Od energetických štítků k lepší kvalitě života. Jak poznat domy, kde se dobře žije?

Více světla, čistší vzduch i příjemná teplota – certifikace pomáhají poznat opravdu udržitelné stavby. Garantují lidem pohodlí a investorům jistotu, že projekt obstojí v čase klimatických změn. Projděte si ty nejdůležitější.

Energetický štítek budovy zná každý, kdo někdy prodával nebo pronajímal nemovitost. Vyčíst se z něj dají základní informace o potřebách na zajištění provozu budovy, energetické třídě i obecné náročnosti stavby.

Vedle něj ale existuje řada certifikací, norem a standardů, které sledují širší dopady na životní prostředí a kvalitu života lidí, kteří v nich žijí. Díky nim jsou výsledky v oblasti udržitelnosti srovnatelné a investoři i zákazníci vědí, co mohou očekávat.

Přestože je energetická efektivita klíčová vlastnost, na důležitosti nabývají celkové emise a vyprodukované odpady od začátku stavby až po její demolici. Sleduje se také kvalita vzduchu, akustika, přístup denního světla, teplotní komfort nebo použité materiály a jejich zdravotní nezávadnost.

Certifikace BREEAM, LEED a SBToolCZ hodnotí kvalitu staveb z hlediska environmentálních, sociálních i ekonomických kritérií, WELL se zaměřuje na zdraví a komfort uživatelů.

LCA a EPD sledují dopady materiálů v průběhu životního cyklu, FSC a PEFC potvrzují udržitelný původ dřeva, normy ISO 14001 a ISO 45001 poskytují rámec pro systémové řízení environmentálních dopadů a bezpečnosti práce.

Zájem veřejného sektoru roste

„Certifikace výrobků, návrhů projektů nebo celých dokončených staveb jsou důležité pro investory, kteří chtějí za své peníze získat skutečně kvalitní stavbu,“ zdůrazňuje Martin Volf, vedoucí výzkumného oddělení Architektura a životní prostředí v Univerzitním centru energeticky efektivních budov ČVUT.

Pro investory a developery nejsou jen otázkou prestiže. Fungují jako nezávislý audit, jenž potvrzuje kvalitu projektu od návrhu až po provoz a zvyšuje jeho důvěryhodnost.

Pomoct mohou už ve fázi zpracování podkladů. „Přinášejí další stupeň kontroly v procesu návrhu, který často odhaluje, ‚na co se zapomnělo‘ v čase, kdy odstranění nedostatků neznamená zvýšené náklady. Díky tomu nejsou certifikované projekty udržitelné pouze technicky, ale i funkčně,“ doplňuje Volf.

U velkých developerů podle něj nedochází k zásadním změnám v přístupu k certifikátům. Firmy s dlouhodobou zkušeností v nich pokračují. Zřetelnější posun je naopak patrný ve veřejném sektoru, kde se v posledních letech uplatňují stále častěji.

„Využívají se pro nastavení určité minimální kvality pro projekty. Zároveň je to pro zadavatele stále nová věc a často jsou překvapeni, že jde o časově i finančně náročnější aktivitu než například zpracování průkazu energetické náročnosti,“ dodává.

Průkopník v certifikacích

V Česku má dlouholeté zkušenosti v této oblasti skupina Skanska. Všechny své projekty už od roku 2020 hodnotí podle mezinárodního standardu BREEAM. Ostatně se k němu přihlásila na českém trhu jako vůbec první.

„Certifikace vstupuje do procesu už od samého začátku a hodnotí nejen projektovou dokumentaci, ale i samotnou výstavbu a její dokončení. Díky tomu máme jistotu, že naše projekty procházejí nezávislým hodnocením a splňují vysoko nastavené standardy,“ říká Ondřej Flanderka, manažer udržitelného rozvoje Skanska Residential.

Skupina se může pochlubit několika prvenstvími. Její budova City Green Court na pražském Pankráci byla už v roce 2013 prvním objektem v tuzemsku s nejvyšším stupněm certifikace LEED. Loni zase jako první developer v Česku získala standard Access4you pro kancelářský Port7 v Praze-Holešovicích.

Portfolio nyní rozšiřuje další standard, WELL for Residential. Tím projde její největší tuzemská bytová dřevostavba Radlický Dřevák. Do teď standard firma využívala u kancelářských budov.

