Okraj.cz: Stane se ostravská kostka za 2,6 miliardy korun místem pro elitu, nebo bude pro všechny?

Centrum digitalizace, vědy a inovací. Tak Moravskoslezský kraj promuje Černou kostku. Zatímco stavba budovy na ulici 28. října v Ostravě už začala, projekt za miliardy korun stále hledá svůj skutečný obsah. Jak kraj zajistí, aby nešlo jen o lukrativní budovu pro vzdělanou elitu v krajském městě?

Málokdo s projektem Černé kostky absolutně nesouhlasí. Politici napříč stranami i experti se shodují, že může být přínosem pro region. Objevují se však otázky ohledně obsahu stavby za více než 2,6 miliardy korun, na niž Evropská unie dala 1,6 miliardy z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Co konkrétně v Černé kostce vznikne nad rámec marketingových slibů? Jak kraj zajistí, aby nešlo jen o nablýskanou budovu a projekt skutečně vedl k transformaci regionu? A jak s tím souvisí umělá inteligence a nejviditelnější aktivita Černá AI?

Centrum skandinávského střihu

Odpovědi hlavních aktérů nejsou jednoznačné. Lze z nich však vyčíst jedno: o přesném obsahu budovy, která se má za dva roky otevřít pro veřejnost, zatím není rozhodnuto. Právě obsah je ale na celém projektu to nejdůležitější.

Černá kostka se hlásí ke knihovnám „skandinávského střihu“. Má jít o komunitní centrum, které kombinuje vzdělání, kulturu a je určeno pro široké spektrum společnosti.

Podle urbánní socioložky Nicole Horákové Hirschlerové z Ostravské univerzity však jde zatím hlavně o „vize a hesla na webových stránkách projektu“. Důležité je, zda tým stojící za projektem, dokáže hesla proměnit v každodenní realitu, která bude srozumitelná a přístupná všem obyvatelům kraje. Nejen těm, kteří už nyní projevují zájem.

S tím souhlasí i sociální geografka Lenka Paszová z Ostravské univerzity. „Vize projektu odpovídá potřebám transformace (digitalizace, vzdělání, inovace), avšak skutečný dopad závisí na provedení. Tedy jak dobře propojí nové centrum s místní komunitou, firmami a problémy běžných obyvatel,“ říká.

Podle ní je třeba se ptát, nakolik a pro koho konkrétně tento a ostatní strategické projekty placené z Fondu spravedlivé transformace skutečně budou přínosem. „Mnoho pozornosti se věnuje architektuře a technickým parametrům budovy, ale méně tomu, jak konkrétně přispěje k rozvoji regionu,“ myslí si.

Knihovna je málo

Původně měla v Černé kostce najít své místo hlavně Moravskoslezská vědecká knihovna, která už více než sedmdesát let potřebuje vhodnější prostory pro skladování svazků. Ty na Nové radnici v Ostravě jsou podle ředitelky této krajské příspěvkové organizace Libuše Foberové příliš malé, stísněné a neodpovídají 21. století. „Nebyly nikdy vytvořeny pro knihovnu,“ upozorňuje s tím, že miliony svazků leží v nevyhovujících a roztříštěných skladech.

Strategický projekt za miliardy tyto problémy řeší. Podle bývalého hejtmana Iva Vondráka (OK), který vedl kraj v době prosazení Černé kostky, to dnes ale nestačí. Budova o celkové ploše 16 tisíc metrů čtverečních je pro knihovnu údajně příliš velká.

„Vejde se tam nejenom rozsáhlý knižní fond, ale také konferenční sál, více než 20 samostatných a skupinových studoven, kino, zasedací místnosti, kreativní dílna pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř, učebny, kavárna, prostor pro malé děti a mnoho dalších zajímavých a užitečných věcí a prostor,“ píše se na webu projektu.

