Od začátku června mají firmy v Česku možnost přihlásit se do projektu Asociace společenské zodpovědnosti (ASO) a byznysového vysokoškolského programu CEMS Vysoké školy ekonomické v Praze. Budou tak moci získat ESG Rating, nebo-li hodnocení, jak jsou na tom v jednotlivých kritériích spadajících pod zkratku ESG (environmental, social, governance).

ASO nechce firmy strašit, v čem jsou na tom špatně, ale spíše je inspirovat, kde se mohou posunout dále. „Naším společným cílem je usnadnit organizacím implementaci jednotlivých kritérií ESG do svých strategií. Edukovat českou společnost o všech oblastech, kterých se nefinanční reportování dotýká, a zároveň ji seznámit s příklady dobré praxe firem, které se udržitelnosti aktivně věnují,” vysvětluje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti.

Podobná akce je svým způsobem i edukace. Jen malé procento Čechů, konkrétně pět procent, ví dobře, co se pod anglickou zkratkou ESG skrývá, pětina o ní „slyšela“. Tři čtvrtiny lidí o ní ale nikdy neslyšeli. Mezi firmami je znalost větší, pojem ESG znají podle průzkumu společnosti Ipsos tři čtvrtiny firem. Jako důležité téma ESG označila necelá polovina firem. Pouze čtvrtina z nich má konkrétní plány, jak dosáhnout třeba uhlíkové neutrality.

Lépe jsou na tom převážně větší firmy, ESG postupně implementují do svých byznysových strategií. A vytváří ESG reporty. Ty budou ostatně během jednoho až dvou roku pro velké společnosti povinné. Postupně ale budou dopadat i na menší firmy, které do nich a k závazkům budou tlačit jejich financující banky či jejich odběratelé.

Povinné reportování firem o dopadech na životní prostředí se možná o rok odloží

Hlásit se do měření svých nefinančních dat u CEMS mohou firmy do konce června, hodnocení pak bude probíhat od července do září. ESG Rating bude letos novou kategorií Cen SDGs, ocenění v udržitelnosti, které Asociace společenské odpovědnosti letos pořádá pošesté. „Firmy, které se v ESG Ratingu umístí vysoko, v listopadu exkluzivně zveřejníme v ESG žebříčku v časopise Forbes,” láká Mádlová. Naopak ty, které dopadnou hůře, zveřejňovány nebudou, motivují tvůrci k tomu, ať se přihlásí co nejvíce účastníků.

„Už teď nefinanční reporty zhotovují hlavně firmy s přesahem na západní trhy, protože ESG hodnoty tamní zákazníci i investoři vyžadují. V námi sestavovaném ESG Ratingu se proto poměří jak firmy, pro které už je nefinanční reporting povinný, tak ty, pro které teprve povinný bude,” vysvětluje Ladislav Tyll, akademický vedoucí programu CEMS, který pro Asociaci společenské odpovědnosti český ESG Rating připravuje podle nezávislé metodologie.

Co se bude hodnotit

Autoři se při tvorbě metodologie inspirovali jak v zahraničí, používaných ratingů je zde celá řada, tak v debatě se stakeholdery, převážně se samotnými firmami. Mezi sto největšími si také provedli průzkum, jak na tom s reporty jsou.

Samotné hodnocení bude kombinace kvantitativního a kvalitativního měření. Rating má být využitelný jak pro velké, tak pro malé firmy. Jen u těch velkých budou vyžadovány standardizované metriky. Stejně tak nebudou zatím stanovovány rozdílné váhy.

Hodnotící tabulka pro firmy se v uvedených třech oblastech ESG rozpadá do 23 kategorií a ty dále na 70 podtémat. Například v environmentální oblasti patří k jedné ze sledovaných kategorií klimatická změna a znečištění prostředí. V rámci ní se bude měřit jak znečištění ovzduší, tak emise skleníkových plynů ve všech třech kategoriích (scope 1, 2 a 3).

Hodnotitelé přitom budou sledovat jak samotná data firem, tak to, jak mají nastavené cíle a procesy k nim vedoucí. Pokud poskytnou informace alespoň za dvě ze tří těchto oblastí, získají za „odměnu“ dodatečné body.

Často u nás chybí pochopení, že změna klimatu má vliv na rizika při podnikání, uvádí expert ministerstva životního prostředí

Otázkou je, kolik firem se do žebříčku přihlásí. Žebříčky na základě metodiky obsahující kritéria z oblasti environmentální, sociální i řízení podniku vytváří podle oborů i společnost Impact metrics (sesterská společnost Ekonews). V oborech, kde zatím žebříčky zpracovala, což jsou obchodní řetězce, finanční trhy a technologické firmy, opakovaně narážela na nedostatek dat.

Ladislav Tyll nicméně připomíná, že mají dobrý základ, a to reporty od stovky společností. „Pokud se nepřihlásí, uděláme jim rating a pak je budeme proaktivně kontaktovat. Cílíme aspoň na sto firem. Někde začít musíme,“ uvádí. Toho, že zmíněných sto firem nemá reporty ani zdaleka kompletní, si jsou vědomi. „Budeme je kontaktovat, aby je doplnili,“ dodává Tyll.

Aktivně si také podle něj budou prověřovat, zda firmy opravdu dělají to, co tvrdí. „Když firma vyplní kvalitativní část, popíše proces, tak  budeme chtít ten proces vidět. Nechceme být jen zástěrka jen pro ty, co tvrdí, že jsou dobří,“ uzavírá.

Letošní ročník Cen SDGs vyhlašuje Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s Evropskou komisí, ministerstvem zahraničních věcí a ministerstvem životního prostředí. Byznys partnery letošního ročníku jsou společnosti Ernst & Young, Hello bank!, Heureka, Google, Unilever a Skupina ČEZ. Za mediální podpory DVTV.cz, Ekonews, EURO, Forbes Česko, Marketing & Media a TV Nova.

Martina Patočková
Martina Patočková

Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.