Co s řekou dělají splašky vypouštěné městy při dešti? Zjištění týmu Povodí Vltavy nepotěší

Během deště se kvalita vody v tuzemských tocích dramaticky zhoršuje. Kvůli obcházení čistíren odpadních vod, jemuž se vzletně říká odlehčování, se totiž často vypouští odpadní voda přímo do řek.

Z relativně čiré vody se během chvíle stává šedá břečka, kolem koryt toků se válejí vlhčené ubrousky či hygienické vložky. Důvodem je praktika známá jako odlehčení odpadních vod, které má uchránit čistírny před zahlcením. Povodí Vltavy díky nové metodě vzorkování získalo o znečištění důkazy.

Už několik let se během deště vzorkařské týmy státního podniku Povodí Vltavy pokoušejí ráno, večer o víkendu či ve volnu odebírat vzorky z vybraných potoků a řek u takzvaných odlehčovacích komor. Chtějí prokázat, do jaké míry přispívají splašky vypouštěné při dešti z kanalizace přímo do řeky ke znečištění povrchových vod. Dosavadní výsledky jsou znepokojivé.

„Kvalita vody se v posledních několika dekádách významně zlepšovala. V posledních letech se však tento pozitivní trend postupně zastavil a objevují se i příklady, kdy dochází naopak k jejímu zhoršování. Typickým příkladem může být fosfor, který zodpovídá za nadměrný růst biomasy řas a sinic,“ uvádí vedoucí vodohospodářské laboratoře Povodí Vltavy Jan Potužák.

Dat o kvalitě vod po odlehčování je nedostatek, mimo jiné kvůli tomu, že tato praktika není nelegální. Navíc je systém monitoringu založen na měsíční frekvenci, která náhlé „srážkové epizody“ nemusí vůbec zachytit. „Zejména u menších toků proto můžeme dostávat falešný obrázek toho, jak to s jejich čistotou vody ve skutečnosti je,“ vysvětluje Potužák. Větší vesnice může mít dnes více než jednu odlehčovací komoru, menší města jich mají kolem deseti a velká vyšší desítky.

„Co tam za deště teče, není nic pěkného“

Manuální odběr vzorků vyžaduje dobré plánování a načasování a dostatek lidí ochotných vydat se do terénu za nepříznivého počasí. Dlouhodobější monitoring konkrétního zdroje je téměř neproveditelný. Průlom ale teď může přinést automatizace odběru vzorků. „Celý systém vzorkování jsme se snažili poskládat tak, aby nikdo nemusel vybíhat do terénu, když se začnou tvořit mračna,“ upřesňuje Potužák.

První lokalitou, kde Povodí Vltavy otestovalo metodu automatického vzorkování odlehčení bez přítomnosti obsluhy, byly Volary na Prachaticku. Zhruba třítisícová obec má dlouhodobě problém s odlehčovaných odpadních vod do Volarského potoka. Ten pak znečišťuje Vltavu nad vodní nádrží Lipno. Volarský potok se navíc vlévá do Teplé Vltavy, kde se vyskytuje chráněná perlorodka říční, jíž přitékající splašky také nedělají dobře.

Volarský potok má dvě odlehčovací komory. Přestože představuje zhruba jen pět procent plochy povodí Vodní nádrže Lipno, na jejím znečištění fosforem se podílí šestnácti procenty.

„Zákonný limit pro celkový fosfor v tekoucích vodách je 0,15 miligramu na litr. Jak jsme ale zjistili, tak i relativně krátká odlehčovací epizoda může způsobit dramatické zhoršení kvality vody, kdy koncentrace celkového fosforu šplhají až ke čtyřem miligramům na litr,“ popisuje Potužák.

K tomu se přidávají vysoké koncentrace amoniaku a organických látek. Velké množství organických látek ubírá ve vodě kyslík, narůstá biomasa sinic a řas a výsledkem mohou být úhyny ryb. Do povrchových vod se odlehčením navíc dostává virová a bakteriální „nálož“, kterou doprovází koktejl látek označovaných jako moderní organické mikropolutanty. Mezi ty patří zbytky léčiv, hormony, detergenty, kosmetika, průmyslové chemikálie nebo mikroplasty.

„Monitorovat odlehčení je opravdu jen pro otrlé. Co tam za deště teče, není nic pěkného,“ říká vodohospodář. Nejhorší efekt na kvalitu vody v řece nastává v situaci, kdy je dlouhé období sucha a v kanalizaci se nashromáždí všechno možné.

Řešení existují

Problém odlehčování odpadních vod se přitom nejspíš bude prohlubovat. Klimatické modely předpovídají významné změny srážkového režimu s nárůstem výskytu extrémních projevů počasí. Konce delších období sucha přinesou značný nápor na život v potocích a řekách.

