Více než polovina světového HDP je závislá na přírodě a fungujících ekosystémech. Konkrétní dopady degradace ekosystémů začínají pociťovat i firmy, a proto přidávají péči o biodiverzitu do svých aktivit a udržitelných cílů. ČEZ se jako jedna z prvních firem v Česku zavázal realizovat opatření k dosažení pozitivního dopadu na biodiverzitu do roku 2030.
Ztráta biologické rozmanitosti se dnes řadí mezi nejzávažnější globální hrozby a podle Světového ekonomického fóra je třetím největším střednědobým rizikem. Pro podniky to není jen ekologický, ale také ekonomický problém. Hlavním důvodem jsou rostoucí podnikatelská rizika. Degradace půdy, nedostatek vody, úbytek opylovačů či kolaps populací ryb nebo přemnožení patogenů již dnes narušuje dodavatelské řetězce a zvyšuje náklady.
Jak je tomu konkrétně u ČEZ, popisuje expert energetické firmy Dušan Vácha. „Ten vliv je vždy obousměrný. Energetika je odvětví, které využívá rozsáhlé území například pro těžbu, výstavbu elektráren, přenosové sítě, a tím ovlivňuje přírodní stanoviště. Ztráta biodiverzity ale také může vést k narušení ekosystémových služeb, na kterých je závislá i samotná výroba energie – například dostupnost vody,“ vysvětluje.
A uvádí konkrétní příklad. Pokud se nenávratně naruší biodiverzita šumavských rašelinišť a lesů, takže vyschnou, ztratí tamní příroda schopnost zadržovat ohromné množství vody. „Tím pádem srážky protečou krajinou mnohem rychleji, což může negativně ovlivnit naše elektrárny na Vltavské kaskádě,“ doplňuje expert ČEZ.
Zájem investorů i Unie
Kromě reálných dopadů na byznys tlačí firmy do péče o biodiverzitu i investoři a banky. Téměř 70 procent globálních investorů už dnes očekává zveřejnění informací o dopadech firem na přírodu, uvádí projekt Principles for Reasonable Investment Organizace spojených národů.
Pokroku chce dosáhnout i Evropská unie, která si dala za cíl obnovit do roku 2050 všechny ekosystémy. „Zatím ale u biodiverzity chybějí standardizované metriky a metodiky, které by umožnily tuto oblast lépe kvantifikovat. Nicméně vnímáme, že zájem o změnu v tomto ohledu je velký,“ popisuje expert ČEZ.
Dobrovolný reporting biodiverzity
Kromě toho, že reporting v oblasti biodiverzity pokrývá legislativa Evropské unie, existují i dobrovolné a na síle nabývající iniciativy. Jednou z nich je Pracovní skupina pro zveřejňování finančních informací souvisejících s přírodou (TNFD).
TNFD sdružuje desítky finančních institucí, společností a expertů a připravila dobrovolný rámec pro hodnocení a zveřejňování přírodních rizik. Rámec TNFD je dobrovolný, nicméně rychle získává podporu. Už přes 500 organizací a firem po celém světě se zavázalo zveřejňovat informace v souladu s TNFD.
V Česku byl jednou z prvních firem ČEZ, který se loni v lednu zavázal hodnotit dopady svého podnikání na životní prostředí, krajinu, ekosystémy a biologickou rozmanitost podle doporučení a hodnotících kritérií této mezinárodní iniciativy.
„Jedním z klíčových kroků je zmapování, jak si v současnosti v biologické rozmanitosti stojíme, abychom mohli připravit program na její obnovu a ochranu,“ uvedla Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ. K tomu by měla pomoci mimo jiné spolupráce s Českým svazem ochránců přírody (ČSOP).
Předseda ČSOP potvrzuje, že ubývání biologické rozmanitosti je jeden z nejpalčivějších problémů, které ochránci české přírody řeší.
