Asi 1,3 miliardy tun potravin na světě každoročně skončí v odpadu. Je to zhruba třetina veškerého vyprodukovaného jídla. Největší podíl na plýtvání přitom nemají výrobci ani obchody, ale domácnosti.
Obyvatelé Evropské unie každý rok vytvoří téměř 60 milionů tun potravinového odpadu, to je zhruba 132 kilogramů na osobu. Z celkové množství vyhozeného jídla mají domácnosti na svědomí 55 procent, 18 procent vzniká při výrobě a zpracování, jedenáct procent v primární produkci, devět procent ve veřejném stravování a sedm procent v maloobchodě.
Plýtvání potravinami stojí podniky i domácnosti v EU odhadem 143 miliard eur (přibližně 3,5 bilionu korun) ročně a podílí se minimálně šesti procenty na celkových emisích skleníkových plynů Unie. Produkce potravin, včetně související logistiky, je zodpovědná za 37 procent globálních emisí skleníkových plynů.
Mezi nejčastější příčiny vyhazování jídla patří nevhodné skladování, záměna data minimální trvanlivosti a data spotřeby, nadměrné vaření nebo nevábný vzhled potravin, které jsou přitom stále jedlé. Nejčastěji v koši končí ovoce, zelenina, pečivo a zbytky z připraveného jídla.
Jak proti plýtvání bojovat?
1. Promyšlený nákup
Plýtvání potravinami často začíná v obchodě. Základem je chodit nakupovat s nákupním seznamem a mít alespoň hrubou představu, jak nakoupené potraviny využít. Vyplatí se vyhýbat impulzivním nákupům ve slevách, zejména u potravin s krátkou dobou spotřeby, pokud si člověk není jistý tím, že je stihne zpracovat.
Účinné je nechodit nakupovat, když má člověk hlad. Tehdy totiž obvykle nakupuje více, než potřebuje. Ještě před cestou do obchodu se hodí zkontrolovat stav zásob v lednici i ve spíži a promyslet, jak v nejbližších dnech využít potraviny, které už doma jsou.
2. Správně nastavená lednice
Optimální teplota lednice by se měla pohybovat mezi třemi až pěti stupni Cesia. Přesto platí, že v jednotlivých částech lednice panují rozdílné teploty. Do nejchladnější spodní police patří syrové maso a ryby, do střední části mléčné výrobky a do horních polic například hotová jídla, marmelády, máslo nebo otevřené konzervy.
Do spodních boxů patří ovoce a zelenina. Listová zelenina vydrží déle uložená v krabičce s papírovým ubrouskem, který pohlcuje přebytečnou vlhkost. Bylinkám svědčí skladování v lehce pootevřeném látkovém sáčku.
Důležité je správné řazení potravin. Ty s kratší dobou spotřeby by měly být umístěné více vpředu.
Lednici navíc není vhodné přeplňovat. Ideálně by měla být zaplněná maximálně ze tří čtvrtin, aby mohl správně cirkulovat vzduch a lépe se v ní člověk orientoval.
Některé potraviny do lednice nepatří vůbec. Avokádo, banány, rajčata, cibule nebo česnek se lépe skladují při pokojové teplotě. Jablka je naopak vhodné uchovat v lednici oddělené od ostatního ovoce, protože uvolňují etylen, který urychluje zrání dalších plodů.
3. Mít přehled, co je v mrazáku
Mrazák dokáže výrazně prodloužit životnost mnoha potravin. Zamrazit lze nasekané bylinky, nastrouhaný sýr, pečivo, chléb, zbytky vývaru, trhané maso a spoustu dalších věcí. Potraviny je vhodné ukládat buď do uzavíratelných krabiček, nebo do mrazicích sáčků, aby je mráz nespálil. Při tomto jevu potraviny vysychají a mohou získat nepříjemnou pachuť.
Praktické je také jednotlivé balíčky označit popiskem a datem zamrazení. I když se potraviny v mrazáku nekazí, při dlouhodobém skladování mohou ztrácet chuť, kvalitu i texturu.
4. Sypké potraviny uzavřít
Sypkým potravinám, jako je mouka, cukr, rýže nebo ovesné vločky, se nejlépe daří v suchu, temnu a chladu. Aby se zabránilo napadení potravin moly, je vhodné je přesypat do dobře uzavíratelných nádob. Ty prodlouží čerstvost i sypaným čajům nebo kávě.
5. Dávkovat pečivo pomůže mrazák
Pečivo patří mezi potraviny, kterými se v domácnostech plýtvá nejvíce. Pokud ho nakupujeme do zásoby, vyplatí se část uložit do mrazáku a spotřebovávat ho postupně. Chléb je ideální zabalit do čisté utěrky, která pohlcuje vlhkost a zpomaluje plesnivění, a uložit ho do chlebníku nebo voskovaného pytlíku.
Ztvrdlý chléb lze krátce „oživit“. Stačí ho lehce navlhčit a na pár minut vložit do rozpálené trouby. Plesnivý chléb ale ke konzumaci vhodný není.
6. Brambory, cibule a česnek ve tmě a suchu
Brambory by se měly skladovat v suchu a temnu, ideálně při teplotě do šesti stupňů Celsia. Při vyšších teplotách klíčí a na světle zelenají. Vhodným místem je sklep, lednice nebo speciální pytlíky určené ke skladování při pokojové teplotě. Cibule a česnek do lednice nepatří. Nejlépe jim vyhovuje tmavé a suché místo při pokojové teplotě.
7. Znát dobu trvanlivosti
Na obalech potravin se setkáváme se dvěma typy označení – „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost do“. První z nich se používá u snadno se kazících potravin, jako jsou mléčné výrobky, čerstvé maso, ryby nebo uzeniny, a po uplynutí data na obalu by se potravina neměla konzumovat.
Označení minimální trvanlivosti najdeme na potravinách s delší životností, například na těstovinách, rýži, mouce, sušenkách nebo čajích. Tyto výrobky jsou bezpečné ke konzumaci i po uplynutí data, výrobce však už negarantuje jejich plnou chuťovou nebo výživovou kvalitu. Vždy je dobré řídit se vlastními smysly – pokud potravina zapáchá, objevila se na ní plíseň nebo změnila konzistenci, není bezpečné ji konzumovat.
8. Zaměřit se na zbytky
I při pečlivém plánování se občas stane, že některé potraviny člověk nestihne spotřebovat. Než skončí v koši, často je možné je ještě zachránit. Povadlé bylinky lze nasekat a zamrazit nebo zpracovat do pesta, měknoucí zeleninu naložit do nálevu a do mrazáku se dá uložit i máslo. Suché pečivo lze zpracovat na krutony nebo strouhanku. Přebytky sezonního ovoce, jako jsou jahody, maliny nebo borůvky, je vhodné zmrazit.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