Kraj proto v říjnu 2023 vytvořil novou příspěvkovou organizaci s názvem Černá kostka. Ta má za úkol dodat knihovně „nástavbu“, která ji přiblíží skandinávským vzorům, zatímco knihovníci budou řešit svou činnost a depozitáře. „Většina aktivit, které jsou v rámci projektu vyžadovány, jsou nad rámec dosavadního působení organizace a svou náplní významně přesahují možnosti vědecké knihovny,“ uvádí se v důvodové zprávě pro zřízení organizace, která má zajistit aktivity v oblasti digitalizace a inovací a komunikovat transformační potenciál projektu.

Nevyvážené rozpočty

Podle Foberové by si s tím knihovna poradila. „Jde jen o to, jaké najmete lidi a jaké budete mít odborníky,“ říká. Přiznává však, že jde o tak velký projekt, že rozdělení do dvou organizací je spíše ku prospěchu. Knihovna má mít podle ní na starost sedmdesát procent budovy, zatímco Černá kostka třicet.

„Naše úloha je zatím zajistit, aby byl naplněn projekt, který vyplývá z evropské dotace,“ vysvětluje šéf příspěvkovky Černá kostka Andrej Harmečko.

Střednědobé rozpočty obou organizací ale vyprávějí jiný příběh. Ten od knihovny se pohybuje kolem šedesáti milionů korun a do roku 2027, kdy se má budova otevřít, se zvyšuje jen o nižší jednotky milionů. Informace o dalších letech chybějí. Vedle toho rozpočet organizace Černá kostka má z aktuálních necelých devíti milionů korun do dvou let překonat částku 117 milionů.

Zároveň kraj podle střednědobého rozpočtu počítá, že k zajištění udržitelnosti Černé kostky jako celku bude od roku 2027 potřebovat 111 milionů ročně po dobu deseti let. Na toto období je zaručeno fungování budovy. Jde o peníze, které jsou součástí celkové částky 2,6 miliardy korun na projekt.

Zatím ale není jasné, kdo projekt nakonec povede, ani to, zda se obě organizace sloučí. Kraj na dotazy redakce Okraj.cz nereagoval.

Kostku ovládla AI

Nejviditelnější aktivita organizace Černá kostka, vedle samotné stavby, zatím směřuje k tématu, se kterým původní záměr projektu vůbec nepočítal – k umělé inteligenci. Platforma Černá AI dominuje na sociálních sítích i při prezentaci příspěvkovky. Podle vedení organizace jde o snahu držet krok s dobou.

„Každá organizace se musí přizpůsobovat dynamicky tomu, co se děje. Je tady technologie, která má potenciál společenské transformace, a my na to musíme z hlediska naší instituce reagovat,“ míní Harmečko. A pomáhá si citátem: „Tato stavba bude stát po staletí, to uvnitř se milionkrát změní.“

Platforma Černá AI na svém webu uvádí, že jejím cílem je „posílit technologickou konkurenceschopnost regionu“ a „informovat, vzdělávat a propojovat všechny, kdo mají zájem o umělou inteligenci“. Dělá to prostřednictvím přednášek, workshopů a konferencí pro zájemce o tuto technologii a pro odbornou veřejnost.

„To jsou nástroje, jak dostat informace mezi lidi. Je to samozřejmě i budování komunity, a když ta komunita roste, tak to evidentně nějaký impakt má,“ říká vedoucí Černé AI Dalibor Mráz. Podle něj je to cesta, jak v regionu nastartovat ekosystém umělé inteligence, na kterém by spolupracovaly instituce, firmy, start-upy, ale i studenti nebo podnikatelé. „Každý dosud fungoval na své hroudě,“ odůvodňuje potřebu propojení.

Mráz během rozhovoru často opakuje slovo „impakt“. Na otázku, co to znamená, odpovídá, že jde o to vytvořit v krátkém čase „vliv, který s někým může pohnout a donutit ho k zamyšlení nebo aby někam přišel“. Neurčité odpovědi podtrhuje metaforou: „Jde o něco, co má házet šutry do vody a ty vlny pak něco vyrábí. My se ty vlny snažíme řídit a predikovat, co se bude zrovna dít. Ale ne vždy se to povede.“

Od Ostravy až po Amsterdam

Otázku, zda jde skutečně o vliv či marketing, prý Dalibor Mráz dostává od mnoha lidí. Údajně jim odpovídá: „Projeď si, co jsme za půl roku udělali a co plánujeme. Těch eventů na příští rok plánujeme poměrně hodně,“ zmiňuje.

