Zavedení ESG reportů sice není nyní pro valnou většinu firem povinné, nicméně s sebou už teď může nést výhody při hodnocení bankami anebo v rámci dodavatelských řetězců. Nejčastější dotazy firem ohledně reportování zpracovali do otázek a odpovědí experti společnosti Frank Bold Advisory.
Zákonné požadavky na reportování se budou týkat hlavně velkých společností a těch kótovaných na burze od roku 2024. „Dá se ale očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázali dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3),“ upozorňují experti Frank Bold Advisory.
Jakou metodiku reportování zvolit?
Předběžné evropské standardy pro ESG reporting byly vydané na konci dubna. Nyní k nim probíhá konzultace a mají být finalizovány v listopadu tohoto roku, nicméně základ se měnit nebude. Proto se podle nich mohou firmy orientovat už nyní. Pro určité oblasti (například zaměstnanecké otázky, energie, emise, odpad) lze navíc konzultovat i GRI standardy, ze kterých evropské standardy částečně vychází.
Nicméně GRI standardy doporučujeme konzultovat pouze právě v oblastech, které se prolínají s evropskými standardy. Jinak byste si zdvojnásobili práci a sledovali data, která nejsou podstatná. Postupovat navíc šířeji podle GRI dává smysl, pouze pokud pro to existuje jasný důvod jako například požadavek obchodního partnera.
Na které oblasti ESG se potřebujeme nejvíce zaměřit?
Odvíjí se to i od sektoru ve kterém firma podniká. Obecně bývají pro firmy nejzásadnější tyto tři části:
- klima: spotřeba energie a emise
- zaměstnanecké otázky
- náležitá péče (due diligence), zejména s ohledem na lidská práva
Existuje nějaký rámec, který definuje, co přesně musí firmy zveřejňovat, nebo je to volné? Od kdy začne být reporting povinný?
Pro firmy na jednotném evropském trhu jsou rámcem Evropské standardy pro reporting o udržitelnosti. Reportování podle těchto standardů bude povinné od roku 2024, částečně ještě bude záležet na rychlosti transpozice v jednotlivých členských státech.
Zákonné požadavky se týkají velkých společností splňujících alespoň dvě ze tří kritérií: čistý obrat minimálně jedna miliarda korun, více než 250 zaměstnanců, aktiva v rozvaze vyšší než 500 milionů korun. Povinnost bude dopadat i na všechny společnosti, jejichž cenné papíry jsou obchodované na regulovaných trzích na burze (mimo mikro společností).
Dá se očekávat, že i od ostatních malých a středních podniků budou klíčová ESG data vyžadovat finanční instituce i velcí odběratelé, například aby dokázali dopočítat svou uhlíkovou stopu (Scope 3).
Potřebujeme si kvůli ESG reportingu nainstalovat softwary určené ke shromažďování dat pro reporty? Pokud ano, které?
Software není nezbytně nutný, záleží na okolnostech a potřebách. Celkově má dvě přidané hodnoty. Zaprvé, nahrazuje tabulky, které byste si pro evidenci dat vytvořili v Excelu, čili usnadňuje práci. Druhou přidanou hodnotou je vizualizace dat. To jsou ale „nice to have“ položky, které je třeba zvážit podle skutečných potřeb. Nezačínejte tím, že si vyberete software. Evidenci dat a následný reporting si nejprve připravte ručně a pak posuďte, co vlastně potřebujete. Důležité pro vás bude i to, jaké nástroje práce s daty již využíváte a jak jsou propojené. Podstatné je, aby se vaše systémy dokázaly propojit a proces sběru dat se zautomatizoval.
Je nutné postupně zlepšovat firemní výsledky v jednotlivých oblastech ESG reportingu?
Ne. Obecně jde jen o reporting a transparentnost. Ale je důležité se v tomto ohledu blíže podívat na dvě oblasti:
1. Due diligence v oblasti udržitelnosti
Měli byste řešit rizika porušování lidských práv prostřednictvím takzvaného due diligence procesu. V tomto případě se kromě reportingu projednává i legislativa, která by pro firmy stanovila povinnost jednat. Prvním krokem je mít nastavený firemní systém due diligence. Zásadní je toto zejména pro velké firmy s výrobou mimo EU, které podnikají v rizikových sektorech, jako je například zemědělství, oděvní nebo těžební průmysl.
2. Klimatické cíle a dekarbonizační plány
Firmy budou zveřejňovat jednak informace o svých strategiích, rizicích, politikách a cílech, a jednak standardizovaná ESG data. Pro první kategorii povinné standardy vymezí, jaké informace mají být poskytnuty, ale konkrétní obsah bude záležet na přístupu firmy. Je například legitimní uvést, že firma klimatický cíl nebo dekarbonizační plán nemá.
Nicméně, když firma vykazuje, že chce dosáhnout klimatické neutrality, je třeba toto uvádět podle srovnatelných kritérií pro rámcové dekarbonizační plány, které EU standardy zavádí. Podle těchto kritérií pak své plány firmy vysvětlí včetně toho, zda jsou v souladu s reálným dosažením klimatické neutrality v roce 2050. Tím se má zamezit greenwashingu, který v současné době dominuje této oblasti reportingu.
Standardy stanoví konkrétní indikátory, podle kterých budou firmy reportovat ESG data. V této oblasti tedy bude potřeba uvádět průběžný progres výsledků na cestě ke klimatické neutralitě. Nejde o tvrdou podmínku, ale o transparentnost. V konečném důsledku ale pravděpodobně půjde o zásadní informaci pro investory při rozhodování o financování firem ze sektorů, které jsou klíčové pro transformaci ekonomiky.
Jak report vypadá v praxi? Jakou má formu?
ESG report se zveřejňuje ve výroční zprávě v samostatné kapitole, musí být bezplatně přístupný včetně stanoviska k ověření (assurance opinion). Forma je flexibilní, avšak je nutné informace označit, aby korespondovaly s názvy požadavků v rámci EU standardů. Do budoucna nabude na významu také digitalizace – data mají být podobně jako u finančního reportingu vykazována v XHTML formátu s XBRL štítky (jde o standardizovaný způsob přenosu finančních záznamů po celém světě)
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
