Než se vyrobí jedno velké pivo, padne na něj několik litrů vody. Obvykle se uvádí pět litrů, i když čísla se liší pivovar od pivovaru. Jisté nicméně je, že pivovarníci se dnes snaží s touto základní surovinou šetřit.
Kolik vody vlastně spolyká výroba piva? Je jasné, že to není málo. Čísel se ovšem uvádí více a je v nich trochu zmatek. Záleží totiž na tom, jestli se započítává kompletní cesta produkce piva včetně nároků chmele na vodu, anebo pouze samotná výrobní procedura v pivovaru, která zahrnuje vaření, chlazení nebo čištění.
Radegast chladí sklenice šetrněji
Vodní stopu napříč celou produkcí si nechal změřit Radegast a dospěl k číslu 3,64 litru na litr piva. „Jde o celkovou spotřebu vody od semínka ječmene a chmele přes výrobu až po načepovanou sklenici,“ uvádí Jakub Zaoral, manažer udržitelnosti Plzeňského Prazdroje, pod který značka Radegast patří. Samotná výroba spolkne zhruba o litr méně vody. U celého plzeňského pivovaru je to 2,8 litru, na litr vyrobeného piva v Pivovaru Radegast jde o 2,29 litru.
V plzeňském pivovaru většinu velkých řešení na snížení spotřeby vody zavedli, jak dodává Jakub Zaoral. Nyní chystají nová dílčí opatření.
Nedávno například pivovar představil vanu na chlazení pivních sklenic, která se díky nově instalované elektronice umí sama napustit či vypustit a kontroluje teplotu a průtok vody. Tím dokáže snižovat spotřebu vody ve výčepu, přičemž chladicí vany mají na spotřebě při čepování největší podíl. Jsou totiž nepostradatelné, protože čistá, studená a mokrá sklenice je klíčová pro správně načepované pivo.
Oproti manuálnímu napouštění a vypouštění vany přináší novinka v průměru 58procentní úsporu vody. Týdně tak dokáže nová vana s objemem 75 litrů uspořit zhruba 385 litrů vody. Při cenách vodného a stočného v Praze to za rok dělá při úspoře 20 kubíků 2 700 korun. Další přibližně tisícovku ročně výčepní uspoří na elektřině, protože vanu nemusí po každé směně vypouštět ani vypínat přes noc.
První chytré vany Prazdroj instaloval nedávno v pražské restauraci Energy Pub v Riegrových sadech, kde navíc zbytkovou vodu vypouštěnou ze zachlazovaných van využívají na zalévání stromů a záhonů v okolí restaurace.
V průběhu léta pak chytrou vanu dostanou další podniky. „Hospodám standardně poskytujeme výčepní technologii na naše náklady. Pokud se pilotní provozy osvědčí, chceme úspornější vany postupně instalovat i do dalších podniků. Stejně jako to máme v plánu s novým chladicím zařízením, které jsme loni vyvinuli a v posledním roce ho testujeme v několika desítkách hospod,“ doplňuje Zaoral.
Bernard chytá CO2, Budvar ozeleňuje
Spotřebu vody pravidelně sleduje i skupina Heineken, do níž patří v Česku značky Krušovice, Březňák či Zlatopramen. „Za loňský rok činila spotřeba za naši společnost 3,84 litru vody na uvařený litr piva,“ uvádí Dita Maciel Jacobson, manažerka Corporate Affairs Heinekenu.
Opatření, která přispívají k úsporám, je podle ní řada. Například lepší a kontrolovanější výroba v úpravně vody a efektivnější čerpání. „Důležitou součástí je také znovuvyužití vody v různých procesech výroby,“ dodává manažerka. Dlouhodobým cílem firmy je snížit spotřebu vody na 2,9 litru na uvařený litr piva.
Šetřit vodou se snaží i Rodinný pivovar Bernard, kde spotřeba na výrobu jednoho litru piva dělá lehce přes pět litrů vody. Novinkou v tomto pivovaru je především technologie jímání oxidu uhličitého přímo z procesu kvašení piva. Zatím běží ve zkušebním provozu.
„Znamená to přibližně pět set tun CO2 ročně, které nevypouštíme do ovzduší. Zároveň si tak pivovar zajistí vlastní zásobování tímto plynem, který je pro výrobu nezbytný,“ uvádí mluvčí Bernardu Radek Tulis.
Státní Budějovický Budvar, který je dalším z velkých pivovarů, se zabývá hlavně svým projektem na „otevřený a zelený národní pivovar“. V roce 2024 vypsaná architektonická soutěž už má svého vítěze a nyní se pracuje na studii. Postupně by v areálu mělo vzniknout například nové návštěvnické centrum, vyhlídka, stezka nad pivovarem, zelené fasády či fotovoltaické elektrárny.
Článek byl publikován v časopise Reportér.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
