Zimní sporty jsou kvůli oteplování v ohrožení po celé Evropě. V lyžařském resortu v Janských Lázních proti tomu bojují zasněžováním a inteligentními rolbami. Před letošní zimou dokončí obří retenční nádrž na vodu, druhou renovují.
Janské Lázně mimo lyžařskou sezonu nevypadají jako město, kam za den přijede šest tisíc lidí. Na kolonádě se prochází pár turistů a celé to tady působí poněkud ospale. Stálých obyvatel zde ostatně žije necelých sedm stovek. Jakmile však teploty klesnou k nule, situace se rychle změní.
„V zimě parkují lyžaři úplně všude. Obec je průjezdná, takže to tady nemůžeme celé zavřít, když se kapacita naplní. Pracujeme na systému, kde by si lyžaři mohli ověřit kapacitu online, nechat auto třeba v Trutnově na parkovišti a sem dojet ski busem,“ líčí starosta Martin Hudrlík.
Janské Lázně jsou součástí SkiResortu Černá hora – Pec, který patří v tuzemsku k největším lyžařským areálům. Sám starosta oblíbený zimní sport už provozovat nechce. „Lyžování jsem dávno vzdal. Na svazích je spousta neukázněných lyžařů, někteří pijí alkohol, už mě to nebavilo a bylo to někdy i nebezpečné,“ říká Hudrlík, který zároveň farmaří.
Představa, že by lyžování v budoucnu přestalo do města přitahovat turisty, mu však ani nepřijde na mysl. Přesto se to nedá vyloučit. Postupující klimatická změna má za následek, že se už dnes žádné větší tuzemské lyžařské středisko neobejde bez zasněžování. I k tomu jsou však potřeba dostatečně nízké teploty a spousta vody.
Lyžování už od listopadu
V Česku se nachází přes 150 horských středisek, z toho zhruba dvě desítky jsou velké resorty. Některé slušně vydělávají, jiné ale už teď mají problémy. A spolu s nimi tu jsou další tři stovky malých skiareálů, často rodinného charakteru, kterým kvůli oteplování hrozí zánik.
SkiResort Černá hora – Pec čítá zhruba 50 kilometrů sjezdovek. Vedle zmíněných lokalit propojených speciální rolbou vozící lyžaře zahrnuje ještě Černý Důl, Malou Úpu, Velkou Úpu a Svobodu nad Úpou. Lyžuje se až do výšky 1300 metrů nad mořem, což je na tuzemské poměry výjimečně vysoko.
Navzdory řečenému ani tady zasněžování nemohou podcenit. I proto letos dokončují v Janských Lázních pod parkovištěm u dolní stanice lanovky Hofmanky Express retenční nádrž za 150 milionů korun. Tahle zima má být první, kdy se voda z ní promění na technický sníh.
Do nádrže se vejde 15 tisíc kubíků vody. Další retenční nádrž slouží na Černé hoře už čtrnáct let, má objem asi deset tisíc kubíků a právě prochází rekonstrukcí. Obě nádrže mají být připraveny do začátku sezony.
Většina SkiResortu je ve vlastnictví společnosti Mega Plus podnikatele Richarda Kirniga. Pouze areál Pec pod Sněžkou má firma v dlouhodobém pronájmu od společnosti Ski Pec, jejíž většinovým vlastníkem je Česká unie sportu. Společnost proto investuje do dalšího rozvoje areálů a po vzoru rakouských středisek dělá všechno pro to, aby zajistila co nejspolehlivější průběh sezony.
„Ti nejvíce nedočkaví lyžaři dříve zahajovali sezonu spíše v Rakousku. Dnes se snažíme, aby byl sníh na svazích pravidelně už od konce listopadu nebo začátku prosince, abychom je udrželi u nás,“ říká výkonný ředitel společnosti Mega Plus Jakub Janda.