„Před třemi lety jsme začali uvažovat o vyzkoušení nového nástroje a zvolili jsme právě tento. Pilotní testy nám otevírají prostor pro nové technologie. Neznamená to, že každou novinku hned implementujeme. Pokud v danou chvíli nedává smysl, odložíme ji a vrátíme se k ní později,“ popisuje Flanderka.

Certifikace nejsou cílem samy o sobě, ale spíše nástrojem pro další zlepšování kvality. „Práce s daty je pro nás klíčová. Ovlivňuje řadu rozhodnutí, která nás mohou výrazně posunout směrem k vyšší efektivitě a udržitelnému přístupu,“ dodává.

Které jsou nejznámější certifikace, standardy a normy

Ekonews přinášejí seznam těch nejdůležitějších certifikací. Podívejte se, co vlastně měří – od spotřeby energie přes kvalitu vzduchu a světla až po přístupnost pro všechny. Projděte si standardy a normy, s jejichž pomocí se vybírají ty nejšetrnější varianty materiálů i technologií tak, aby byly stavby opravdu udržitelné.

PENB

Průkaz energetické náročnosti budov (PENB) je nejznámějším a zároveň povinným hodnocením v Česku. Funguje podobně jako energetický štítek u spotřebičů. Na škále A až G stavbu zařazuje podle množství dodané energie a platí po dobu deseti let.

Povinně ho musí mít každý, kdo chce svoji nemovitost prodat nebo pronajímat. PENB hodnotí veškerou energii spotřebovanou při vytápění, ohřevu vody, klimatizaci, úpravě vlhkosti, chlazení, větrání i svícení.

Energetický štítek se pomáhá zorientovat v nákladech i emisní zátěži. Dají se díky němu porovnávat budovy s rozdílnými zdroji tepla, geometrií a použitými materiály. Vydávat jej mohou pouze akreditovaní specialisté.

BREEAM

Certifikační systém Building Research Establishment’s Environmental Assessment Method (BREEAM) je nejstarším hodnoticím nástrojem udržitelné výstavby na světě. Vznikl už v roce 1990 ve Velké Británii.

BREEAM umožňuje posuzovat budovy v celém jejich životním cyklu od návrhu a výstavby přes provoz až po rekonstrukci nebo demolici. Posuzuje se u něj energetická náročnost, použité materiály, dopady na životní prostředí, zdraví a pohoda uživatelů i dostupnost veřejné dopravy.

Původně byl určen především pro rodinné domy a kanceláře, dnes se uplatňuje u mnoha typů staveb. Využívá procentuální hodnocení, přičemž jednotlivé úrovně jsou Pass, Good, Very Good, Excellent a Outstanding. BREEAM zohledňuje evropské normy a standardy, dobře se proto aplikuje v českých podmínkách.

LEED

Certifikace Leadership in Energy and Environmental Design (LEED) patří k nejrozšířenějším mezinárodním standardům udržitelné výstavby. Vznikla v roce 1998 ve Spojených státech a stojí za ní organizace U. S. Green Building Council.

LEED se zaměřuje na mnoho kritérií od energetické efektivity a hospodaření s vodou přes volbu materiálů až po kvalitu vnitřního prostředí. Hodnocení se vztahuje jak na fázi návrhu a výstavby, tak na provoz.

Budovy řadí do čtyř úrovní – Certified, Silver, Gold a Platinum. Lze ji uplatnit na různé typy staveb od kancelářských a rezidenčních přes školy, nemocnice či datová centra až po urbanistické celky. Systém ale vychází z amerických norem, některé z nich jsou hůře aplikovatelné na evropské standardy.

SBTooLCZ

Sustainable Building Tool (SBTooLCZ) je certifikační systém udržitelné výstavby šitý na míru českým podmínkám. Sleduje nejen energetickou náročnost budov, ale i jejich vliv na okolí, kvalitu vnitřního prostředí a sociální aspekty. Využívat se začal v roce 2010. Hodnotit pomocí něj je možné administrativní stavby, bytové a rodinné domy i školy.

Na jeho vývoji se podílí tým z ČVUT v Praze. Díky tomu systém respektuje lokální zvyklosti a je přizpůsobený českým legislativním a klimatickým podmínkám. Vychází z mezinárodní metody SBTool od International Initiative for Sustainable Built Environment.

Rozděluje se do tří hlavních oblastí – ekonomika a management, environmentální a sociální kritéria. Následně je doplňuje posouzení lokality. Budovy mohou získat několik úrovní certifikátu od základního hodnocení až po zlatý standard.