Kromě poškozování životního prostředí se Česko musí problematikou zabývat i kvůli novele směrnice o čištění městských odpadních vod, kterou loni v listopadu schválila Rada EU. Vedle spousty novinek je cílem snížení úrovně znečištění přicházejícího odlehčením pod dvě procenta ročního zatížení odváděných odpadních vod. Ve Volarech se aktuálně pohybují na úrovni 10 až 25 procent.

Členské státy mají bezmála tři roky na to, aby své právní předpisy přizpůsobily novým pravidlům, a deset až patnáct let na dosažení nastavených cílů. „Bez kvalitních dat bude ale velmi náročné navrhovat ekonomicky smysluplná a funkční opatření, která povedou k naplnění poměrně ambiciózních cílů této směrnice,“ dodává odborník.

Řešení, jak zlepšit situaci kolem odlehčování, je několik. Klíčové je hospodaření s dešťovou vodou ve městech. Mezi opatření se řadí takzvaná modrozelená infrastruktura, která zpomalí a sníží odtok srážkové vody do kanalizace. Dalším krokem je budování kanalizací zvlášť pro splaškovou a dešťovou vodu. Pomoci mohou také akumulační nádrže, které jsou schopné zachytit počáteční vlnu znečištění, která je nejhorší.

Zlepšení lze dosáhnout i na samotném toku. Čím více potok meandruje a blíží se přírodě blízké podobě, tím mohou být dopady odlehčování nižší.

Každé zmíněné opatření má své plusy a minusy, proto je ideální vytvořit „optimální mix“ pro danou lokalitu. Například pro Volary se podle Potužáka jako jediné aktuálně realizovatelné řešení jeví vybudování sestavy přečerpávacích akumulačních nádrží o celkovém objemu 80 až 120 kubíků.

Jak rozšířit perlorodku

Zatímco ve Volarech už automatizovaný monitoring skončil, v Dolním Dvořišti ještě probíhá. Angažuje se v něm Jihočeský kraj, který se jako správce evropsky významné lokality a přírodní památky Horní Malše věnuje ochraně kriticky ohrožené perlorodky říční. Tento druh mlže přežívá pouze v nejčistších vodách a horní tok Malše je jednou z mála tuzemských lokalit, kde se vyskytuje a přirozeně rozmnožuje.

Na horním toku nicméně podmínky nejsou pro perlorodku optimální. Odborníci proto dlouhodobě upozorňují, že klíčem k její ochraně je zlepšení kvality vody pod Dolním Dvořištěm a Rychnovem nad Malší, kde řeka nabízí vhodnější biotopy – je širší, klidnější a má stabilnější dno. „Pokud se podaří kvalitu vody v těchto úsecích zlepšit, perlorodka bude moci rozšířit svůj areál výskytu až po regionálně významné sídlo Kaplici,“ sdělil Ekonews Kamil Zimmermann z Oddělení ekologie krajiny, vodního hospodářství a Natura 2000 Jihočeského kraje.

Podněty z Dolního Dvořiště a výsledky měření ve Volarském potoce přispěly k tomu, že si Jihočeský kraj zadal měření odlehčení na čistírnách v Dolním Dvořišti a Rychnově nad Malší. Současně si objednal studii, která má navrhnout nejefektivnější postup, jak znečištění odstranit. Možná řešení se pohybují od menších technických úprav stávajících čistíren až po vybudování nové společné čistírny pro obě obce.

Dešťovka patří přímo do Malše

„Všechny tyto aktivity by měly přispět ke zlepšení kvality vody v regionálně významném toku řeky Malše a umožnit expanzi perlorodky říční do dalších částí toku. Zlepšování kvality v povodí Malše se současně významně pozitivně projeví i na kvalitě vody přitékající do vodárenské nádrže Římov, čímž bude posíleno spolehlivé zásobování pitnou vodou pro podstatnou část Jihočeského kraje a krajské metropole,“ vysvětluje Zimmermann.

Podle starosty Dolního Dvořiště Ivana Kůty obec dlouhodobě rozděluje jednotnou kanalizaci tak, aby dešťová voda netekla společně se splaškovou, protože místní čistírna odpadních vod je kapacitně na hraně. „Hodně do toho investujeme. Kde to jde, tak to rozdělujeme, aby šla dešťovka přímo do Malše, když přijde přívalový déšť. Na parkovištích vyměňujeme zámkovou dlažbu za zatravňovací, aby se dešťovka vsakovala co nejvíce,“ doplňuje Kůta.

Že by místní lidé čistotu vody a odlehčování vnímali jako palčivý problém, si ale nemyslí. „Když se dělá kanalizace, tak lidem vadí špína a bláto. Jakmile se to zahrne a schová pod zem, tak na to všichni zapomenou. Co je vyloženě nepraští do očí, to nevnímají,“ říká. Projekt studie na rozšíření kapacity čistírny podle něj v tuto chvíli řídí hlavně kraj.