Rolby vědí, kam nahrnout sníh
Klimatická změna se podle Jakuba Jandy neprojevuje v lokalitě dramaticky, ale zimy jsou nevyzpytatelné. „Díky moderním technologiím máme jistotu provozu i ve výkyvech počasí. Dokud budou lidé mít o lyžování zájem, budeme resort dál vylepšovat, abychom se přizpůsobili stále náročnějším návštěvníkům,“ říká Janda.
Cestovní ruch přináší podle něj obživu a stabilitu pro tisíce lidí. „Analýza auditorské společnosti KPMG před lety ukázala, že jedna koruna utracená ve skiareálu generuje dalších sedm korun v rámci lokality na ubytování či službách,“ připomíná Janda.
Díky turistům vydělává i místní starousedlík Jan Hainiš, který nabízí ubytování a sbírá staré lyžařské vybavení. Janské Lázně si bez lyžování nedokáže představit. Vzpomíná přitom na dobu, kdy se svahy vyšlapávaly bez lanovek a vleků.
„My jsme byli jeden z prvních lyžařských oddílů. Byla tu jedna lanovka, co vozila místní děti zdarma, rolby nebyly, jezdilo se v boulích. Ale vyrostli tu čeští reprezentanti,“ vypráví Hainiš. Ještě dnes se prý s místním spolkem důchodců každé ráno v 8.30 sejdou u lanovky a dvě hodiny sjíždějí svahy.
V areálu je ovšem v současné době mnohem víc než jen jedna lanovka. O výrobu podkladu, na němž se prohánějí lyžaři, se starají turbínová sněžná děla a sněžné sprchy. Pro hospodárné nakládání s technickým sněhem navíc mají v resortu rolby vybavené systémem SnowSat, který umí rozeznat, kam je potřeba nahrnout více sněhu a kde by naopak šlo o zbytečné mrhání.
A pak jsou tu zmíněné retenční nádrže o objemu deseti a patnácti tisíc kubíků. Voda se do nich čerpá z Janského a Černohorského potoka, což umožňuje povolení vodoprávního úřadu.
S nádržemi má SkiResort ještě velké plány. V rámci dlouhodobější vize by mezi Hoffmanovými boudami a nádrží na Černé hoře mohla vzniknout přečerpávací elektrárna. „Areál by si mohl zlevnit vlastní energie a zároveň pomáhat s vyrovnáváním výkyvů v přenosové soustavě,“ vysvětluje Janda. Zatím však tyto plány nejsou ani na papíře.
Finance nahoru dolů
Když přijde obleva a níže položeným střediskům se nedostává sněhu, může být na Černé hoře opravdu frmol. SkiResort se tak snaží návštěvníky v regionu rozptýlit a cenově zvýhodňuje lyžování v menších areálech, které jsou jeho součástí.
SkiResort už před lety přešel na flexibilní ceník, který lyžařský den zdražuje nebo zlevňuje s ohledem na naplněnost. „Ceník počítá s pevně stanoveným stropem, který je shodný s cenou na místě a přes který nejdeme. Zvýhodňuje ale ty, kteří nakoupí s předstihem a online. Cílem je řízení návštěvnosti a zvýšení komfortu pro hosty, ne navyšování cen,“ popisuje ředitel Janda. V posledním uzavřeném účetním roce od 1. prosince 2023 do 30. listopadu 2024 firma Mega Plus vykázala při tržbách 390 milionů korun čistý zisk 52,9 milionu. Rok předtím to bylo podle výroční zprávy 27,8 milionu korun.
SkiResort se tak řadí k výdělečnějším střediskům. Největšímu českému skiareálu ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších, který provozuje společnost Melida, čistý zisk za účetní rok 2023/2024 klesl podle výroční zprávy na 9,9 milionu korun z předchozích 42,5 milionu. Finanční rok firma počítá od 1. listopadu 2023 do 31. října 2024.
