První aukce na podporu obnovitelných zdrojů skončila fiaskem

Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo další výzvu pro podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2022. Ta první skončila nezájmem investorů – nebyla podána jediná nabídka. Ministerstvo proto před koncem roku vypsalo výzvu novou, a to ve stejných objemech, ale s vyššími maximálními cenami podpory.

Od 17. ledna startuje nová výzva pro zájemce o podporu obnovitelných zdrojů prostřednictvím aukce. Jedná se již o druhou výzvu, kterou v tomto roce ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zveřejnilo. Aukce jsou podle zákona o podporovaných zdrojích obecně určeny pro výrobny o větším instalovaném výkonu – u větrných elektráren nad 6 MW nebo šest větrných elektráren, u ostatních zdrojů je dolním limitem instalovaný výkon 1 MW.

První aukce – vyhlášená dne 19. září 2022 skončila neúspěchem. Po několika letech, kdy byla výstavba obnovitelných zdrojů kvůli praktické absenci podpory utlumena, šlo očekávat, že první aukce přiláká řadu nabídek. Výsledek první aukce ovšem byl zcela opačný – do aukce nebyla podána jediná nabídka.

„Dne 19. září 2022 vyhlásilo MPO první výzvu k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE). Jelikož na výzvu nereagovaly žádné nabídky, ministerstvo upravilo parametry aukce tak, aby bylo vyhlášení výzvy pro sektor atraktivnější,“ uvedl na dotaz webu oEnergetice.cz Marek Vošahlík z tiskového odboru ministerstva průmyslu a obchodu. Jedná se o zvýšení maximální výše referenční aukční ceny a prodloužení lhůty pro uvedení výrobny elektřiny do provozu a pro provedení modernizace výrobny elektřiny. Na základě tohoto byla vyhlášena 2. výzva pro provozní podporu elektřiny z OZE.

Termín pro podání nabídek v první výzvě byl zahájen 5. října 2022 a vypršel 7. prosince 2022. Aukce se týkaly výstavby celkem 30 MW nových větrných elektráren, 7 MW nových a modernizovaných malých vodních elektráren a modernizaci 5 MWe elektráren využívajících bioplyn.

Stejné objemy ministerstvo vypsalo i ve druhé výzvě. Hlavní změnou je, že podstatně navýšilo tak zvanou maximální výši referenční aukční ceny (jedná se o maximální cenu, kterou zájemce v rámci aukce může požadovat). V případě vodních elektráren a elektráren spalujících biomasu tato částka vzrostla o přibližně 20 procent. U větrných elektráren MPO cenu zvýšilo o téměř 50 procent.

Případní vítězové v aukci také mají ve srovnání s první výzvou o rok delší lhůtu pro dokončení výstavby výrobny elektřiny. Termín může být pro řadu projektů – zejména v českém prostředí – rozhodující. Pokud by totiž provozovatel výrobny nestihl elektrárnu uvést do provozu, může přijít o finanční zálohu, kterou složí v průběhu aukce, nebo dokonce i o přidělenou podporu.

Boom OZE je, ale ne prostřednictvím aukcí

Výstavba obnovitelných zdrojů v minulém roce přitom postupně začala ožívat, a to hlavně v sektoru solárních a větrných elektráren. Zatímco nové solární elektrárny nejsou na provozní úrovni podporovány vůbec, větrné elektrárny na provozní podporu nárok mají v tomto i příštím roce, a to prostřednictvím aukcí i zelených bonusů.

Přestože stát nepodporuje další výstavbu fotovoltaických elektráren provozní podporou, jsou zřejmě nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem. Podle údajů solární asociace se v loňském roce – převážně v podobně střešních instalací – postavilo celkem 289 MW. V procentech se jedná o nárůst o 366 procent oproti loňskému roku.

Ze současného boomu čerpá i polostátní společnost ČEZ. Ta má v plánu v obci Zátor u Krnova vybudovat do sedmi let větrnou elektrárnu o výkonu zhruba 20 MW a čítající na pět turbín. Doba přípravy a výstavby projektu je přitom považována za jeden z hlavních problémů.

„Postavit větrnou elektrárnu je kvůli povolovací legislativě v ČR velmi náročné a zdlouhavé. Development a výstavba je otázkou 10 let i více. I proto je pro nás jednání se samosprávami a přijetí projektu místními obyvateli klíčové,“ říká Jan Kalina, člen představenstva ČEZ a ředitel divize obnovitelná a klasická energetika.

Ani tento projekt ale nebyl přihlášen do první aukce. Do té byly puštěny projekty s maximálním instalovaným výkonem 12 MW a navíc je nutné je dokončit do konce roku 2025, zatímco ČEZ předpokládá dokončení až po roce 2029.

Článek byl publikován na webu oenergetice.cz.