„V přírodě jenom deset procent dešťové vody odteče z místa dopadu, čtyřicet procent se zasákne a zbytek vypaří. K takovému poměru by bylo ideální se ve městech dostat přes přírodě blízká řešení,“ tvrdí Karolína Barič, spoluzakladatelka organizace Rethink Architecture.
Architektka Karolína Barič je jedním z odborníků, kteří v rozhovorech pro organizaci H2Ospodař! vysvětlují, jaký vliv má změna klimatu na vodu, se kterou lidé hospodaří ve městě.
„S tím, jak klimatická změna postupuje, jsou města v létě víc a víc horká. Proto je důležitá jejich adaptace na tuto změnu. Znamená to především pracovat s vodou a zelení v rámci modrozelené infrastruktury,“ upozorňuje Karolína Barič.
Jak daleko jsme na cestě k tomu, abychom ve městech neměli tak horko?
Záleží město od města. Mnoho z nich už má zpracovanou strategii a pracují více se zelení a s vodou. Obvyklé ovšem ve městě je, že spousta vody odchází do kanalizace. Část se zasákne, část se vypaří, ale zdaleka ne v témže poměru jako v přírodě, kde jenom deset procent dešťové vody odteče z místa dopadu, čtyřicet procent se zasákne a zbytek vypaří. K takovému poměru by bylo ideální se ve městech dostat přes přírodě blízká řešení.
Co jsou zelené střechy a můžete vyjmenovat i další prvky modrozelené infrastruktury?
Zelené střechy jsou pokryté vegetací a existují dva hlavní typy, extenzivní a intenzivní. V prvním případě je výška substrátu, tedy zeminy menší, a tím pádem na střeše rostou pouze suchomilnější rostliny. Ve druhém případě tam mohou být i vyšší rostliny. Tyto střechy méně či více zadržují vodu a postupně ji vypařují, čímž ochlazují své okolí. Je přitom potřeba pracovat s tím, co střecha unese z pohledu statiky.
K dalším prvkům modrozelené infrastruktury patří zelené fasády nebo popínavé rostliny okolo domů. Potom různé vodní prvky ve veřejném prostoru, kde může být třeba v dlažbě obyčejný dolík, kam nateče za deště voda a potom se postupně vypařuje. Těch způsobů je opravdu spousta.
Jak se dá ovlivnit zadržování a vsakování vody ve městě?
V první řadě je důležité, aby celý systém modrozelené infrastruktury navazoval na přirozený koloběh vody v přírodě. To znamená v ideálním případě zabezpečit, aby se dešťová voda zasákla v místě, kam spadne. A potom se dá třeba pracovat i s jejím využitím, což může podpořit výsadba stromů, výsadba zeleně nebo další prvky.
Hlavní je neposlat ji rovnou do kanalizace, ale využít na daném místě, třeba právě pro zálivku. Nicméně už jsou i příklady, kdy se dešťová voda využívá spolu s šedou vodou pro splachování toalet.
Co je šedá voda?
Šedá voda je použitá voda, typicky z umyvadel nebo ze sprch, která se v domě přečistí a znovu je možné ji využít například pro splachování toalet, na úklid nebo zalévání. My dnes používáme téměř na všechno pitnou vodu, ale člověk může ze své celkové spotřeby až 40 procent nahradit jiným typem vody, třeba tou šedou nebo dešťovou.
Karolíno, stavím dům a chtěla bych co nejvíc šetřit vodou. Jak ho mám zařídit?
Hlavně si říct, na co všechno budu vodu potřebovat. Jestli mám zahrádku, jestli budu mít bazén a tak dále. A potom je potřeba se zamyslet nad tím, na co opravdu potřebuju kvalitní pitnou vodu.
Co se týká pitné vody, její spotřebu mohu dále snížit díky úsporným zařízením. Nainstalováním perlátoru na vodovodní baterii se sníží průtok třeba na čtyři litry za minutu, což je opravdu málo.
Ve druhém kroku se podívám na to, kde můj dům stojí a kolik předpokládám během roku srážek. A tím pádem kolik mohu zasáknout nebo zachytit dešťové vody. To je možné třeba do akumulační nádrže, kterou mohu zakopat na zahradě. Zachytím tak vodu, která stéká ze střechy, a tu potom dál využívám pro zálivku, splachování nebo pro úklid.
Záleží ovšem i na tom, jaké rostliny člověk na zahradě vysadí, a jestli budou potřebovat zálivku. Může třeba zvolit takové, které zvládnou i sušší období. Omezovat spotřebu vody lze i tímto způsobem.
Kam byste poslala někoho, kdo by rád vodou šetřil a chtěl by se inspirovat?
Co se týká budov, tak jeden z mých oblíbených příkladů je Otevřená zahrada v Brně. To je mimochodem i perfektní příklad energetické efektivity v rámci budovy. Na internetu je možné sledovat, jak budova vyrábí energii v dané chvíli a zároveň ji spotřebovává. Jsou na ní nainstalované fotovoltaické panely a tepelné kolektory, ale také je vedle budovy obrovský park. Dělají se tam pravidelné exkurze, ale podobných příkladů je hodně.
Jste spokojená s tím, jakým způsobem města postupují v hospodaření s vodou?
Myslím si, že by mohla šetřit více. Téma adaptace na změnu klimatu je čím dál tím důležitější, nicméně v českých podmínkách je pořád voda poměrně levná. Proto zatím nejsme tolik motivováni k tomu s ní nakládat šetrně. Je to škoda, protože v Česku jsme taková střecha Evropy, od nás všechna voda řekami odchází a žádná nepřichází. To znamená, že bychom opravdu měli pracovat na tom, jak vodu zadržet na svém území, protože do budoucna jí možná nebude tolik jako dnes.
Videorozhovor byl publikován na webu H2Ospodar.cz.
H2Ospodar.cz
H2Ospodař! je organizace, která se zaměřuje na zvyšování povědomí o pitné vodě a jejím koloběhu. Cílem je rozšířit znalosti o vodě od jejího zdroje v přírodě až po návrat do přírody přes vodovodní a kanalizační síť.
