Další propouštění u Macinky a Turka. Škrtněte tři až pět lidí na odbor, vzkázali motoristé

Ředitelé odborů a některých oddělení na ministerstvu životního prostředí dostali minulý týden od svých šéfů mail, ať dají do pátku 5. února dohromady seznam lidí, které propustí. Mají škrtnout tři až pět míst ve svém odboru, což je útvar o deseti a více lidech. Záleží na tom, kolik má oddělení.

Prozatímní ministr životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) sliboval, že poteče „zelená krev“. Od ledna svoje sliby uskutečňuje na ministerstvu životního prostředí. On a jeho lidé, včetně vládního zmocněnce Filipa Turka, mění organizační strukturu ministerstva, zrušili ředitelská místa a odbory mající v názvu dekarbonizaci či udržitelnost.

Kolika lidí se propouštění dotkne?

Nyní Macinka chystá další kolo. „Současná rozpočtová situace nás staví před nutnost přijmout odpovědná, byť nepopulární manažerská opatření. Jako vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Vás tímto pověřuji vypracováním návrhu na snížení početního stavu zaměstnanců ve státní službě ve vašem odboru/oddělení, a to v rozsahu tři až pět systemizovaných míst,“ napsal ředitelům odborů novopečený šéf nově vzniklé supersekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer.

Wasserbauer po svých podřízených žádal jmenovité seznamy těch, kteří mají úřad opustit. A to tak, aby se zachovala kontinuita klíčových činností a byli odejiti ti, jejichž odchod neohrozí plnění zákonných lhůt a odborných výstupů. Ti, co zůstanou, mají agendy převzít.

Maily podobné těm, které rozeslal Wasserbauer, přistály podle informací Ekonews i šéfům odborů v dalších sekcích ministerstva. Čas na označení míst ke škrtnutí dostali do pátku 5. února.

Otázkou zůstává, odkdy začnou být zaměstnanci propouštěni a kolika lidí se to skutečně dotkne. Podle informací Ekonews se mají odehrát ve dvou vlnách – od dubna a od července. Hlasy o tom, o kolik má jít celkem lidí, se různí. Počty se pohybují od třiceti do sedmdesáti.

„Rezervy moc nejsou“

Experti obeznámení s chodem úřadu varují, že tyto kroky ministerstvo paralyzují. „Především sekce s faktickou agendou, jako jsou 600 a 900. Nebude ani kdo jezdit do Bruselu připomínkovat zákony,“ uvádí jeden z úředníků.

Sekce 600 se zaměřuje na ochranu přírody a krajiny a spadají do ní odbory adaptace na změnu klimatu či ochrany přírody a krajiny včetně diskutovaných národních parků. Sekce 900 vznikla nově po Macinkově nástupu spojením sekcí na ochranu klimatu a životního prostředí. Je největší z celého úřadu, má osm odborů a pracuje v ní zhruba 150 úředníků.

Spadá do ní i posuzování vlivu staveb na životní prostředí (takzvaná EIA), mezinárodní vztahy, cirkulární ekonomika a odpady, ochrana klimatu, vod a ovzduší a koncepce a strategie životního prostředí. „Když škrtnete tolik lidí na oddělení EIA, je to dvacet procent. Ne všichni furt dělají na sto procent, ale rezervy moc nejsou,“ popisuje jeden z expertů.

Jedna agenda, jeden člověk

Stejně jako v předchozím kole systemizace i nyní se podle názoru úředníků klade zvláštní důraz na to, aby byla paralyzována činnost odborů mající v názvu dekarbonizaci či udržitelnost. „Pokud tato oddělení poškrtají tři až pět míst, tak prakticky končí,“ uvádí člověk obeznámený s chodem a strukturou ministerstva. „U nás je pravidlo jedna agenda, jeden člověk. Pokud se propustí tři lidi, nevím, kdo to bude dělat,“ popisuje další.

Na úřadu je zároveň zakázáno vypisovat výběrová řízení na volná místa. A to v době, kdy část lidí odchází mimo jiné z důvodu, že nejsou ochotni pracovat pod vládou motoristů demontujících to, na čem léta pracovali. „Odchody povedou k absolutnímu přetížení těch, co zůstanou, takže pravděpodobně odejde řada dalších, kteří nebudou moc ten tlak ustát,“ bojí se jeden z úředníků.

„Na každém ministerstvu se najdou zbytečné agendy a nic by se tam po škrtech nestalo. Ale problém je tam, kde narůstají legislativní povinnosti. Když se škrtne pět procent všude, tak velká část nadbytečných zůstane a tam, kde už teď chybějí, ještě ubydou,“ uvádí poradce prezidenta Ladislav Miko, který dříve působil na ministerstvu životního prostředí. A ilustruje to na konkrétním příkladu.

„Například oddělení, která mají řešit zákon o obnově přírody nebo monitoring půdy, nemají dnes dost lidí. Stejně tak na ochranu klimatu. Ministerstvo má zákonné povinnosti, které musí naplnit, a to musí někdo dělat,“ dodává. Výsledkem škrtů podle něj bude, že se oslabí schopnost úředníků rozhodnout věci v termínech a jít do hloubky. Budou se dělat více administrativně.

Ministerstvo životního prostředí do vydání článku na dotaz k novému kolu propouštění neodpovědělo.