Ekofarem zaměřených na výkrm brojlerů, které se do prodejen dostávají jako bio kuřata, je v Česku pouhých osm. Každoročně porazí kolem třiceti tisíc kuřat. Konvenční chovy přitom za rok vyprodukují kolem dvaceti milionů drůbeže ve více než 3,4 tisíce zařízeních.
Pokud chce člověk sehnat české biokuře, musí se trochu víc snažit. Jednou z největších překážek je samotný začátek produkce. V tuzemsku totiž neexistuje komerční líheň kuřat fungující v ekologickém režimu. „V Česku není žádný subjekt v režimu ekologické produkce, který by líhnul kuřata na další prodej. Dostupnost malých kuřátek z ekologické produkce tak v tuzemsku reálně v tuto chvíli v podstatě neexistuje,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Některé ekofarmy mají vlastní líhně, ty ale slouží pro jejich vlastní potřebu. Ostatní farmáři kuřata dovážejí ze zahraniční nebo žádají ministerstvo o výjimku, která jim umožňuje nakoupit kuřata do tří dnů od vylíhnutí z konvenčního chovu a převést je do ekologického režimu. Výjimka se uděluje na pět let.
Aby bylo možné „převedená“ kuřata považovat za bio, musí projít přechodným obdobím. U brojlerů trvá deset týdnů, pokud se do chovu zařadí do tří dnů od narození.
Krmivo vychází dvakrát dráž
Překážkou pro větší rozšíření biokuřat pro chovatele bývá hlavně cena krmiva. Kuřata potřebují vysoký obsah bílkovin, přičemž proteinové složky jsou v ekologickém zemědělství výrazně dražší než v konvenční produkci. Náklady na krmivo jsou jedním z důvodů, proč některé farmy nechtějí chovat kuřata s bio certifikací.
Cena za kilogram konvenčního krmení pro brojlery se pohybuje okolo 15 korun. Krmná směs v bio kvalitě stojí až dvakrát tolik a pohybuje se na více než 30 korunách za kilo.
„Zajímá nás welfare zvířat, ale o bio certifikaci neusilujeme. Biokrmivo je drahé, museli bychom výrazně navýšit cenu. Obávám se, že by pak bylo maso neprodejné,“ uvádí Ladislav Jelínek z Farmy Loužná. Volí proto na své farmě kompromis. Kuřata mají více prostoru, dostávají kvalitnější krmné směsi a preventivně nedostávají žádná léčiva. Prodává je zhruba za 160 korun za kilogram.
Vysokou cenu krmiv považuje za problém i Jan Bošina z Ekofarmy Bošina. „Krmivo v biokvalitě je mnohonásobně dražší než konvenční. V horských podmínkách si navíc nejsme schopni vypěstovat všechny jeho složky,“ popisuje Bošina.
Rostou déle a mají víc prostoru
Rozdíl mezi konvenčním a ekologickým chovem se odráží hlavně v délce života kuřete. V běžném velkochovu jde brojler na porážku přibližně po 35 dnech. V ekologickém režimu věk kuřete dosahuje minimálně 81 dní.
Delší výkrm má podle odborníků zásadní vliv na kvalitu masa. „Struktura masa odpovídající osmdesátidennímu výkrmu je velmi odlišná od struktury masa třicetidenního výkrmu. Tak rychlý růst je pro brojlery nepřirozený,“ uvádí Kateřina Urbánková ze Svazu PRO-BIO.
Ekologické chovy mají také přísnější požadavky pro podmínky chovu. Kuřata musejí mít přístup do venkovního výběhu a výrazně více prostoru. Na konci výkrmu může být na metr čtvereční maximálně pět kuřat, zatímco v konvenčním chovu je to přibližně trojnásobek.
Ministerstvo zemědělství uvádí, že tuzemské ekofarmy loni vypodukovaly 166 tun drůbežího masa. Pět let předtím to bylo dokonce o téměř třicet tun vice, I když počet kusů během daného období mírně klesl. „Je možné, že se nyní pomalu rostoucí hybridi vykrmují do nižších porážkových hmotností,“ nabízí vysvětlení Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.
Dlouhá dodává, že podle informací členů unie je o vejce i drůbeží maso z ekochovů stále větší zájem. „Jedná se ale pouze o doplňkový sortiment hlavně ve velkých městech, kde je vyšší kupní sila obyvatelstva či moderní gastropodniky, kteří produkci z ekologického zemědělství poptávaji,“ dodává Dlouhá.
„ V rámci našeho bio kuřecího sortimentu aktuálně nabízíme jeden artikl, kterým je celé bio kuře, a to výhradně od českého dodavatele. Bio kuřecí maso vnímáme jako prémiový, doplňkový segment,“ potvrzuje Renata Maierl z oddělení komunikace obchodního řetězce Kaufland.
„Portfolio bio produktů včetně kuřete v bio kvalitě neustále vyhodnocujeme a aktuálně připravujeme znovuzařazení bio kuřecího masa do vybraných prodejen. Půjde především o metropolitní oblasti, kde je zájem o tento prémiový segment nejvyšší,“ uvádí Iveta Barabášová za Lidl Česká republika.
Krmivo si zčásti pěstují
Ekofarma Bošina prodá ročně zhruba tisíc biokuřat, hlavně zájemcům z okolí. Produkce je doplňkem k chovu hovězího a vepřového masa. Farmě pomohlo nedávné zmírnění pravidel pro prodej ze dvora. Od loňského září totiž mohou zemědělci bez veterinárního dohledu prodat až dva tisíce kusů drůbeže ročně, zatímco dříve byl nastaven limit na 35 kusů za týden.
Podobně funguje farma Na Fojtství, která chová kuřata v bio režimu už pět let. Ročně prodá přibližně čtyři tisíce kuřat od června až do listopadu. Cenu za krmivo majitel farmy snižuje vlastní produkcí bio obilí.
„Nakupujeme pouze část krmiva, certifikovaný koncentrát, ke kterému přidáváme vlastní obilí. Přibližně polovina až tři čtvrtiny krmné dávky, podle věku kuřat, je z naší produkce,“ popisuje majitel farmy Igor Dobeš. Statek Na Fojtství prodává kuřata výhradně prostřednictvím objednávkového systému a k osobnímu odběru. „Jeden den kuře porazíme, druhý den si ho zákazník vyzvedne. Čerstvější už to nejde,“ popisuje Dobeš.
Dodávky do obchodů nebo restaurací by pro něj znamenaly komplikovanější logistiku, kterou malé farmy nedokážou dlouhodobě zajistit. Produkce je navíc nepravidelná a probíhá v několika turnusech během roku. Zájem o kuřecí bio maso ale je. „Jsme vyprodaní na rok dopředu. Nikdy jsme neměli problém prodat to, co vyprodukujeme,“ popisuje Dobeš. Cena biokuřete z farmy Na Fojtství se pohybuje kolem 180 korun za kilogram.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