A vyjmenovává města, kde reprezentoval Černou AI na konferencích a setkáních – od Ostravy přes Prahu, Karlovy Vary, Pardubice až po Amsterdam. Měřitelnost úspěchu své platformy vidí v počtu interakcí, zájmu lidí a v reakcích ostatních krajů. „Zvou si mě z jiných regionů, abych mluvil o tom, jak tady rozvíjíme AI ekosystém,“ říká.

Za úspěch považuje šéf Černé AI společná setkání regionálních odborníků v oblasti umělé inteligence nebo jejich společnou cestu na konferenci do Prahy. „To je významný milník. Nepamatuji si, že by tak špičkoví lidé v rámci tak úzce zaměřeného segmentu jeli někam společně,“ uvádí. Součástí platformy má být také vývoj, který nyní podle Mráze zajišťují tři vývojáři.

Setkávání oceňuje i Vít Vondrák (bratr bývalého hejtmana Iva Vondráka, pozn. red.), ředitel IT4Innovations národního superpočítačového centra při Vysoké škole báňské – Technické univerzitě. „Probírali jsme, jak se v rámci regionu do budoucna koordinovat. Vzniká nám tady více aktivit v oblasti umělé inteligence a je dobré vědět, co kdo dělá, říct si, kdo by čím mohl přispět,“ komentuje schůzku Vondrák.

Komunita Černé AI je údajně otevřená všem. Mráz ale přiznává, že jde především o lidi, kteří už o technologii mají nějaký zájem. „Cílovkou jsou hlavně studenti, lidé od 25 do 45 let, začínající podnikatelé či manažeři firem,“ vyjmenovává.

Kdyby řekl, že je to pro všechny a dostupné všem, považoval by to za „marketingový oxymóron“. Podle něj však v budově vznikají jiné projekty, které se zaměřují na další cílové skupiny a řeší třeba wellbeing či podporu podnikavosti.

Technologie těch druhých

Oslovení experti vítají, že se krajská organizace zaměří na nové technologie. Podle socioložky Horákové je ale při práci s umělou inteligencí ze strany veřejných institucí důležité, aby ji uchopily inkluzivně a sociálně citlivě. Jen tak prý může kraj posílit pocit, že se technologická změna týká všech obyvatel regionu, což je také jedním z cílů spravedlivé transformace – narovnávat rozdíly.

Nové technologie nemají podle Horákové podporovat tvorbu propastí mezi lidmi, kteří mají kulturní a digitální kapitál, a mezi těmi, kteří je postrádají. „Pokud se však bude o umělé inteligenci mluvit výhradně jazykem průmyslových inovací, start-upů či excelentního výzkumu, je riziko, že ji občané budou vnímat jako ‚technologii druhých‘,“ upozorňuje.

Za cestu považuje zdůraznit praktické přínosy pro různé skupiny obyvatelstva, rozvíjet v nich schopnost technologii využívat k tomu, aby aktivněji tvořili vlastní společenský a profesní život nebo propojili technologii s řešením konkrétních lokálních problémů.

Andrej Harmečko ale nechce Černou AI spojovat se spravedlivou transformací. „Berme ji jako edukační nástroj v oblasti umělé inteligence, který je v knihovně. Všechny aktivity, které se tam dělají, mají charakter udržování platformy, sdílení know-how, edukace či objevování,“ popisuje.

Sociální geografka Paszová dodává, že iniciativa, která je na svém začátku, by měla přijít se systematickými kroky a reálnými výsledky. Rozhodující podle ní je, jak umělou inteligenci uchopí a jestli se jí podaří z nadšení vytvořit konkrétní projekty. Ty by měly ideálně zvýšit kvalitu služeb v kraji, konkurenceschopnost místních firem a dovednosti obyvatel.

