Největší lithiový projekt v Evropě se odkládá. Odpůrci v tom vidí jen zástěrku

Těžební gigant Rio Tinto pozastavil projekt kontroverzního dolu na lithium Jadar v západním Srbsku. Zdůvodňuje to pomalým povolováním a změnami priorit nového managementu. Srbští odpůrci však rozhodnutí označují za taktiku před očekávanými volbami, stejně jako před třemi lety.

Vedení britsko-australské těžební společnosti Rio Tinto oznámilo v interním memorandu pozastavení příprav vybudování lithiového dolu v západním Srbsku. Projekt v hodnotě 2,4 miliardy dolarů přechází do režimu „údržby a konzervace“.

Hlavním důvodem je podle společnosti „nedostatečný pokrok v povolování“ dolu v Srbsku a snaha nového generálního ředitele Simona Trotta zjednodušit portfolio obří těžební společnosti. „Nejsme v pozici, kdy bychom mohli udržet stejnou úroveň výdajů a rozdělení zdrojů,“ stojí ve vnitřním dokumentu, který získal deník Wall Street Journal.

Rio Tinto podle svého vyjádření nadále považuje Jadar za důležité ložisko lithia, které by mohlo hrát klíčovou roli v energetické transformaci Srbska a Evropské unie. Firma zdůraznila, že se ze Srbska nestahuje.

Vysněný, ale kontroverzní

Rozhodnutí přišlo pět měsíců poté, co Evropská komise zařadila Jadar mezi strategické projekty podle zákona o kritických surovinách (CRMA). Projekt měl vynášet dostatek suroviny na výrobu až 58 tisíc tun uhličitanu lithného ročně, základní látky pro výrobu lithiových článků potřebných pro elektroauta a bateriová úložiště. To odpovídá 18 až 26 procentům očekávané poptávky v rámci Evropské unie.

Zároveň by důl dodával suroviny pro výrobu kyseliny borové a síranu sodného. Podle projekčních studií měl fungovat 40 let a společně s projektem na Cínovci na česko-německém pomezí patřit mezi vůbec největší na evropském kontinentu.

Zákon o kritických surovinách má pomoci snížit závislost Evropy na dodávkách z Číny, která dnes dominuje zpracování lithia i dalších klíčových kovů. EU proto označila vybrané projekty za strategické, díky čemuž dostanou přednost při povolování a jednání o státní podpoře.

Jadar je však také jedním z nejkontroverznějších lithiových projektů v Evropě. V letech 2021 až 2022 proti němu protestovaly desítky tisíc lidí. Zablokovali silnice v desítkách srbských měst i v zahraničí. Odpůrci varují před kontaminací vody a půdy, ztrátou zemědělské půdy a dopadem na místní komunity. Srbská vláda projekt v lednu 2022 zrušila těsně před parlamentními volbami.

Loni v červenci však srbský ústavní soud rozhodnutí o zrušení anuloval a o dva dny později Bělehrad podepsal strategické partnerství s EU za osobní účasti tehdejšího německého kancléře Olafa Scholze. Podpisu předcházely slibované „nové záruky“ od společnosti Rio Tinto i EU ohledně ochrany životního prostředí. Různé průzkumy však ukazují, že většina Srbů je nadále proti otevření dolu.

„Není to konec, je to taktika“

Občanská organizace Marš sa Drine bojující proti vzniku dolu označila rozhodnutí společnosti Rio Tinto jen za součást vyjednávání se srbskou vládou, nikoliv za skutečné zastavení projektu. „Co Rio Tinto nazývá pauzou, my nazýváme taktikou,“ uvedla organizace v prohlášení pro srbský server mašina.rs. „Již dříve byly oznámeny podobné pauzy v tomto nepopulárním projektu, poprvé v roce 2022, aby zadusily odpor a téma zmizelo z centra pozornosti,“ dodala organizace.

Jako důkaz, že projekt poběží dál, aktivisté uvádějí pokračující výstavbu infrastruktury. „Přístupové cesty, plynovod, vodovod a další infrastruktura se stále připravuje a staví podle územního plánu pro oblast Jadar,“ uvedla Marijana Petković z organizace Ne damo Jadar pro server N1. Srbské ministerstvo těžby a energetiky navíc potvrdilo, že žádost Rio Tinta o schválení těžby je stále platná – přestože od roku 2021 úřady nevydaly ve věci žádné nové rozhodnutí.

Aktivisté spojují načasování rozhodnutí s politickým vývojem v Srbsku. Prezident Aleksandar Vučić začátkem listopadu oznámil, že počítá s vyhlášením předčasných parlamentních voleb. Přesné datum zatím neurčil, ale budou se zřejmě konat výrazně před koncem mandátu současného parlamentu v prosinci 2027. Prezident musí reagovat na masivní protesty v zemi, které pokračují téměř nepřetržitě od loňského listopadu po kolapsu střechy nádraží v Novém Sadu. Tragédie si vyžádala šestnáct obětí.

„Myslíme si, že postupují společně. Záměrně teď stáhnou projekt, protože v této politicky nestabilní situaci nevědí, jak to v Srbsku dopadne, a možná budou hledat nového partnera, protože s touto vládou to už nezvládnou,“ říká k tomu Petković z Ne damo Jadar.

Pokračování srbské agonie

Nejde o první pokus společnosti Rio Tinto o zakonzervování či prodej projektu spojeného s lithiem a boráty, sloučeninami bóru vyskytujícími se v místním minerálu jadarit. Už v květnu 2009, během vrcholící světové finanční krize, se společnost pokusila prodat svá borátová aktiva, ale nabídky tehdy nedosáhly očekávaných cen. Společně s tím tehdy Rio Tinto zvažovala prodej čerstvě objeveného ložiska Jadar (geologové ho objevili v roce 2004). Nakonec však zařadila Jadar právě do své divize produktů spojených s bórem.

Nový šéf Rio Tinto Simon Trott podle Wall Street Journal zvažuje prodej „nejmenších byznysů, konkrétně borátových operací v Severní Americe“. Dává to do souvislosti i s rozhodováním o budoucnosti srbského ložiska.

Pro srbské odpůrce přijde skutečný konec až v okamžiku, kdy Rio Tinto rozhodne o zastavení a odstranění připravené důlní infrastruktury, vyplatí místním peníze za údajné škody při průzkumu ložiska a srbský parlament schválí zákon zakazující těžbu lithia. „Rio Tinto neodešlo, neopustilo Srbsko,“ uvádí Petković z Ne damo Jadar. „Pro nás to znamená pokračování agonie,“ dodává.

Zatím není možné předjímat, jaký dopad bude mít rozhodnutí o pozastavení Jadaru na další evropské lithiové projekty. V Česku se čeká koncem roku zveřejnění studie proveditelnosti projektu Cínovec, který EU rovněž zařadila mezi strategické projekty. Podobně jako Jadar i Cínovec čelí silnému místnímu odporu, a to na českém i německém pomezí.