Mladí „loví v sekáčích“ častěji. Trh s oblečením z druhé ruky poroste do roku 2029 třikrát rychleji než s novým

Celosvětový trh se secondhandovým oblečením dosáhne do čtyř let hodnoty 367 miliard dolarů. Poroste tak 2,7krát rychleji než globální trh s oblečením. Odhaduje to každoroční Resale Report platformy ThredUp, který vychází z dat analytické společnosti GlobalData.

Globální trh se secondhandovou módou se loni vyšplhal na zhruba 190 miliard dolarů, uvádí výzkumná agentura Global Marekt Insights. A předpovídá, že do roku 2034 se vyhoupne na 521,5 miliardy dolarů. V porovnání s novou módou jsou to nicméně nízká čísla – například loni činil podíl secondhandu na celosvětovém trhu s oblečením devět procent.

Resale Report se zaměřuje především na americký trh. O své názory se v rámci průzkumu podělilo přes tři tisíce Američanů starších osmnácti let a padesátka manažerů nejprodávanějších amerických módních značek.

Secondhand táhnou „mladí“ a internet

Z průzkumu vyplynulo pět hlavních důvodů, proč lidé nakupují oblečení z druhé ruky. Motivuje je nižší cena nákupu a zároveň je baví nošené kousky „lovit“. Díky nákupu z druhé ruky mají možnost dovolit si dražší značky a líbí se jim, že nakupovat secondhand je šetrnější k přírodě a že jim to pomáhá vytvořit si jedinečný styl.

Nákup „v sekáči“ volilo loni 58 procent amerických spotřebitelů, což je historické maximum. Šlo o nárůst o šest procentních bodů v porovnání s rokem 2023. V případě generace Z a mileniálů to bylo dokonce 68 procent, o tři procentní body více než předloni.

Více než polovina (56 %) amerických spotřebitelů, kteří loni nakupovali z druhé ruky, oblečení pořídila na internetu. Téměř polovina lidí mladších generací (48 %) má nakupování z druhé ruky jako první volbu. Od roku 2022 jejich podíl vzrostl o sedm procentních bodů.

Vinted ztrojnásobil zisk

Resale Report se rovněž věnuje postojům manažerů z módního byznysu, kteří čím dál tím častěji zvažují do konceptu svých značek zapojit i prodej nošeného oblečení. Čechům je od roku 2022 známá například platforma Sellpy, která patří švédské oděvní skupině H&M. Podle zprávy to do budoucna zvažuje 76 procent zástupců značek, které dnes secondhandové oděvy nenabízejí.

Evropa se na celkovém trhu s použitou módou podle Global Market Insights podílí 16,4 procenta. Mezi hlavní hráče na evropském trhu patří Vinted, Depop a eBay, z pohledu zemí jsou tahouny Francie, Německo a Velká Británie.

Popularitu secondhandů potvrzuje i fakt, že přednímu hráči na trhu, litevské platformě Vinted založené v roce 2008, se začíná dařit. Zatímco v roce 2022 byla ještě ve ztrátě, která činila přes 20 milionů eur, v roce 2023 se už dostala do plusu se ziskem blížícím se 18 milionům eur.

Podle zprávy, kterou přinesla koncem dubna agentura Reuters, platforma loni svůj čistý zisk ještě ztrojnásobila a oznámila také 36procentní nárůst tržeb. Vinted podle Reuters těží z toho, že inflací unavení evropští spotřebitelé snížili své výdaje za oblečení a hledají nové způsoby, jak vydělat peníze, což může být i prostřednictvím prodejem vlastních věcí.

Téměř dvě třetiny (65 %) členů Vinted podle průzkumu tvrdí, že čtvrtina nebo více položek v jejich šatníku pochází z druhé ruky. A pro 37 procent tvoří secondhandové oblečení přinejmenším polovinu jejich šatníku. V Německu, Francii, Polsku a Velké Británii to dokonce uvádí přes 40 procent členů Vinted.

Levná móda škodí

O situaci v Česku se žádná se studií nezmiňuje. Vinted má v tuzemsku podle dřívějších vyjádření kolem milionu uživatelů. Provozovatelé secondhandů však optimismem nehýří. Jako například David Solar, jednatel pražské velkotřídírny oblečení z druhé ruky Second Hand Land v Točné na jižním okraji Prahy, ze které putuje oblečení do českých secondhandů. V Točné provozuje i vlastní prodejnu, včetně „hrabárny“.

„Je to čím dál horší, obrat nám proti předešlému roku klesl tak o 20 procent, i v Německu krachují velké firmy. Konkurence levných prodejců, jako jsou Kik, Primark či Shein, je velká, jejich věci jsou hrozně levné. Lidé, kteří ctí udržitelnost, navíc tolik nenakupují. Mnozí dnes dodržují závazek, že si kupují maximálně šest kusů ročně,“ říká Solar.

Podle něj by mohlo pomoci zvýšení cen, jenže to si kvůli levné konkurenci rychlé módy nemůže dovolit. Zároveň mu kvůli ní klesá kvalita nakupovaného zboží, které pořizuje z Velké Británie. Snaží se neustrnout a vymýšlí například „pop-up“ akce pro mladé, nejvíc by ale podle něj pomohlo, kdyby zdražila nová móda. Například zavedením odpovědnosti výrobců, kteří by za uvedení každého kousku na trh museli platit za jeho budoucí likvidaci.

Spokojený je naopak David Homola, spolumajitel secondhandu 1981 v pražských Nuslích, který funguje od roku 2017. Homola je přesvědčen, že za úspěchem stojí koncept, kterým prý předběhli dobu. Zaměřují se na kvalitní kousky, fast fashion by zákazníci v 1981 hledali marně. „Každý rok vidíme nárůst tržeb o 20 až 30 procent. Lidi jsou ochotnější nakupovat i dražší věci, secondhand už je pro ně na stejné úrovni jako nákup v klasickém obchodě,“ pochvaluje si Homola.