„Pokud zůstane u eventů a marketingu, hrozí, že se promění v „hype“, který běžným lidem mnoho nepřinese,“ myslí si Paszová.

Černý barák s kompama

Podle sociální geografky se výše zmíněné potřeby týkají celé Černé kostky. Klíčová otázka podle ní zní: „Jak zajistit, aby centrum nebylo jen pro elity, ale aby se otevřelo opravdu všem, včetně lidí ze sociálně vyloučených lokalit, Romů, nezaměstnaných či jinak znevýhodněných skupin?“

Nízkoprahovost, tedy přístupnost pro co nejširší množství obyvatel, je pro projekt zásadní. Podle informací příspěvkovky Černá kostka má být budova bezpečným prostorem pro komunity a mikrokomunity.

Ve svých aktivitách však dosud vyzdvihuje především spolupráce s inovační a AI komunitou, případně se „zájmovou komunitou v oblasti digitalizace“. Přestože Harmečko zmiňuje otevřenost Černé kostky pro všechny, jejich viditelné aktivity se v tuto chvíli zdají exkluzivní pro skupinu technologických nadšenců.

„Posláním knihoven je chovat se ke všem uživatelům podobně. To znamená, že jejich funkce je třeba poskytnout připojení k internetu zdarma nebo počítač, aby si mohli vyhledat, co potřebují, třeba si vyhledat práci,“ vysvětluje Harmečko.

Některé věci, jako třeba Černá AI, jsou ale podle něj pro lidi, kteří mají o dané téma zájem. Zároveň dodává, že záběr aktivit organizace ještě rozšíří. Platforma pro umělou inteligenci je podle Harmečka jen hodně vidět, což přehlušuje ostatní aktivity. „To mě jako ředitele trápí,“ přiznává s tím, že nechce, aby stavba na lidi působila jako „černý barák s kompama“.

Konkrétní plány ale nezmiňuje. Hájí se tím, že zbývají minimálně dva roky do otevření budovy a že jde o aktivity vázané na prostor uvnitř. Případně že mají pomalejší náběh.

Přístup budou mít všichni

Na dotaz, jak se aktivity Černé kostky dotknou sociálně nejslabších vrstev obyvatelstva, například Romů z Jílové ulice, odpovídá vlastní vizí otevřenosti. Tou není někoho přemlouvat, ale nechat člověku dveře otevřené. „Když máte třicet dětí a třem svítí oči při představování zajímavého tématu, taky samozřejmě pracujete více s těmi třemi, protože v nich vidíte ten potenciál,“ myslí si.

A dodává, že žijeme v době, kdy má individualita své benefity – když člověk něco chce, tak s dostatkem úsilí toho může dosáhnout. „Cílem Černé kostky není poskytovat sociální služby, kterých je celá řada,“ říká s tím, že přístup k aktivitám budou mít všichni.

Právě s neziskovými organizacemi a nízkoprahovými kluby má ale Černá kostka podle sociální geografky Paszové aktivně spolupracovat. Mohlo by jít například o organizaci speciálních kurzů či workshopů „na míru“ – od základních digitálních kompetencí po programování formou her.

Důležité je podle ní jít za lidmi tam, kde jsou. Pořádat výjezdy přímo do vyloučených lokalit, do komunitních center, do škol. „Černá kostka by neměla čekat, že všichni sami od sebe přijdou za nimi do hi-tech budovy. Mnoho lidí může mít ostych či pocit, že ‚to není nic pro ně‘,“ míní.

Směrem ven se už dnes dívá Moravskoslezská vědecká knihovna. Pořádá vzdělávací a kulturní akce pro návštěvníky ze všech věkových skupin, spolupracuje s neziskovým sektorem i vzdělávacími institucemi. To bude chtít ředitelka Foberová přenést i do nové budovy, kde nabídku hodlá rozšířit právě o workshopy digitálních kompetencí.

