Energie vyrobená z biomasy může nahradit ruský plyn. Shodují se na tom zástupci sektoru ze Spojených států amerických, Evropy i Česka. Počítají s tím také nové plány Evropské komise.

Evropa se snaží odstřihnout od ruského zemního plynu a hledá alternativní zdroje energie. Mezi favority se řadí i biomasa, tedy organická hmota sloužící jako obnovitelný zdroj. Vyrábí se z ní zejména bioplyn, který již našel své místo v evropském energetickém mixu. Spolu s biometanem, vyčištěným bioplynem schopným nahradit zemní plyn, dnes zvládne pokrýt 4,6 procenta spotřeby energie v EU.

Ročně vyprodukují členské státy Unie zhruba 17 miliard kubíků bioplynu a tři miliardy kubíků biometanu. Jen pro srovnání, Česko za rok 2021 spotřebovalo téměř 9 miliard kubíků zemního plynu.

Evropská komise chce nyní produkci biometanu v EU razantně navýšit, aby se zbavila závislosti na ruském plynu. Do roku 2030 by se podle plánů Komise měla roční produkce zvýšit na 35 miliard kubíků, a nahradit tak zhruba 20 procent dovozu zemního plynu z Ruska.

Evropa přitom není jediným kontinentem, který chce vsadit právě na produkci energie z biomasy. Obliba bioenergetiky roste i ve Spojených státech amerických.

„V roce 2021 jsme ve Spojených státech zaznamenali dosud největší růst v sektoru bioplynu,“ vysvětlil Bernard Sheff, předseda Americké rady pro bioplyn, během diskuse pořádané českou asociací CZ Biom.

Bioenergetika má podle Sheffa univerzální využití, pomoci může s dekarbonizací dopravy, vytápěním i chlazením budov. Bioplynové stanice navíc kromě energie produkují digestát, který může sloužit jako organické hnojivo.

„Pociťujeme obrovskou poptávku. Lidé mají o projekty zájem, chtějí měnit odpad v energii,“ uvedl Sheff.

Ještě zelenější Green Deal. Brusel navrhuje, jak se odříznout od ruského plynu, ropy a uhlí
Green Deal je mrtev, Green Deal půjde minimálně načas k ledu. To jsou jen některé z titulků, které se objevily hned po vypuknutí války na Ukrajině. Evropská komise má ale nyní na stole plán, který Green Deal a v něm naznačenou...

Bioplynové stanice se dnes plní především zemědělským a lesnickým odpadem, čím dál větší popularitu však získávají stanice zpracovávající odpad z gastronomie.

Za rozvojem americké bioenergetiky podle Sheffa stojí nejen poptávka ze strany místních firem, zemědělců a běžných občanů, ale také přísné emisní normy, které vytvářejí tlak na větší využívání obnovitelných zdrojů energie. Mezi tahouny patří Kalifornie, která usiluje o postavení amerického lídra ve snižování emisí a zároveň má nejvyšší potenciál pro rozvoj bioplynu ve Spojených státech.

Sheff přitom vyzdvihl nejen energetický a ekologický rozměr bioenergetiky, ale také její sociální dimenzi. Sektor totiž může vytvořit dobře placená pracovní místa pro desítky tisíc lidí.

Evropa jde Americe příkladem

Přestože v řadě oblastí může Evropa závidět Spojeným státům jejich pokrokovost, v sektoru bioenergetiky tomu tak není. „Evropa je opravdovým tahounem a zdrojem obrovského množství znalostí,“ podotkl Sheff, který v Americe zavádí technologie zpracovávání hnoje a odpadu z potravin pomocí anaerobní digesce.

Zájem o tyto technologie podle jeho zkušeností mají i čínské společnosti, ani jedna z mocností se však starému kontinentu nemůže rovnat.

Pokrokovost Evropy v oblasti bioenergetiky potvrzuje i Marco Giacomazzi z Evropské bioplynové asociace. „Lídrem v produkci bioenergie je od začátku Německo. Postupem času se ale objevují noví a noví významní hráči,“ dodal Giacomazzi. Bioenergetický boom zažívá například Francie, kde se loni objevilo více nových projektů než v sousedním Německu.

Rozvoj bioplynových stanic podle Giacomazziho úzce souvisí s tím, zda daný stát nastaví vhodný podpůrný systém. Klíčová je však i evropská legislativa a dotační pobídky.

Byznys potřebuje mít jasnou a stabilní legislativu. „Nemůžete měnit pravidla každé dva roky tak, jak se to bohužel dělo v posledních deseti letech,“ upozornil Giacomazzi, který poukázal na časté revize evropské směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů energie.

Jak se zbavit ruského plynu? Možností je celá řada
Probíhající válka na Ukrajině nás staví před otázku, jakým způsobem se budou vyvíjet dodávky ruského zemního plynu do Evropy. Jeho nákupem pomáháme financovat zločinecký režim Vladimira Putina, který vede Českou republiku na...

Projekty rostou i v Česku

V Česku se nachází zhruba 450 bioplynových stanic, většina z nich přitom vznikla mezi lety 2005 až 2012. Loňský rok sice nebyl pro českou bioenergetiku přelomový v počtu nových projektů, ale přesto jednu významnou změnu přinesl. Během debaty na to upozornil Jan Habart, předseda CZ Biom.

„Nový zákon umožňuje provozovatelům bioplynových stanic poskytovat flexibilitu ve výrobě elektřiny,“ uvedl Habart. S novelou zákona o podporovaných zdrojích energie je navíc možné získat podporu na výrobu tepla z biomasy či zelený bonus za produkci biometanu.

Právě biometan byl v Česku dlouhodobě podceňován, upozorňuje CZ Biom. V současné době se v tuzemsku nachází pouze jedna bioplynová stanice a jedna čistírna odpadních vod, které mohou biometan vyrábět. Podle asociace za to mohou především legislativní bariéry. Biometan přitom může nahradit zhruba desetinu zemního plynu spotřebovávaného v Česku. Pokrýt může také celou spotřebu plynu v dopravě.

Článek byl publikován na webu Euractiv.cz.