Evropští poslanci ve čtvrtek rozhodli o snížení ochrany divoce žijících vlků. Nově bude možné tyto šelmy snadněji likvidovat, pokud budou představovat hrozbu pro hospodářská zvířata.
Změna evropské směrnice o ochraně volně žijících živočichů a rostlin znamená, že se vlk přesune ze stupně „přísně chráněný“ na „chráněný“, což usnadní lov vlků v oblastech, kde se pohybují poblíž hospodářských zvířat a ovčáckých psů a úřady to vyhodnotí jako možné nebezpečí.
Omezení ochrany této šelmy je vítězstvím pro konzervativní část Evropského parlamentu, zejména pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Ta změnu zákona prosazovala jako jednu ze svých priorit. Snazší odstřel vlků i medvědů hnědých slibovala už v loňské kampani její Evropská lidová strana (EPP). Měla k tomu ale i osobní důvod: koncem roku 2022 přišla o svého milovaného poníka Dolly, kterého na statku rodiny von der Leyenových v severním Německu rozsápal vlk.
„S rostoucím výskytem vlků v některých oblastech bychom měli úřadům poskytnout větší volnost při hledání vyvážených řešení mezi ochranou přírodní rozmanitosti a hospodářských zvířat,“ uvedla předsedkyně komise po hlasování v Evropském parlamentu.
Hlasování skončilo poměrem 371 k 162 hlasům, 37 poslanců se zdrželo. Pro nižší ochranu volně žijícího vlka byli poslanci od středu doprava, naopak levicoví a zelení zástupci hlasovali proti. Středoví socialisté se při hlasování rozdělili. Formálně musí změnu ještě odsouhlasit členské státy EU, poté budou mít ještě rok a půl na změnu svých národních zákonů.
Komise v čele s von der Leyenovou navrhla změnu s argumentem, že počet volně žijících vlků na evropském kontinentu stoupá a dochází k jejich častějšímu kontaktu s lidmi a častějším útokům šelem na hospodářská zvířata.
Dvacet tisíc vlků
Naopak odpůrci poukazovali na to, že počet vlků se zvýšil až během posledních desetiletí, a to jen v některých oblastech a jen díky přísnější ochraně. Ještě před sto lety čelil vlk na kontinentu úplnému vyhubení. Nyní jich v Evropě volně pobíhá podle expertních odhadů 20 300, a to převážně na Balkánu, v severských zemích, v Itálii a ve Španělsku.
V praxi změna pravidel usnadní lov vlků ve venkovských a horských oblastech, kde je vyšší výskyt vlků poblíž stád hospodářských zvířat. Jen v roce 2023 došlo podle španělské europoslankyně Esther Herranz Garcíové z EPP k více než šedesáti tisícům útoků vlků na hospodářská zvířata.
Zatímco myslivci, farmáři a vlastníci pozemků změnu vítají jako pragmatický krok ke zvládání populací velkých šelem, ekologické organizace mluví o „temném precedentu“. „Neexistují data, která by ospravedlňovala nižší úroveň ochrany vlka, ale instituce EU se rozhodly ignorovat vědecké poznatky,“ uvedla v prohlášení Ilaria Di Silvestreová, evropská ředitelka Mezinárodního fondu pro ochranu zvířat (IFAW).
Zabili jí poníka
Příběh vlka je do jisté míry unikátní. A to právě kvůli velké angažovanosti šéfky Evropské komise. Pro Ursulu von der Leyenovou se stala snazší likvidace vlků velmi osobním tématem poté, co v září 2022 rozsápal predátor na jejím rodinném statku třicetiletého poníka Dolly. „Celou rodinou ta zpráva hluboce otřásla,“ uvedla tehdy von der Leyenová v prohlášení. Genetické testy o pár měsíců později potvrdily, že zabijákem byl velký samec vlka s kódovým označením GW950m.
Server Politico.eu v sérii textů popsal, že hon nejen na samce GW950m, ale na všechny vlky v Evropě, který šéfka komise rozpoutala, dosáhl až absurdních rozměrů. Její fokus na likvidaci velkého zlého vlka diplomaté popisovali jako „zvláštní“, „bizarní“ až „dotěrný“.
Z odborného posuzování a dlouhého zvažování, jakou ochranu si vlk v Evropě zaslouží, se stalo vysoce politické a velmi urychlované téma. Předsedkyně komise jen pár týdnů po zabití Dolly vyzvala kolegy k hloubkové analýze, několikrát při jednáních za zavřenými dveřmi zmínila, že vlk je „top priorita“ a o snížení jeho ochrany několikrát mluvila s premiérem Belgie, který tehdy předsedal EU a nastoloval agendu.
Další na řadě? Medvědi a kormoráni
Vlk přitom není jediným druhem, o nějž se v Evropě odehrává bitva o možné snížení ochrany. Některé evropské země usilují o snížení ochrany vedle vlka i u některých dalších velkých šelem. Slovenská vláda, ale třeba i Rumunsko v Evropě tlačí na snížení ochrany medvěda hnědého. Rakousko zase prosazuje snížení ochrany kormoránů kvůli údajně velkým hospodářským škodám v rybářství. Ve hře je však i snazší odstřel rysů, byť by k tomu mohlo i podle vyjádření konzervativně laděných politiků dojít teprve až po „důkladné analýze“.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
