Cena litru nafty přeskočila hranici 40 korun a blíží se k dříve nepředstavitelným 50 korunám. Aktuální útoky na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě a následné skokové zdražení nám připomínají, jak křehká a nebezpečná je naše závislost na dovozu fosilních paliv.
Výrazné zdražení dopravy představuje přímou hrozbu pro stabilitu naší ekonomiky. Současná situace nahrává rozvoji elektromobility, ale ve stínu této dnes nejvíce propagované formy nízkoemisního způsobu stojí palivo, na které už máme v Česku infrastrukturu. A aby toho nebylo málo, toto palivo navíc dokáže vyhovět revizím dohod na úrovni Evropské unie o úspoře emisí z nových aut v roce 2035, a tím pádem pomoci zachovat spalovací motory na paliva s nízkým obsahem uhlíku. Tímto opomíjeným řešením je pohon na stlačený či kapalný plyn, respektive jeho ekologické alternativy bioCNG a bioLNG vyráběné z biometanu.
Česko není v oblasti plynové mobility nováčkem. Podle aktuálních dat z registru vozidel u nás jezdí zhruba 30 tisíc vozů (0,5 %) na stlačený zemní plyn (CNG), od osobních aut až po městské autobusy. V segmentu těžké dopravy, která je pro ekonomiku zásadní, pak operuje rostoucí flotila přibližně 250 kamionů (0,03 %) na zkapalněný plyn (LNG), které mají k dispozici síť více než 220 plnicích stanic.
Problémem však zůstává původ paliva. Většina těchto vozů stále spaluje fosilní plyn z dovozu, takže cena paliva po vpádu Ruska na Ukrajinu skokově vzrostla a v porovnání s benzinem, naftou nebo LPG se téměř ze dne na den stalo nezajímavé. Útlum urychlilo i rozhodnutí automobilek přestat vyrábět auta s přímo zabudovaným systémem plynového pohonu a orientace výrobců na čistě elektrifikované flotily.
Skokový nárůst domácí produkce
S americko-izraelským útokem na Írán a následným přiškrcením dopravy fosilních paliv přes Hormuzský průliv se opět ukazuje, jak důležitá je snaha Evropy o co nejvyšší energetickou soběstačnost. Domácí biometan bude hrát v tomto procesu klíčovou roli.
V Česku bylo v loňském roce v provozu třináct biometanových stanic, které vyrobily celkem 17 milionů metrů krychlových plynu. To je oproti roku 2024 více než dvojnásobný nárůst. Podle vládního akčního plánu je však cíl mnohem vyšší. Do roku 2030 má v Česku fungovat přes 100 biometanových stanic s roční produkcí kolem 500 milionů kubíků.
Co by toto množství znamenalo pro naši závislost na ropě? Pokud bychom tento objem využili v dopravě, dokázali bychom nahradit přibližně osm procent současné spotřeby motorové nafty v Česku. A to čistě domácím, obnovitelným zdrojem. To není zanedbatelné číslo. Je to ekvivalent paliva pro všechny tuzemské autobusy, které by díky tomu jezdily s prakticky nulovou uhlíkovou stopou. Zabezpečili bychom tak energii pro veškerou autobusovou veřejnou dopravu.
Inspirace ze severu: bioLNG v praxi
Že jde o funkční model pro těžkou nákladní dopravu, ukazuje příklad ze Skandinávie. Společnost Gasum nedávno spustila v Baltském moři první zcela uhlíkově neutrální námořní trasu, na níž obří trajekty operátora Wasaline pohání výhradně bioLNG. Pobaltí, které je závislé na lodním spojení se svými sousedy, tímto krokem směřuje k minimalizaci své závislosti na dovozu fosilních paliv. Velmi důležitý je také fakt, že peníze, které by jinak putovaly k zahraničním těžařům, Skandinávci nechávají kolovat v domácí ekonomice.
Rozvoj bioCNG a bioLNG představuje bezpečnostní imperativ. Každý metr krychlový biometanu vyrobený v české biometanové stanici znamená o metr krychlový méně plynu a o odpovídající množství méně ropy dovezené z rizikových regionů. Navíc nás může hřát dobrý pocit, že do dopravy dostáváme i prvky udržitelného nakládání s odpady. Biometan lze totiž vyrábět z kejdy, mrvy, ale také z gastroodpadu nebo z rostlinných zbytků.
Vedlejší produkt výroby biometanu, takzvaný digestát, se navíc vrací zpět na pole ve formě ekologického hnojiva. Snižuje tím potřebu zemědělců využívat minerální hnojiva, jejichž výroba spotřebuje velké množství fosilních paliv.
Musíme si vybrat. Buď budeme platit „válečnou daň“ v raketově rostoucích cenách ropy a při každém tankování sponzorovat vlastní závislost, nebo podpoříme domácí ekologické výrobce náhražek importovaných fosilních paliv. Biometan nepotřebuje tisíce kilometrů potrubí přes cizí území, potřebuje jen politickou odvahu, která začne garantovat předvídatelné investiční prostředí a ekonomicky udržitelné podmínky pro výrobce. BioLNG a bioCNG jsou součástí cesty, na jejímž konci je Česko odolnější vůči krizím se silnou cirkulární ekonomikou. Tuhle šanci nesmíme promarnit.
Adam Moravec
Adam Moravec je vedoucím bioplynové sekce CZ Biom – Českého sdružení pro biomasu.