Naopak Resort Rokytnice, který před dvěma lety koupila developerská a stavební společnost Trigema, byl za období od 1. října 2023 do 31. prosince 2024 ve ztrátě 8,9 milionu korun. Trigema nyní v Rokytnici nad Jizerou chystá investice do lyžování, lanovky i do apartmánů.
„Nádrž je negativním jevem“
Protože se SkiResort Černá hora – Pec nachází v chráněném území Krkonošského národního parku (KRNAP), správa parku se ke všem jeho projektům vyjadřuje v rámci správních řízení nebo podává konzultační stanoviska. Bylo tomu tak i u nádrže Hofmanky.
„Akumulační nádrže jsou negativním jevem, protože kvůli častému kolísání hladiny a utěsnění nenabízejí stanovištní podmínky pro biotu, a jsou tak prakticky mrtvými nádržemi,“ sdělil Ekonews mluvčí KRNAP Radek Drahný. „Nádrž pod parkovištěm je lepším řešením než kdekoliv jinde. Z hlediska masivních terénních úprav a krajinného rázu se však jedná o negativní jev,“ dodal k budované nádrži v Janských Lázních.
Podle něj bude v horách naší nadmořské výšky vždy z podstaty věci existovat rozpor mezi zájmy ochrany přírody a provozem skiareálu. „Naše cíle jsou odlišné a je to o hledání rovnováhy, co ještě možné je a co už zjevně přírodě škodí,“ říká Drahný.
Povodí doporučuje nádrže na zasněžování
Tomáš Fryč z Českého hydrometeorologického ústavu retenční nádrže vnímá jako dobré řešení, protože srážek je pořád dostatek, i když jsou rozkolísanější. „Pokud bude po lyžování dostatečná poptávka, a o tom jsem celkem přesvědčený, tak i při růstu cen za energii k výrobě technického sněhu bude pro provozovatele lyžařských areálů stále velmi výhodné technický sníh vyrábět. Samozřejmě je třeba dodržovat platné předpisy, ale v tom nevidím tak zásadní problém,“ myslí si hydrolog.
Lyžařská střediska – obdobně jako ostatní odběratelé – musejí mít povolení vydané vodoprávním úřadem, které stanovuje průměrné a maximální limity odběru vody z potoků či řek. Pokud je v toku přechodný nedostatek vody, může úřad odběr omezit, nebo zakázat.
„Jako správce povodí a vodních toků nejsme v zásadě proti výstavbě akumulačních nádrží pro účely zasněžování lyžařských středisek, spíše naopak. Doporučujeme je jako ideální řešení pro období nedostatku vody i v důsledku klimatické změny. Základní princip je odběr a zadržení vody v době jejího nadbytku a využití v době nedostatku,“ sdělil Ekonews tiskový mluvčí státního podniku Povodí Labe Aleš Prokopec.
Provozovatelé areálů mají výhodu v tom, že odběry „pro výrobu sněhu vodními děly“ v Česku nejsou zpoplatněné, jak je uvedeno ve vodním zákoně. S návrhem na zpoplatnění povrchové vody pro ski areály přišlo ministerstvo zemědělství kolem roku 2018, ale neprosadilo ho.
Areály proti zpoplatnění bojují argumentem, že vodu v podstatě „neodebírají“, zadrží ji jen v krajině a zbytek se vrátí po tání do původního koryta. Nicméně ani voda, kterou využívá průmysl pro chlazení nebo zemědělci pro zavlažování a platí za ni, z planety nikam nezmizí.
Povodí Labe vede ve svém správním území asi 90 odběrů pro zasněžování. Podle údajů za poslední tři roky provozovatelé odebírají 1,8 až 2,1 milionu kubíků za rok, většinou přímo z vodního toku. „Celkový objem vody čerpaný z akumulačních nádrží zvolna stoupá spolu se vzrůstajícím celkovým objemem vybudovaných nádrží,“ sdělil Prokopec.
Tento článek vznikl díky podpoře Journalismfund Europe.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