WELL

Mezi novější certifikace patří WELL, který vznikl teprve v roce 2013. Jako jeden z mála se zaměřuje výhradně na zdraví a pohodu lidí. Doplňuje tak zmiňované standardy, jež se primárně soustředí na environmentální a technické parametry.

To, jak se uvnitř lidé cítí, má totiž zásadní vliv na jejich zdraví, celkové fungování i produktivitu. Hodnocení vychází z lékařských výzkumů a sleduje oblasti, jako jsou vzduch, voda, světlo, výživa, pohyb, komfort a duševní pohoda.

Posuzuje se kvalita větrání, akustika, osvětlení, tepelný komfort nebo použití materiálů s nízkým obsahem škodlivin. V potaz se ale berou i praktické věci, jako je ergonomický nábytek. Nejčastěji se certifikace využívá u kancelářských budov, postupně se ve variantě WELL for Residential rozšiřuje i u obytných.

LCA

Analýza životního cyklu (LCA) sleduje environmentální dopady stavby od těžby využitých surovin a jejich dopravu až po provoz a následnou demolici či rekonstrukci. Využívá se při vývoji produktů, rozšířená je ale i ve stavebnictví.

LCA umožňuje porovnat různé materiály a technologie a podloženě ukazuje, jaký mají vliv na životní prostředí. Díky tomu mohou investoři a architekti vybírat řešení, která jsou udržitelnější a šetrnější k přírodě i do budoucna.

Metodika této certifikace vychází z mezinárodních norem ISO a její výsledky se často využívají v certifikačních systémech BREEAM a LEED. Analýza zároveň slouží jako podklad pro standardizované environmentální prohlášení o produktu.

EPD

Environmentální prohlášení o produktu (EPD) je ověřený dokument, jenž poskytuje informace o tom, jak výrobek nebo konkrétní materiál působí na životní prostředí během svého životního cyklu. V praxi jde vlastně o jeho „zelený průkaz“.

Zahrnuje měřitelná data o spotřebě energie a vody, emisích, odpadech i dalších dopadech, a to od výroby přes dopravu až po likvidaci nebo recyklaci. Shrnuje v sobě závěry z LCA. Pro jednotlivé druhy produktů má přísně dané kategorie, aby se mezi sebou mohly navzájem porovnávat. Všechny údaje jsou veřejně přístupné.

Architektům a projektantům pomáhá vybírat nejvhodnější a současně nejšetrnější variantu a využívá se ve veřejných zakázkách. Pomáhá také k získání LEED, BREEAM a SBToolCZ. V tuzemsku je možné najít EPD pro různé produkty v databázi ministerstva životního prostředí.

FSC a PEFC

V posledních letech se ve stavebnictví čím dál tím více začíná prosazovat dřevo jako materiál. Stejně jako u jiných je důležité vědět, odkud pochází a jak jeho těžba ovlivňuje klima a místní komunity.

Certifikace Forest Stewardship Council (FSC) a Programme for the Endorsement of Forest Certification (PEFC) poskytují transparentní informace o tom, že dřevo a výrobky z něj pocházejí z lesů, kde se hospodaří udržitelně a s respektem k přírodě i lidem.

FSC zaručuje legální těžbu, ochranu biodiverzity a ekosystémů a sociální odpovědnost vůči pracovníkům a místním. PEFC sleduje obdobné cíle. Pro stavebnictví to znamená jistotu, že použitý materiál je bezpečný, ekologický a eticky získaný.

Norma ISO 14001 a ISO 45001

Spolu s certifikacemi hrají důležitou roli mezinárodní normy ISO 14001 a ISO 45001, které se soustředí na fungování firem. Právě způsob řízení provozu, přístup k zaměstnancům a k životnímu prostředí výrazně ovlivňuje celkovou udržitelnost stavebnictví.

Norma ISO 14001 se zaměřuje na dopady provozu podniku na životní prostředí. Pomáhá firmám tvořit environmentální management a určit si oblasti pro zlepšení. Základem je jednoduchý princip: společnost si stanoví cíle, naplňuje je a vyhodnocuje, co funguje a co je potřeba zlepšit.

Norma ISO 45001 se soustředí na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Pomáhá systematicky předcházet úrazům i nemocím na pracovišti. V praxi rozpracovává pravidla BZOP a ukazuje na oblasti, které se dají zlepšit.

Partnerem tohoto článku je Skanska Residential.