Data o růstu nezaměstnanosti ukazují prohlubující se krizi ekonomického modelu „montovny“ založené na levných energiích a sériové průmyslové výrobě s nižší přidanou hodnotou. Nadějí jsou inovativní firmy vyvíjející a vyrábějící sofistikované technologie pro dekarbonizaci, udržitelnou dopravu či energetiku.
Jen za poslední rok v Česku přibylo 150 tisíc nezaměstnaných a celkem je nyní bez práce 350 tisíc lidí (4,6 %). Jde o novinku. V uplynulém desetiletí využívaly firmy různých vládních pobídek pro udržení zaměstnanosti a své lidi si nechávali v rezervách. Teď mění strategii a propouštějí.
Jen ve zpracovatelském průmyslu zmizelo přes 100 tisíc míst v důsledku automatizace výroby, růstu ceny práce či zvýšení cen energií po ruské invazi na Ukrajinu. Zavírají fabriky na automobilové díly, oblečení, elektroniku či stavební materiál, a firmy odcházejí do levnějších zemí v jihovýchodní Asii, Latinské Americe či Africe.
Stovky lidí musejí odejít
Celková čísla jsou znepokojivá. Zejména pro postižená města bývá uzavření továrny bolestivou ztrátou s dopady na prosperitu a perspektivu mnoha obyvatel. A nejde jen o energeticky náročné ocelárny, cementárny, papírny či sklárny, jak ukazuje následující výčet, který však není ani zdaleka výčtem vyčerpávajícím.
Končí výroba sanitární keramiky Laufen španělské skupiny Roca ve Znojmě (250 lidí), produkce dlažby a obkladů Rako v Podbořanech, jež je součástí rakouského Lasselsbergeru (75 lidí), zavírá ostravská Nová Huť (250 lidí). Z Havlíčkova Brodu se přesouvá do jihovýchodní Asie pár let po covidu výroba chirurgických roušek firmy Hartmann Rico (200 lidí), masivně propouští středočeská neratovická Spolana polského Orlenu (500 lidí).
Dále končí výroba pneumatik v pražském Mitasu/Yokohama (350 lidí) či potravinářství v kladenském závodě společnosti Dr. Oetker (120 lidí). Na Českolipsku propustí 1100 lidí výrobce autopotahů Adient, stovky lidí mají odejít z provozů německé automobilky Continental v Brandýse nad Labem, v Břeclavi ukončuje výrobu americký výrobce eskalátorů a výtahů Otis (250 lidí). Další tisíce lidí odešly ze státního Diama, zavřeného cukrovaru v Hrušovanech nad Jevišovkou či brněnského Zetoru.
Část propuštěných nastoupí do penze, část jich absorbují služby, hlavně obchod a pohostinství. Mnozí půjdou do veřejného sektoru a sektoru péče, zejména školství a zdravotnictví.
Rostoucí zelená ekonomika
Po celé zemi však také nabírají firmy orientované na vývoj, výrobu a prodej úsporných technologií a dekarbonizaci. Do oboru „greentech“ či „cleantech“ lze řadit i tradiční průmyslové výrobce. Například mladoboleslavskou Škodu Auto, která se vypořádala s výpadkem ruského trhu i ztrátami v Číně a nyní prosperuje i díky rozšiřování výroby elektromobilů.
Rostou firmy zaměřené na vývoj, výrobu a export průmyslových výrobků, jako jsou úsporná tepelná čerpadla, turbíny či kolejová vozidla. Řada z těchto firem exportuje celý výrobní proces a navazuje strategická partnerství. Český strojírenský Wikov montuje v indické Púně převodovky pro vlaky. Plzeňská Škoda Power dělá v USA komplexní turbíny. Z trendu dekarbonizace a modernizace průmyslu tak profitují zejména ti, kteří se soustřeďují na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Rostoucí „cleantech“ už nyní tvoří 20 procent tuzemského exportu. Globální investice do dekarbonizace a energetické tranzice přitom nadále rostou.
Naděje pro regionální průmysl
Zelená ekonomika může nejvíce pomoci tradičním průmyslovým regionům, které čelí disproporčnímu růstu nezaměstnanosti. Zatímco v Praze bylo letos v říjnu 35 tisíc nezaměstnaných na 23 tisíc volných míst, na Ústecku se 40 tisícům nezaměstnaných nabízelo jen pět tisíc šancí. Vznik nových míst a podnikatelských příležitostí navíc pomáhá celé ekonomice a odběratelsko-dodavatelským řetězcům.
Největším rizikem je ale dlouhodobá nezaměstnanost, kdy lidé nebudou mít práci a firmám budou chybět pracovníci. Stát (a nová vláda, zdá se, toto riziko nevnímá) proto musí nejen cíleně podporovat perspektivní průmyslové obory, ale také zajišťovat efektivní rekvalifikace. Ne každý se totiž zvládne sám, bez pomoci či na úkor svých potřeb neustále přizpůsobovat poptávce transformující se ekonomiky.