šílenství“, abychom neohrozili konkurenceschopnost. Jenže ta debata by měla stát opačně. My přece potřebujeme zelenou transformaci pořádně využít pro konkurenceschopnost, aby to nebylo o špinavé výrobě, ale o čistých technologiích. Čína nás v tom jasně předběhla a vydělává na tom.

Werner Heuer, donedávna prezident Evropské investiční banky, německý liberál a žádný zelený aktivista, řekl, že dekarbonizace je byznysová příležitost naší generace. Teď jde o to, zda na tom dokážeme jako Evropa vydělat. A ještě jedna věc – hrozba Putina a jeho režimu je reálná, proto oprávněně investujeme do bezpečnosti. Ale my jsme zaplatili vraždění na Ukrajině tím, že jsme do Ruska posílali stovky miliard za ropu a plyn. Musíme přestat platit agresorovi, nebo nás napadne! V opačném případě mu rovnou odevzdejme klíč.

Hodně se teď řeší zjednodušení administrativy a nefinančního reportingu pro firmy v rámci balíčku omnibus. Neovlivní to negativně celou zelenou tranzici?

To je na samostatný rozhovor. Mám obavy, abychom pro jistou dávku populismu nevylili s vaničkou i dítě. Jsou věci, které se dají zjednodušovat, ale jsou věci, přes které nejede vlak. Životní prostředí je jedna věc, ale vezměte si takovou dětskou a otrockou práci. Když jsem čínský výrobce, který zaměstnává vězněné Ujgury nebo bangladéšské děti, tak si teď dám mezi sebe a evropskou firmu jednu obchodní společnost a přes to to budu propírat. Kupujeme dětskou práci a to bychom obětovat v rámci zjednodušení administrativy a zátěže pro firmy neměli.