Komerční banka vydala report o udržitelnosti za rok 2024, poprvé podle směrnice CSRD. Zjistila díky němu, jaký podíl její uhlíkové stopy tvoří financované emise. Získala také lepší přehled o rizicích a příležitostech ve vztahu k životnímu prostředí, zaměstnancům i klientům.
Banka počítá od roku 2019 uhlíkovou stopu z vlastní činnosti. Loni se ale vůbec poprvé zabývala emisemi z hodnotového řetězce v takzvaném Scope 3. Do této oblasti spadá dodavatelský řetězec, úvěrované projekty a investice nebo například služební cesty zaměstnanců. Díky výpočtu podle evropských standardů ESRS, z nichž reportování podle směrnice CSRD vychází, banka zjistila, že 99 procent jejích emisí pochází z toho, co financuje.
„Tušili jsme, že je to převážná většina emisí, ale že to je tak markantní číslo, nás překvapilo,“ říkají Denisa Pozníčková a Beáta Jirková z týmu udržitelnosti Komerční banky.
Pro měření emisí z hodnotového řetězce měla banka k dispozici údaje vztahující se ke služebním cestám či dojíždění zaměstnanců do práce. Problém však nastal s daty, která se týkají takzvaných financovaných emisí. Tedy peněz, které banka investuje nebo půjčuje klientům prostřednictvím úvěrů.
„Výpočet financovaných emisí závisí na datech, která od klientů získáme. Reálnou spotřebu energií či přesně spočítané emise ale od klientů není možné získat. A to zejména pokud se jedná o domácnosti či malé a střední podniky,“ shodně dodávají.
Ve vztahu ke korporátnímu financování proto banka vycházela z takzvaných proxy emisních faktorů. To jsou odhadované průměrné hodnoty, které ukazují, kolik emisí skleníkových plynů vzniká v daném odvětví.
„Pouze malý počet společností v České republice podléhá povinnosti zveřejňovat nefinanční informace včetně emisí skleníkových plynů, v celkovém portfoliu banky je to zanedbatelný podíl. Proto se výpočet opírá především o odhady,“ vysvětluje Beáta Jirková.
Novinkou je dvojí materialita
Problém s dostupností dat, která banky potřebují kvůli povinnosti informovat o financovaných emisích, mělo vyřešit rozšíření směrnice CSRD. Podle ní měly už za letošní rok firmy s 250 a více zaměstnanci (zároveň splňující další kritéria týkající se aktiv a tržeb) vyhotovit nefinanční report o udržitelnosti svého podnikání. Pro splnění povinnosti však dostaly dvouletý odklad a jedná se i o dalších úpravách na základě návrhu Evropské komise zvaného omnibus.
V reportu za loňský rok se Komerční banka poprvé zabývala tvorbou takzvané dvojí materiality. Analýzu materiálních témat sice zpracovávala už v předchozích zprávách o udržitelnosti, dříve se však soustředila zejména na to, jak ovlivňuje okolí. Dvojí materialita vyžaduje i zohlednění toho, jaký vliv má okolí na činnost banky.
Výsledkem byl seznam desítek dopadů, rizik a příležitostí, z nichž vzešel výsledný přehled materiálních témat. Nové byly podle Pozníčkové a Jirkové také některé pojmy a definice, kterým bylo třeba porozumět a navázat je na dříve reportovaná data.
„Příkladem může být souhrnný pojem vlastní pracovní síla, který zahrnuje zaměstnance, včetně těch pracujících na dohody, i externisty. V české legislativě se tento termín nevyskytuje, stejně jako řada dalších termínů ze sociální oblasti, které jsou součástí standardů ESRS. Proto bylo potřeba kolegům, kteří nám data dodávají, definovat nové termíny a na jejich základě upravit sběr dat,“ vysvětlily.
Uhlíková stopa i kybernetická bezpečnost
Dvojí materialita bance ukázala, jaké má v oblasti udržitelnosti dopady, rizika, ale také příležitosti. Na základě toho se bude soustředit na několik oblastí.
V té environmentální je to zejména postupné snižování uhlíkové stopy vlastního provozu. Banka se chce postupně dostat na úroveň nevyhnutelných emisí, tedy takových, které není možné eliminovat. S tím mají pomoci například elektromobily, kterých má ve své flotile už 237, zaměřuje se také na snižování spotřeby energií.
„Už několik let u nás funguje projekt Enectiva. V jeho rámci porovnáváme údaje o spotřebě energií s parametry, jako je využívání objektu, počet pracovníků či klimatické podmínky venku. Údaje vyhodnocuje software, který určí, jakých hodnot bychom měli dosahovat. Na základě toho pak probíhají kontroly v místech, kde jsou tyto hodnoty překročeny,“ popsala Jirková.
V oblasti péče o zaměstnance se banka zaměřuje na programy prevence duševního zdraví, takže její zaměstnanci mohou využít bezplatné psychologické a právní poradenství. Dále na podporu zkrácených úvazků či podporu rodičů, jako je například finanční příspěvek těm, kteří se vracejí dříve z mateřské či rodičovské dovolené. Soustředí se i na rovné odměňování, přičemž rozdíl mezi mzdami mužů a žen na stejné pozici loni v bance činil 1,1 procenta.
Směrem ke klientům je pro banku jedním ze zásadních témat kybernetická bezpečnost. V rámci online bankovnictví implementuje speciální funkce, které pomohou s ochranou před podvodníky v online světě. „Jednou z nich je například možnost pomocí aplikace KB+ ověřit, zda je volající skutečně zaměstnancem banky, nebo se za něj jen vydává,“ popisuje Jirková.
ESG jako kritérium pro výběrová řízení i velké transakce
Z oblasti, která se týká chování podniku, jsou to nad rámec standardních procesů – jako jsou prevence finanční kriminality, úplatkářství a korupce či ochrana osobních údajů – principy udržitelnosti zahrnuté do výběrových řízení. „Tímto způsobem mapujeme potenciální environmentální a sociální rizika na straně dodavatelů, jako jsou dopady na životní prostředí, přístup k lidem, etika a důvěryhodnost,“ vysvětlují manažerky.
Banka podle ESG kritérií posuzuje rovněž největší klienty a nejvýznamnější transakce. To se týká i neúčelového financování. „Pokud neznáme účel, vycházíme při ESG hodnocení ze sektoru, ve kterém klient podniká. De facto totiž financujeme jeho celkovou činnost. Pokud klient podniká v emisně náročném sektoru, vedeme s ním dialog a nabízíme mu pomoc s opatřeními zaměřenými na dekarbonizaci,“ uvádí Pozníčková.
Od mateřské skupiny Société Génerále, do níž Komerční banka patří, přebírá takzvané sektorové politiky. Ty určují podmínky financování vybraných sektorů, například fosilní paliva, tabákový průmysl nebo zemědělství.
Zelený úvěr jako příležitost
Jako jednu z největších příležitostí banka identifikovala využití rostoucího zájmu o financování projektů v oblasti udržitelnosti. Jde o peníze na investice související se zvýšením efektivity či zmírněním negativních důsledků podnikání na životní prostředí.
Procento těchto úvěrů se podle Jirkové a Pozníčkové zvyšuje. Loni banka uzavřela nové smlouvy na investiční úvěry označené jako přínosné z hlediska ESG ve výši 20,4 miliardy korun, včetně úvěrů vázaných na cíle udržitelnosti. Tyto úvěry představovaly 48 procent všech nových korporátních investičních úvěrů.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