Dotace mají zkvalitnit život všem

„Jde o sociální inkluzi v době, kdy se rozevírají nůžky mezi lidmi, kteří se v tomto světě orientují, a kteří ne,“ upozorňuje ředitelka. Rolí knihoven je podle ní poskytnout lidem vzdělávání a podporu v pochopení umělé inteligence, falešných zpráv, nových profesí vzniklých z technologického pokroku, ale i v komunikaci s úřady online. „Ten e-government se sám neudělá,“ krčí rameny.

Spravedlivá transformace má zmírnit negativní socioekonomicé a environmentální dopady odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech Česka, včetně Moravskoslezského kraje. Podle původního záměru se o to snaží modernizací regionu, tvorbou nových pracovních míst, rozvojem inovací, digitalizací, udržitelnými principy hospodářství a zajištěním rekvalifikace a podpory pracovníkům pro nová odvětví.

„Měla by zabránit prohlubování nerovností mezi regiony a zmírnit negativní dopad transformace na obyvatele, zejména na zaměstnance postižených odvětví,“ píše se na webu spravedlivé transformace. Jinak řečeno, program má zkvalitnit život všech obyvatel v post-uhelných regionech.

Iniciativa Re-set vydala v roce 2022 analýzu principů, kterými by se „skutečně spravedlivá transformace“ měla vést. „Musí se dít ve prospěch dnes ekonomicky znevýhodněných lidí a regionů. Plánovat je třeba tak, aby přeměna ekonomiky vedla k narovnání rostoucích nerovností mezi lidmi a regiony,“ uvádějí autoři. Zároveň kritizují, že české transformační peníze směřují hlavně na velké, takzvaně „strategické projekty“.

„Byly vybrány kvapně a netransparentně (během měsíční lhůty a na základě několika stran vágních podkladů). Proces nedoprovázela žádná smysluplná příležitost k zapojení široké veřejnosti, skrze níž by se do stanovených priorit mohly promítnout potřeby obyvatel uhelných krajů,“ hodnotí.

Podpora „pozitivní deviace“

Tato kritika se týká také Černé kostky. Dlouhodobou kritičkou tohoto principu je i bývalá krajská a karvinská zastupitelka Zuzana Klusová (Piráti). Černou kostku podporuje, ale nevidí důvod, proč ji platit z peněz spravedlivé transformace.

„Mě na tom nejvíc štve, že to absolutně nesrovná ty nerovnosti. Největší investice z fondu šly do Ostravy, která je už teď ostrovem pozitivní deviace,“ vadí jí. Má na mysli to, že město dlouhodobě vyčnívá v otázce životní úrovně a rozvoje, takže by se z vyhrazených peněz měla podle ní více podpořit města, jako je Karviná nebo Havířov. V kraji se pracuje celkem na osmi strategických projektech, z toho čtyři jsou v Ostravě.

Podle Horákové je kritika pochopitelná. Proto považuje za klíčové, aby projekty a vzdělávací či kulturní aktivity z Černé kostky dokázaly přilákat i lidi z Karviné, Orlové, Havířova či Bruntálu. „Jinak se reprodukuje stejná nerovnost, kterou má spravedlivá transformace překonávat,“ upozorňuje.

Sociální geografka Paszová ale považuje umístění budovy na ostravské třídě 28. října za smysluplné jak z hlediska urbánního, tak symbolického. Spolu s koncertní halou, revitalizací sadu Milady Horákové a Domem kultury vzniká nový městský bulvár, který má podle ní ambici stát se výkladní skříní celé krajské transformace.

Pokud však Černá kostka zůstane moderním stánkem technologií jen „na oko“, bez vazby na reálné potřeby lidí, pak regionu podle ní příliš nepomůže.

Článek byl publikován na nezávislém regionálním webu Okraj.cz. Vznikl díky podpoře organizace Journalismfund Europe v rámci programu na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti lokální žurnalistiky.