Projekt Evidence Ninja od konce loňského roku vyvrací nejčastější klimatické mýty. Jedním z nich je, že není dokázáno, že zvýšená koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře vede k růstu teploty. Proč je to nesmysl a kteří vědci ho vyvrátili?
Skupina deseti českých senátorů v čele s Tomášem Jirsou (ODS) ve svém vyjádření ke klimatické žalobě z července loňského roku uvedli následující: Při kombinaci změny průměrné teploty a obsahu CO2 nelze nijak exaktně doložit, co je příčinou druhého. Tvrzení klimatických ideologů, že vyšší obsah CO2 způsobuje růst teploty, může být fakticky opačné, že růst teploty způsobuje následný větší obsah CO2. Obě tvrzení jsou na stejné úrovni, jsou nedokázaná.
Atlas klimatických mýtů projektu Evidence Ninja se soustředí na výroky, které byly dávno s pomocí vědy vyvráceny. Pokud vás zajímá podrobné vysvětlení včetně zdrojů informací, najdete ho zde. Následující text je kratší verzí.
Vyvrácení mýtu
To, že zvýšení koncentrace CO2 způsobuje růst teploty, je dobře popsaný jev již od 19. století a v současnosti pro něj existuje celá řada důkazů a přímých empirických měření. Satelitní měření jasně prokázalo, že se snižuje množství odchozí energie ve frekvenčních pásmech, kde je aktivní CO2. Tedy v zemském systému energie zůstává, a tím dochází k oteplení. Tento jev je současně potvrzován měřeními na povrchu, kde vědci zaznamenávají růst množství energie ve formě infračerveného záření přicházejícího zpět z atmosféry. Jde o dva nezávislé důkazy, které se navzájem potvrzují.
Co je na tvrzení senátorů falešné
Autoři výroku tvrdí, že „nelze nijak exaktně doložit“, zda CO2 způsobuje růst teploty, nebo naopak. To je naprostý omyl. To, že CO2 způsobuje růst teploty, stejně jako to, že růst teploty způsobuje uvolňování CO2 z oceánů, jsou velmi dobře doložené a „exaktně“ zdokumentované fakty.
Autoři se odkazují na fenomén známý z popisu střídání dob ledových. Při jejich studiu skutečně nejprve začala nejdříve růst globální teplota a poté následoval růst koncentrace CO2 v atmosféře — to je zdokumentováno analýzami ledovcových jader z Antarktidy. Zde je důležité upozornit, že právě lokace antarktických ledovců hraje pro pochopení vzájemné role CO₂ a teploty roli.
Dnes je přesvědčivě doloženo, že změna teploty byla v minulosti iniciována periodickými změnami v oběžné dráze Země. Ty jsou nazvány Milankovičovy cykly podle srbského inženýra a vědce Milutina Milankoviče, který pro tuto teorii počátkem 20. století přinesl matematické výpočty. Nicméně již tehdy bylo zřejmé, že ačkoliv změny v cyklech oběžné dráhy odpovídají nástupu a koncům dob ledových, množství energie samo o sobě nestačí ke změně globální teploty v takovém rozsahu.
Dalším výzkumem se prokázalo, že samotné orbitální cykly fungují spíše jako „spouštěč“ oteplujících procesů, které původní změnu zesilují. Patří sem především zpětná vazba tání ledovců (ledovce mají vysoké albedo — odrážejí velké množství sluneční energie; když roztají, oceán pohltí mnohem více energie).
Další významnou zpětnou vazbou je, že oceány uvolňují rozpuštěný CO2 při oteplování (teplejší voda má menší schopnost pohlcovat CO2). To samo o sobě zvyšuje koncentraci CO2 a podporuje další oteplení.
Dalším významným faktorem je vodní pára. Ta je důležitým skleníkovým plynem, ale její koncentrace v atmosféře závisí převážně na teplotě. O jeden stupeň vyšší teplota umožní zadržet až o přibližně sedm procent více páry. Tím atmosféra získává další zesilující schopnost → vyšší teplota → více vodní páry → větší zachytávání tepla.
V Antarktidě došlo v dávné minulosti k oteplení díky Milankovičovým cyklům. Následně se přes sérii pozitivních zpětných vazeb oteplily oceány, jenž uvolnily uložené CO2, a to vedlo ke nárůstu celoplanetární koncentrace CO2 v atmosféře a následně celoplanetárnímu zvýšení teploty. Důkazy doložili např. Shakun a spol. v roce 2012, kdy prokázali časový předsun koncentrace CO2 před teplotou naměřenou v ledovcích Antarktidy.
Redakce Ekonews
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
