Audio verze článku:

Které obory budou za dvacet až třicet let fungovat a které kvůli klimatické změně zaniknou nebo se dostanou do vážných potíží? Na tuto otázku dnes hledají odpověď pojišťovny, které se rozhodují, kam vloží prostředky svých klientů.

Klimatická rizika se do pojišťovnictví promítají dvěma cestami: přes škody způsobené extrémním počasím a přes investiční portfolia. Pojišťovny sledují nejen to, kolik v budoucnu vyplatí na pojistném plnění, ale i to, jestli aktiva, do nichž dnes ukládají peníze klientů, neztratí v důsledku klimatické změny nebo přechodu k nízkouhlíkové ekonomice hodnotu.

Síť výdejních boxů snižuje uhlíkovou stopu online tržiště Allegro. Foto: poskytnuto společností Allegro
Výdejní boxy mají přednost. Allegro díky nim generuje o 33 procent méně CO2 oproti doručení domů

„Pro pojišťovny jsou investice v některých ohledech ještě větší téma než samotné pojištění škod,“ říká Adam Voldán, který vede tým mapující klimatická rizika zřízený při České asociaci pojišťoven.

Stejně jako banky si i pojišťovny musejí hlídat, které sektory budou se změnou klimatu nejzranitelnější a kde mohou vznikat výrazné ekonomické ztráty. Prostředky ze životního pojištění, které si k nim odkládají klienti, musejí investovat dostatečně bezpečně.

„Kdybychom teď nakoupili třeba akcie vlekařů, může se snadno stát, že za 30 let nebudeme mít lidem ze životního pojištění co vyplatit, protože tenhle byznys v tomto horizontu zanikne,“ vysvětluje na příkladu Voldán.

Kdo nerozumí, má problém

Klimatická rizika jsou otázkou běžného fungování firem a to, jaký dopad budou mít na výnosnost podnikání, je zcela zásadní. Finanční instituce proto pracují se zátěžovými testy a modelují různé scénáře vývoje ekonomiky i klimatu. Sledují například cenu emisních povolenek, závislost firem na energiích, dostupnost vody nebo dopady extrémního počasí.

Britský finanční dohled Prudential Regulation Authority (PRA), který je součástí britské centrální banky a dohlíží na banky a pojišťovny, loni aktualizoval svá očekávání pro banky a pojišťovny v oblasti řízení klimatických rizik. Uvádí v něm, že rostoucí četnost a závažnost klimatických událostí, jako jsou povodně, extrémní horka či zvyšování hladiny moří, představují pro finanční instituce stále větší hrozbu.

Rizika vyvolaná klimatickou změnou nejsou jen fyzická, ale souvisejí i s tím, jak se ekonomika mění a dekarbonizuje. Finanční sektor podle PRA už dopady změny klimatu pociťuje prostřednictvím přímých ztrát i změn obchodních modelů. Jak vlády a trhy reagují na klimatickou změnu, firmy se musejí vyrovnávat se složitými proměnami oceňování aktiv, chování zákazníků i regulatorního prostředí.

Pro životaschopnost podnikání je nutné, aby firmy chápaly skutečnou hrozbu, která jim ze změny klimatu plyne. A to podle zprávy v mnoha případech vázne. „Porozumění klimatickým rizikům a jejich účinné řízení zůstává náročné a dále se vyvíjí,“ uvádí dokument.

Jak na „fosilní“ peníze?

Tlak na pojišťovny se navíc neprojevuje pouze v tom, jak přepočítávají rizika ve svých portfoliích, ale stále častěji se týká i otázky, které sektory mají vůbec nadále pojišťovat. Kvůli dekarbonizaci v posledních letech ustupují od pojišťování uhelného byznysu a části fosilního průmyslu. Důvodem jsou reputační rizika i obava, že s přísnější klimatickou politikou a proměnou energetiky poroste ekonomická zranitelnost těchto odvětví.

Evropa kvůli tomu ale může podle Voldána ztratit vliv nad tím, kam budou peníze z pojištění tohoto byznysu směřovat. Za důležitější proto považuje debatu o tom, jak se mají „fosilní“ peníze následně využít. „Když totiž evropská pojišťovna nepojistí nějaký uhelný nebo ropný projekt, tak se často pojistí jinde,“ říká.

Samotné odmítnutí pojištění nemusí odchod od uhlí urychlit. Fosilní firmy se mohou jen přesunout k pojišťovnám a investorům mimo Evropskou unii, kde na ně EU nebude mít vliv. Peníze, které by mohly směřovat do inovací, modernizace nebo transformace evropské ekonomiky, tak mohou odtéct jinam, a to bez jistoty, že budou využity způsobem, který Evropě pomůže. „Přijde mi lepší tlačit na to, jak se peníze využijí, než říkat, že si je vůbec nevezmeme. Ty peníze stejně někdo získá a nějak je použije,“ myslí si Adam Voldán.

Veronika Němcová
Veronika Němcová

Veronika se novinařině vyučila v redakci MF Dnes. Později psala pro Forbes či Měšec.cz. V Ekonews má na starosti hlavně finance. Ráda řídí elektrická auta, miluje běhání brzy ráno a plavání pozdě večer.