Češi si nejvíce věří v tom, že dokážou rozlišit podvodné e-maily nebo SMS. Naopak podvodné wi-fi sítě by podle svého názoru poznali nejhůře.
Zhruba desetina Čechů v minulosti přišla kvůli kyberpodvodům o peníze a o něco menší skupina o osobní data. Výrazná většina „internetových“ pokusů o podvod je dnes navzdory celkovému nárůstu jejich množství naštěstí neúspěšná – ať už díky správnému vyhodnocení situace ze strany potenciálních obětí, nebo v důsledku aktivní podpory ze strany finančních institucí.
Takové jsou mimo jiné závěry dubnového reprezentativního průzkumu pro Komerční banku (KB), kterého se zúčastnilo 1573 lidí. Banka sama řadí posilování kyberbezpečnosti mezi své priority v rámci ESG a zajištění bezpečnosti a digitalizace vyžaduje při výběrových řízeních také po svých dodavatelích.
Celostátní sociologické šetření pro KB odhalilo, že více než dvě třetiny mladých Čechů ve věku 25 až 34 let cítí vysokou míru jistoty v kyberprostoru. Naopak u lidí starších 45 let je to jen o něco více než třetina.
O něco větší nejistotu pociťují ženy. Konkrétně se účastníci sondy vyjadřovali třeba ke schopnosti rozpoznat podvodné SMS nebo e-maily. V těchto dvou případech je míra sebejistoty dvojnásobná oproti identifikování například podvodných webů či e-shopů.
Tvůrci výzkumu také namodelovali situaci, v níž vás někdo na sociální síti jménem dobrého známého požádá o telefonní kontakt. Čtyřicet procent respondentů by se dotyčného zeptalo, k čemu číslo potřebuje. A pokud by se jim odpověď zdála podezřelá, už by dál nereagovali. Skoro stejně velká skupina by v takovém momentě neposkytla požadovaný údaj za žádných okolností. Naproti tomu čtyři lidé ze sta by číslo sdělili bez ptaní a výhrad…

O něco větší obezřetnost projevil zkoumaný vzorek populace vůči následující hypotetické výzvě: „Jsi super! Přepošli mi kód, který ti teď přišel do SMS. S přáteli soutěžím v jedné soutěži a moc mi tím pomůžeš. Potřebuji to hned.“ Celkem 53 procent dotázaných by v takovém případě neposlalo kód za žádných okolností, 15 procent by ho naopak poslalo po ujištění, že jej žadatel „opravdu potřebuje“.
Sebevědomí neznamená připravenost
Zásadním sdělením výzkumu je to, že bezmála třetina Čechů (32 %) neprošla testem odolnosti vůči podvodům v kyberprostředí. Jako nejrizikovější se ukázaly m-platby nebo ochota vyplnit osobní údaje na podezřelé stránce mobilního bankovnictví, a to navíc na nezabezpečené bezdrátové síti. Překvapivé může být, že věková skupina od 15 do 24 let je v daném ohledu nejohroženější.
Bezmála každý druhý „mladý dospělý“ se zachoval v testu wi-fi rizikově. Obzvláště to platí pro osoby se základním vzděláním, studenty nebo hledající práci. U této kategorie hraje roli v její zranitelnosti i fakt, že tráví na internetu a sociálních sítích nadprůměrné množství času (více než šest hodin denně). Starší lidé nad 55 let jsou naopak obecně obezřetnější.
Téměř devět z deseti Čechů se už v praktickém životě setkali s kyberpodvodem. Nejčastěji šlo o podvodné SMS nebo e-maily, v hojné míře rovněž m-platby, falešné aplikace a „romantické“ podvody. Čím dál častější jsou také pokusy o podvody na sociálních sítích, takzvané deepfakes, i falešné investiční nabídky, které slibují rychlé a vysoké zhodnocení financí.
O peníze připravil kyberzločin zhruba jednoho respondenta z deseti. Ještě menší část dotazovaných přišla v důsledku kyberútoku o osobní data, případně se jim zablokovalo elektronické zařízení nebo jim banka preventivně zablokovala kartu či účet. Bezmála čtyři pětiny hackerských útoků naštěstí nebyly úspěšné, protože je potenciální oběti správně rozpoznaly. Ve většině případů okamžitě.
Banka jako ochránce
Zdaleka ne každý člověk, který zaznamená podvodné jednání v online prostředí, se o svou zkušenost podělí. Zhruba čtyřicet procent si ji nechává pro sebe a ti ostatní se svěřují nejčastěji rodině. Banky jsou „až“ druhé v pořadí.
Přitom Komerční banka denně monitoruje stovky tisíc platebních transakcí a disponuje expertním týmem zaměřeným na karetní servis a prevenci podvodů. Aktuálně postupuje podle 250 pravidel prevence a detekce, s jejichž pomocí vyhodnocuje data klientů, lokace, IP adresy… V reakci na stále rychleji přibývající nové hrozby banka testuje AI moduly v karetním „antifraudovém“ systému.
„To, že se nám daří ve velkém rozsahu zastavovat útoky podvodníků, je výsledkem našeho komplexního přístupu. Kyberbezpečnost pro nás není jen o technologiích – klademe důraz i na prevenci, vzdělávání, rychlou reakci na nové triky podvodníků a máme sehraný tým specialistů,“ zdůraznila Jitka Haubová, členka představenstva a výkonná ředitelka pro provoz Komerční banky.
Pokusů o kyberútok za účelem krádeže podla údajů banky stále významně přibývá. Rostou i počty zneužitých bankovních karet, což souvisí mimo jiné s bujením nových podvodných e-shopů. Nepoctivé odezvy nejvíce na internetu hrozí v oblastech hazardu, převodů peněz, herního průmyslu, hudby, ale také například občerstvení či cestovatelských služeb.
Statistiky nicméně dávají i důvody k optimismu. Výrazně stoupá podíl odhalených nekalých pokusů a také celkový objem „zachráněných“ peněz. Loni to byly v rámci KB téměř tři čtvrtě miliardy korun, více než dvojnásobek oproti roku 2023.
V citovaném průzkumu pro KB kolem 55 procent klientů zaregistrovalo bezpečnostní push notifikace od banky v mobilní aplikaci, 35 procent pak e-mailová upozornění. Banka posílá klientům jak cílená, tak všeobecná varování před možným podvodem.
Finanční instituce k tomu nabízí řadu dalších možností k posílení bezpečnosti. V mobilní aplikaci lze ověřit konkrétní jméno bankéře při online komunikaci, zablokovat kartu či zkontrolovat podezřelé platby. KB navíc proti kyberpodvodům v březnu spustila celoroční mediální kampaň.
„Banka se snaží klienty varovat a chránit na několika úrovních. Primárně vyhledáváme podezřelé transakce a podezřelé chování – ať už klienta, nebo chování v jeho bankovnictví v rámci biometriky. Snažíme se odhalit i to, zda se do bankovnictví přihlásil někdo jiný, případně zda klient nezasílá transakce na podvodná čísla účtů, která aktivně hlídáme,“ upřesnil Marek Macháček, expert KB na prevenci platebních podvodů.