Jedno z největších letišť v Evropě, amsterdamský Schiphol, spustilo pilotní projekt vratných nádob na horké nápoje na jednom z terminálů před dvěma týdny. Cílem je snížit množství odpadu v podobě jednorázových kelímků na kávu.
Amsterdamské letiště Schiphol, jímž loni prošlo 69 milionů cestujících, testuje v kavárnách vratné kelímky na kávu. V restaurační zóně Lounge 4 dostane zákazník kávu či jiný teplý nápoj do obalu, který je k dispozici ve třech velikostech. Záloha činí jedno euro a kupující zálohu zaplatí spolu s kávou. Obsluha zároveň naskenuje kód na kelímku.
Jednorázové kelímky tvoří osm procent odpadu terminálu. V prostoru letiště je rozmístěno několik automatů na vracení kelímků. Cestující do nich kelímek po vypití nápoje vloží, automat naskenuje kód a oznámí, kolik vrátí peněz. Je ale potřeba načíst platební kartu, na kterou peníze pošle.


„Systém testujeme po dobu jednoho měsíce v Lounge 4. V této zóně jsme společně se společnostmi Avolta a Vermaat nahradili všechny jednorázové kelímky opakovaně použitelnými a po terminálu jsme rozmístili sedm automatů na zpětný odběr,“ uvedl na profesní síti LinkedIn před dvěma týdny Micha Dijkhuizen, který má na Schipholu na starost udržitelnost a inovace. Projektu se účastní rovněž společnosti PackBack, cupstack a Circulware.
Jednorázové kelímky se recyklovat nedají
Micha Dijkhuizen uvádí, že Schiphol hodlá dosáhnout do roku 2030 sedmdesátiprocentní míry recyklace, což je milník na cestě k cirkulární ekonomice do roku 2050. Hlavní opatření spočívají v předcházení vzniku odpadu a jeho třídění.
Schiphol není jediné letiště, které vratné kelímky zkouší. Zálohový systém funguje na třeba německých letištích v Mnichově a Frankfurtu. Před sedmi lety se do podobného projektu pustil americký kavárenský řetězec Starbucks na londýnském Gatwicku.
Řetězec tehdy testoval, jakým způsobem lidé s kelímky zacházejí a jak často je vracejí. Společnost údajně poznatky z testování využila při zavádění vratných kelímků ve svých kavárnách. V Česku nicméně řetězec tuto službu nenabízí.
Jednorázové kelímky na kávu patří z hlediska recyklace k problematickým obalům. Aby byly schopné udržet horký nápoj, skládají se z těžko oddělitelných vrstev papíru a plastu. Češi jich podle podle společnosti Eko-kom za rok 2022 spotřebovali 340 milionů.
„Papírové kelímky, ať jsou povlakované jakýmkoliv materiálem, nejsou příliš vhodné pro recyklaci v běžných papírenských provozech,“ řekla Ekonews mluvčí společnosti Eko-kom Lucie Müllerová. „Buď se z nich uvolňují kousky plastové folie, které není možné v běžných papírnách separovat, a proto zhoršují kvalitu vyrobeného papíru, případně způsobují výrobní potíže, nebo se z nich uvolňují chemikálie, které se dostávají do technologických vod, kde způsobují problémy jiného charakteru, například nadměrné pěnění, shlukování vláken, nestandardní chování papíroviny a podobně,“ vysvětlila.
