Dostat stromy do ulic, kde dříve nebyly, je nákladné. Díky novým technologiím a správnému výběru druhů se jim ale může dařit i ve vydlážděných centrech měst, jak ukazuje revitalizace Václavského náměstí a okolí.
I když to tak na první pohled nevypadá, Praha patří k evropským městům, které mají poměrně málo zeleně. Lesy, parky, zahrady či jezírka pokrývají pouze 36 procent její rozlohy, přičemž evropský průměr je 41 procent. Upozornila na to před časem studie Evropské environmentální agentury. Magistrát se s tím průběžně snaží něco dělat, ale změna vyžaduje značné investice.
Za dva nové stromy, které se objevily na Jungmannově náměstí, například Městská část Praha 1 zaplatila více než 1,5 milionu korun. Jeden strom přitom běžně stojí pouze zhruba 30 tisíc. Mnohem více financí ovšem spolknou zábory veřejného prostoru, výkopové práce a úprava prostředí pod zemí.
Aby se stromy podporovaly
Výsadba nových stromů je jedním z hlavních opatření, jimiž se města snaží zlepšit prostředí pro své obyvatele trpící čím dál tím častějšími vedry. Několik nepřetržitých dní horka může způsobovat lidem zdravotní problémy, přičemž z rozpálených ulic pak nebývá úniku. Aby ale stromy v městském prostředí dlouhodobě prosperovaly, potřebují dostatek místa pro kořeny, přístup vzduchu a pravidelný přísun vody.
Běžně používaná železná rabátka s udusanou zeminou je nezachrání. „Pokud bude mít strom v podzemí dostatek prostoru a vzduchu, poroste v jakémkoli zadláždění,“ tvrdí krajinná architektka Jana Pyšková.
Nové technologie dnes umožňují pod povrchem vytvářet takzvané prokořenitelné systémy. Ty jsou propojené podzemním systémem, který tvoří kamenný substrát potažený biouhlem zadržujícím vláhu a umožňujícím proudění vzduchu. Kořenové prostory stromů jsou navíc propojené, takže voda přirozeně cirkuluje a stromy si pomáhají v růstu. „Stromy se symbioticky navzájem podporují. Přes kořeny si předávají léčivé látky, pokud některý z nich napadnou například škůdci,“ dodává Pyšková.
Platan lípu nenahradil
Ve spodní části Václavského náměstí už v „novém“ prostředí roste 42 lip evropských. V původním projektu rekonstrukce se přitom počítalo s vysazením platanů. Tento druh stromů je podle zpracovatele návrhu revitalizace společnosti Jakub Cigler Architekti méně náročný na údržbu a lépe se přizpůsobuje extremním teplotám. Veřejnost a občanské sdružení Klub Za starou Prahu však proti platanům protestovaly, takže magistrát ve stromořadí ponechal lípy.
Za rekonstrukci spodní části Václavského náměstí zaplatilo Hlavní město Praha společnosti Hochtief necelých 420 milionů korun, což je o zhruba 93 milionů více, než bylo původně v plánu. „Z toho na výsadbu stromů a revitalizaci zeleně šlo 16,1 milionu korun včetně DPH,“ upřesňuje mluvčí stavební společnosti Hochtief Michal Talián.
Rozpočet navýšilo mimo jiné zmíněné rozhodnutí zachovat na náměstí staré lípy. Stromy z původního stromořadí se napojily na nové systémy a retenční nádrže. Nejdražší na vysazení nových stromů byla podle mluvčího Hochtiefu příprava ploch pro výsadbu stromů, která zahrnovala vyhloubení jam pro stromy včetně odvozů zeminy, uložení systému půdních strukturálních buněk Treeparker či výměnu půdy v prostoru vyhloubeném pro strukturální buňky.
Méně soli stromům svědčí
Nové systémy jsou navržené tak, aby stromy přežily i solení chodníků v zimě, které pro ně představuje velkou zátěž. „Díky tomu, že už tolik nemrzne, se solení komunikací neprovádí tak často. Navíc se sůl váže především na jílové částice, které se do těchto systémů nedávají,“ vysvětluje Pyšková.
Dlažbu v okolí stromů upravila stavební firma tak, aby lépe vsakovala dešťovou vodu. Spáry mezi dlaždicemi jsou širší a v některých případech se dlažba nenápadně sklání ke vstupním otvorům systému, kam voda stéká. Součástí systému jsou retenční nádrže, které zadržují dešťovou vodu během přívalových srážek.
„Klimatická změna znamená střídání delších období sucha s intenzivními dešti. Retenční nádrže pomáhají zachytit vodu, která by jinak odtekla do kanalizace,“ říká Tereza Líbová, vedoucí oddělení environmentálních projektů pražského magistrátu. Během sucha je možné systém propláchnout vodou z kropicích vozů. Podzemní tělesa jsou přibližně čtyři metry široká a metr a půl hluboká.
Stromy v blízkosti rušných silnic a tramvajových tras navíc chrání speciální bedny před vibracemi. Jsou to takzvané prokořenitelné buňky naplněné substrátem.
V horní části náměstí se plánuje výsadba více než stovky dalších stromů. „Díky většímu množství zeleně bude Václavské náměstí klimaticky příznivější,“ tvrdí Pyšková.
Stromy přibyly i po levé straně Národního muzea. Přestože na první pohled vypadají jako zasazené do běžné dlažby, pod povrchem se nachází prokořenitelný systém. Spodní část kmene chrání kovový štít proti psům, rozšířené spáry v okolní dlažbě zase umožňují lepší průsak vody. Prokořeňovací substrát použili zahradníci i při výsadbě jerlínů japonských na Smetanově nábřeží v červnu roku 2022.
Klimatické stromy pro Prahu
Proměnou prošly i Čelakovského sady u Národního muzea. Při revitalizaci se kompletně odstranila zemina nejblíže magistrále, protože obsahovala těžké kovy. Zahradníci ji nahradili novou kvalitní půdou, ve které se má rostlinám dařit. Vegetaci přitom obnovili s důrazem na biodiverzitu – nyní tam roste 21 druhů stromů, stovka keřů a více než 100 tisíc rostlin.
Stromy se do nových systémů umísťují rovněž v rámci celopražského projektu Klimatické stromy pro Prahu. „Plánujeme vysadit zhruba 900 stromů,“ uvedla Barbora Lišková, tisková mluvčí Technické správy komunikací.
Loni na podzim vysadila Technická správa komunikací sedmnáct rychle rostoucích břestovců na Strossmayerově náměstí. Výsadba a související stavební práce, jako je vytvoření nových kořenových cest a zadláždění povrchu, stály téměř 1,5 milionu korun. Na výsadbu šlo 440 tisíc.
Na jaře loňského roku přibyly i stromy na Ovocném trhu. Další výsadba se plánuje na dvaceti místech v metropoli, například na Podolském nábřeží, v Peroutkově ulici na Praze 5, v ulici Záhřebská a Nitranská na Vinohradech nebo ve Strašnicích v ulici Na Výsluní.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
