Energetické služby se zárukou úspor jsou dnes jednou z nejrychleji rostoucích oblastí investic do úspor energie v Česku, jak ukazují čísla z loňského roku. Přitom ještě před deseti lety patřily k relativně okrajovým nástrojům modernizace veřejných budov.
V oblasti Energetických služeb se zárukou úspor (Energy Performance Contracting, EPC) přinesl rok 2025 osmnáct nových projektů s investicí 2,774 miliardy korun. Další tři velké projekty se dokončují – v pražském dopravním podniku za více než miliardu korun, v Národním divadle či v nemocnici Bulovka. Všechny jsou nyní ve zkušebním provozu a budou předány letos. Objem realizovaných investic dosahuje v současnosti přibližně desetinásobku dlouhodobého průměru před rokem 2023.
Projekty, které dnes běží, garantují roční úsporu energie ve výši 395 milionů korun (v cenách referenčního roku). Skutečnost je ale výrazně lepší: v cenách roku 2025 dosahuje reálná úspora 613 milionů korun. Jinými slovy, veřejné budovy dnes šetří zhruba o 64 procent více, než kolik mají smluvně garantováno. To je ve veřejném prostoru výjimečná situace – místo překračování rozpočtů vidíme překračování úspor.
Za třicet let existence metody se v Česku uskutečnilo 315 projektů, modernizovalo 1700 objektů a investovalo 12 miliard korun. Kumulovaná finanční úspora dosáhla 7,4 miliardy korun a znamenala snížení emisí o 1,8 milionu tun CO2. Jen v posledních třech letech bylo dokončeno 60 procent všech dosavadních investic v historii EPC v Česku.
Kraje, města a příspěvkové organizace jsou tahouni
Modernizaci budov vévodí kraje a města. Mezi projekty předanými v roce 2025 najdeme například Olomoucký kraj, Středočeský kraj (už několikáté „balíčky“ budov), Pardubický kraj (také řada balíčků budov), statutární města Olomouc, České Budějovice či Karviná, ale také Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně nebo menší města, jako je Studénka, Kadaň či Děčín.
Typické už nejsou jen technologické zásahy typu výměny kotelny či regulace vytápění. Projekty jsou komplexní – kombinují hluboké renovace, obnovitelné zdroje energie, moderní řízení spotřeby a přípravu na budoucí energetickou flexibilitu. Podmínkou pro dotační podporu je dosažení minimálně 30procentní úspory primární energie nebo emisí. To motivuje investory k výrazným zásahům, které mají transformační efekt.
Zrychlit na tři procenta budov ročně
Zásadní roli sehrála změna dotačních pravidel po roce 2018. EPC se stalo způsobilým nástrojem pro čerpání podpory, a dokonce se v některých programech preferuje. Pomohla i vysoká míra standardizace smluv, dostupné poradenství a kombinace dotace s dodavatelským úvěrem, který se splácí z dosažených úspor.
Česko musí zrychlit tempo renovací veřejných budov z přibližně jednoho procenta ročně na tři procenta, aby splnilo evropské závazky vyplývající ze směrnice EED 2023/1791. Energetické úspory přitom tvoří dominantní část dosavadního snižování emisí skleníkových plynů. Bez masivní modernizace budov to nepůjde.
Přes rekordní čísla má EPC v Česku stále nevyužitý potenciál. Dosud nebylo možné plně využívat tento model u organizačních složek státu kvůli zákazu přijímat dodavatelské úvěry. Výsledkem toho je, že budovy ve správě organizačních složek státu zůstaly bez renovací.
Zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který umožňuje státním příspěvkovým organizacím výjimku ze zákazu přijímat dodavatelské úvěry, toto pro organizační složky státu zakazoval bez výjimky. Novela účinná od 1. ledna tohoto roku zavedla výjimku i pro ně, a to dokonce výhradně na projekty renovací s garantovanou úsporou. První projekty už jsou v přípravě.
Od letošního roku tedy překážka zákazu dodavatelského financování padá, což může otevřít cestu k renovaci až dvou tisíc státních budov. Pokud se podaří rychle připravit metodické pokyny a projekty, může to znamenat další významný růst.
Výzvou zůstávají realizační kapacity – stavební firmy, projektanti i technické týmy jsou pod tlakem. Další nejistotou je budoucí podoba dotační podpory. Po roce 2030 se očekává postupný přechod od přímých dotací k finančním nástrojům, například bezúročným úvěrům. To může atraktivitu některých projektů snížit, zejména tam, kde už byla rychle návratná opatření vyčerpána.
Česko jako příklad pragmatického přístupu
Český model EPC dnes ukazuje, že klimatická politika nemusí být abstraktní ani ideologická. Je to konkrétní modernizace škol, nemocnic, úřadů a kulturních institucí, která snižuje provozní náklady a zároveň emise. Investice jsou kryty úsporami a riziko je smluvně přeneseno na poskytovatele služby.
V době rozpočtových tlaků je to důležitý argument: veřejné budovy mohou být modernizovány bez okamžitého zatížení státního rozpočtu, a přitom generovat měřitelné výsledky. Otázkou je, zda dokážeme udržet podmínky, které úspěch EPC umožnily – a využít příležitost, kterou otevírá vstup státních organizačních složek do systému. Pokud ano, může být příštích deset let obdobím, kdy se české veřejné budovy stanou jedním z pilířů energetické transformace země.
Miroslav Marada
Miroslav Marada je předsedou Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Od roku 2005 působí v různých manažerských pozicích ve společnosti Enesa, která se specialuzuje na poskytování energetických služeb a za dobu své existence realizovala desítky projektů EPC.
