Ivan Tučník

Údaje o emisích Scope 3 sbíráme už čtvrtým rokem, u dopravy je to jednodušší než v restauraci.

Ivan Tučník má v Plzeňském Prazdroji na starosti agendu udržitelnosti a koordinuje jednotlivé iniciativy v této oblasti v Česku a na Slovensku.

Plzeňský Prazdroj v nedávno vydaném reportu udržitelnosti poprvé zveřejnil data o nepřímých emisích Scope 3, což jsou emise vznikající v dodavatelsko-odběratelském řetězci a jejichž měření je pro firmy nejsložitější. V případě pivovaru je to výzva zejména v restauracích, říká v ESG podcastu Ekonews manažer udržitelnosti pivovaru Ivan Tučník.

Reportování emisí Scope 3 je oříšek jak pro firmy, tak pro banky, které by si měly hlídat, jaké aktivity financují a zda nepoškozují životní prostředí. Banky už musejí takzvané financované emise zveřejňovat, od roku 2024 to čeká také velké firmy. Emise Scope 3 zahrnují například služební cesty letadlem, ukládání odpadu na skládku nebo nákup a dopravu materiálu třetí stranou.

Prazdroj sbíral data o emisích Scope 3 od roku 2019 a od té doby vyvíjel metodiku, jak jejich výpočet správně uchopit. V některých oblastech musel začít úplně od píky. „Museli jsme vyvíjet standardy a hledat způsoby, jak to vůbec měřit, jak se k těm datům dostat,“ popisuje několikaletý proces manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje Ivan Tučník.

Podle něj má pivovar poměrně dobrý přehled o emisích produkovaných lednicemi, které má v supermarketech a dalších obchodech, protože jde většinou o jím dodaná zařízení, u kterých zná emisní třídu. Do emisí spojených s používaním výrobku, v tomto případě piva, se Prazdroji při prodeji v obchodech započítávají emise z  vychlazeného piva. Tedy toho, které si zákazník vyndá ze zmíněné lednice, což jsou zhruba tři procenta objemu piva prodaného v  supermarketech. Z piva, které stojí v regálech a nechladí se, se však emise nezapočítávají. Stejně tak emise vyprodukované tím, že si pivo koncový zákazník vychladí doma.

U restaurací a hospod se automaticky počítá s tím, že host dostane pivo vychlazené vždy. Ať už jde o lahvové pivo vyndané z lednice nebo načepované z pípy. Měření emisí je tam ale podle Tučníka složité, a to zejména proto, že pivovar často nezná emisní třídy chladících zařízení, které restaurace používají.

Loni proto spustil projekt Chytrej výčep. Ze zhruba 20 tisíc restaurací, kam dodává v Česku a na Slovensku pivo, vytipoval 60, kde instaloval senzory. S  jejich pomocí bude sbírat celý rok data o emisích z chladících zařízení, které Prazdroji tvojí téměř pětinu všech emisí.

V případě restaurací jde však nyní o odhad na základě obecně uznávaných údajů o tom, jaké emise jsou s vychlazením piva v restauraci spojené. „Ale nevíme, do jaké míry to koreluje s českým prostředím s ohledem na to, jak se u nás pivo servíruje, jakým způsobem naše hospody fungují,“ vysvětluje Tučník s tím, že na základě měření v rámci projektu Chytrej výčep pivovar vyvine metodiku, podle níž pak bude schopen emise v restauracích měřit na základě skutečných dat.

Epizoda ESG podcastu vznikla za podpory společnosti Moneta Money Bank.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinářskému řemeslu naučila v plzeňské redakci MF Dnes. V roce 2007 ji profesní cesta zavedla do celostátní ekonomické redakce iDNES.cz, kterou několik let vedla. V roce 2020 založila s Martinou Ekonews.