„Biodiverzita je velmi důležitá: čím více druhů rostlin a živočichů a vazeb mezi nimi existuje na určitém místě, tím je lokalita stabilnější a odolnější vůči vnějším vlivům, například suchu. Zapojení velkých společností, jako je Skupina ČEZ, do podpory biodiverzity významně přispívá k dosažení cílů ochrany naší krásné české přírody a ke zlepšení životních podmínek ohrožených druhů,“ uvádí předseda ČSOP Libor Ambrozek.
Jedním z nejdůležitějších dlouhodobých projektů v oblasti diverzity jsou rekultivace, tedy obnova krajiny po těžbě. V tomto případě se mohou prolínat povinné kroky ze zákona směřující k obnově krajiny s inovativními nad jejich rámec. K těm patří například zkušební inovativní postup rekultivací pomocí sukcese, tedy obnova krajiny přirozenými ekologickými procesy bez významných zásahů člověka. Ten ČEZ zkouší na vybraných lokalitách, nejznámější je asi Radovesická výsypka. Celkem se ale jedná o sukcesní plochy o rozloze více než 100 hektarů.
Květnaté louky i motýli
Ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody ČEZ zahájil například projekty realizace květnatých luk v rámci již provozovaných fotovoltaických elektráren.
„Spolupracujeme na výzkumném projektu hodnocení vlivu fotovoltaik na biodiverzitu a kvalitu půd, jehož cílem je maximalizovat pozitivní dopady na biodiverzitu a půdní prostředí,“ dodává Dušan Vácha. V rámci povolovacích řízení (jako je EIA nebo stavební řízení) ČEZ dbá na minimalizaci a zmírnění dopadů na biodiverzitu organizačními opatřeními a v případě potřeby i úpravou projektů.
Dalším projektem, ve kterém se ČEZ angažuje, je druhotné využití linek vysokého napětí jako prostoru pro vytvoření biodiverzitně hodnotných ploch.
Prostřednictvím Nadace ČEZ energetici dlouhodobě podporují sdružení ČSOP Salamandr v péči o beskydské louky a pastviny právě v okolí vedení. Pomocí stád ovcí tak zajišťují, aby pro motýly zůstaly zachovány jako druhově bohatý „prostřený stůl“.
K dalším projektům patří podpora hnízdění kriticky ohroženého sokola stěhovavého v lokalitách Skupiny ČEZ. „Dochází k umisťování hnízdících budek na vhodných výškových stavbách a podporujeme neziskové organizace zajišťující monitoring hnízdících párů a kroužkování mláďat,“ popisuje Dušan Vácha. Díky tomu se v lokalitách ČEZ vylíhlo již přes 180 sokolích mláďat.
Odchov karase v elektrárně Ledvice
Spolu s Rybářským svazem se ČEZ dále snaží o vytvoření vhodného prostoru pro záchranu kriticky ohroženého karase obecného v elektrárně Ledvice. K odchovu těchto ryb, které budou následně vypuštěny do přírody, odkud je vytlačuje invazivní druh karase stříbrného, využívá retenční nádrže čistírny technologických vod.
Prostřednictvím grantu Stromy Nadace ČEZ podporuje výsadby zeleně v obcích a městech, ať již jde o aleje, stromové větrolamy, obecní sady, arboreta či zastínění veřejných ploch. Klade přitom důraz na využití v lokalitě původních druhů.
S Lesy České republiky energetická firma spolupracuje na ochraně unikátního a nenahraditelného biotopu lužních lesů na Hodonínsku, a to prostřednictvím čerpání vody v období sucha.
V běhu je i akční plán pro bezpečné dosedání ptactva na podpěrné body vedení vysokého napětí v celém zásobovacím území ČEZ Distribuce do konce roku 2035.
Všechna výše zmíněná opatření a kroky mají přispět ke splnění cíle, který si ČEZ v oblasti biodiverzity dal. Tím je do roku 2030 nejen dopady na biodiverzitu eliminovat, ale přispět k jejímu posílení.
Partnerem tohoto článku je společnost ČEZ.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
