Aliance pro bezemisní budoucnost, která vznikla loni na podzim a za níž stojí dvacítka tuzemských firem a institucí, poslala otevřený dopis českým ministerstvům. Apeluje v něm na rychlou úpravu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu.

Česká republika aktuálně upravuje svůj Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), který má definovat cestu k dekarbonizované a moderní energetice. Plán má pět oblastí (snižování emisí, energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, vnitřní trh, a výzkum, inovace a konkurenceschopnost), ve kterých máme stanovit národní cíle, opatření a způsob financování.

Ministerstvo průmyslu a obchodu loni odeslalo do Evropské komise návrh NKEP, který však zdaleka nevyužívá dostupný potenciál obnovitelných zdrojů energie. Je přitom potřebný pro nastartovaní ekonomicky výhodné dekarbonizace, udržení konkurenceschopnosti českého hospodářství a posílení energetické soběstačnosti firem, obcí i domácností.

Aliance pro bezemisní budoucnost, Hnutí DUHA, Svaz moderní energetiky, Solární asociace a Centrum pro dopravu a moderní energetiku proto vyzvaly ministra Jozefa Síkelu, aby jím vedené ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo doporučení Evropské komise na zvýšení českého cíle pro podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné spotřebě energie z 30 na 33 procent v roce 2030.

Víc obnovitelných zdrojů, méně byrokracie

Dále organizace vyzvaly ministra Síkelu, aby jeho resort společně s ministerstvem životního prostředí vedeným ministrem Petrem Hladíkem připravil potřebné kroky k dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů. Mezi takové kroky patří například odstranění bariér, které brání efektivní a rychlé výstavbě obnovitelných zdrojů energie.

„Bariéry jsou předně dlouhé povolovací procesy, které brání rychlému budování nových obnovitelných zdrojů energie, zejména větrných elektráren. Například získání povolení k výstavbě nové větrné elektrárny trvá v Česku aktuálně i 10 let. Problém bývá také třeba nedostatečná kapacita distribuční sítě, která brání připojování nových zdrojů, a to se vedle větrných elektráren týká i fotovoltaik všech velikostí,“ nastínil některá úzká místa NKEP Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Česko má velký nevyužitý potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů energie. Doporučení Evropské komise zvýšit cíl zelené energie o tři procentní body proto považuje Aliance pro bezesní budoucnost za relevantní. Více bezemisní energie z obnovitelných zdrojů přinese Česku nezávislost na dovozu fosilních paliv, levnou energii pro dekarbonizaci ekonomiky i výhodná řešení pro energetickou soběstačnost domácností.

„Věříme, že ministerstvo průmyslu a obchodu společně s ministerstvem životního prostředí vnímá závažnost situace a plně zohlední připomínky Evropské komise k návrh NKEP. Nejde jen o plnění evropských závazků v oblasti snižování emisí, ale především o benefity pro českou společnost,“ shodli se všichni signatáři otevřeného dopisu.

Firmy potřebují obnovitelné zdroje i kvůli ESG a taxonomii

V dopise ministry vyzývají například k posílení energetické soběstačnosti a odolnosti firem, obcí a domácností a využití dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. Dále také k opatřením pro zachování atraktivity Česka na jednotném evropském a globálním trhu, kdy s nástupem taxonomie a ESG pravidel se dostupnost energie z obnovitelných zdrojů stává nutnou podmínkou pro zachování českých firem v rámci dodavatelských řetězců.

Signatáři dopisu dále poukazují na nutnost zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu a zamezení odchodu firem do sousedních zemí, které jim nabízejí dostatek zelené a levné energie ze solárních a větrných parků.

Rychlá dekarbonizace se ekonomice vyplatí

Na nízké ambinace původní verze NKEP upozornila už loni Evropská komise. Česko má nyní čas na reparát a do června letošního roku musí předložit novou, konečnou podobu plánu, která by měla připomínky Komise k původnímu návrhu zohlednit.

Jak ukazuje nová mezinárodní studie CAN Europe, na které se za Česko podílelo Centrum pro dopravu a energetiku, rychlé zavádění klimatických opatření, která povedou k naplnění cílů Pařížské dohody, je v evropském kontextu proveditelné i ekonomicky výhodné. Přínosy takových opatření navíc vysoce převyšují náklady na jejich zavedení.

Pro Česko by podle studie celkové vedlejší přínosy rychlého snižování emisí činily do roku 2030 přibližně 439 miliard korun, což odpovídá 6,8 procenta ročního HDP. Nejvíce se pozitivní dopady podle studie projeví ve veřejném rozpočtu a v sektoru energetiky.

Každá koruna, kterou Česko investuje do energetické efektivity a úspor, se podle studie vrátí 3,6krát. Poměr přínosů a nákladů pro Českou republiku ve výši 3,6 je jeden z nejvyšších v EU. Rychlé snižování emisí také povede k tvorbě nových pracovních míst, shrnuje Jana Morávková ředitelka Aliance pro bezemisní budoucnost.

Partnerem tohoto článku je Aliance pro bezemisní budoucnost.

Redakce Ekonews

Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.