Brazilský Belém už týden hostí klimatickou konferenci, na níž se zástupci státu vyjednávají o tom, jak reagovat na klimatickou změnu. Zatím žádná překvapení.
Co se daří
Zatím se daří navazovat na klíčová rozhodnutí z minula. Řeč je konkrétně o předloňské shodě států odklánět se od fosilních paliv: „Přechod od fosilních paliv v energetických systémech spravedlivým, řádným a rovným způsobem, urychlení opatření v tomto kritickém desetiletí, aby bylo v souladu s vědeckými poznatky dosaženo nulových emisí do roku 2050“.
Hovoří se rovněž o cíli mobilizovat finance ve výši 1,3 bilionu dolarů, které by ročně měly jít do snižování emisí a přizpůsobení se změně klimatu.
Co se nedaří
Nedaří se ovšem jednat rychle. První týden klimatické konference v brazilském Belému řeší vyjednávači a vyjednávačky body na odborné (i technicistní) úrovni a ideálně je i uzavřou. A to tím, že se shodnou na textu odrážejícím konsenzus.
Součástí snahy nalézt společnou řeč je mapování spojenců,argumentace již dříve přijatými rozhodnutími nebo demonstrace toho, jaké principy, fráze, obraty jsou pro jednotlivé státy přijatelné, a co už je za jejich hranou. Značná část témat se ale nepodařila věcně uzavřít do soboty, takže se posouvají do druhého týdne.
Ten už bývá „političtější“. Na pomoc přibíhají ministři a ministryně z celého světa, aby pomohli najít cestu vpřed. Například finance má „na starosti“ ministerská dvojce z Keni a Velké Británie, shodu v kontextu spravedlivé transformace má v rukou Mexiko a Polsko. Kdy se i Česko objeví na seznamu lídrů a lídryň se značným pozitivním globálním přesahem?
Co bude dál
Cíl odklonu od fosilních paliv máme. Víme také, kolik peněz na to bude potřeba. Další týden se předseda COP30 André do Lago pokusí na základě proběhlých konzultací zaměřených na čtyři klíčová témata – finance, hranici 1,5 stupně Celsia, vykazování emisí a obchod – shrnout nápady a perspektivy do jednoho balíčku, se kterým budou všichni spokojeni. Nebo aspoň nespokojeni jen do takové míry, že jej neshodí ze stolu.
Pomáhat mu budou ministerské dvojice i ambiciózní státy. Rozepře, neochotu spolupracovat a polarizující jazyk na místě přihodí tradiční fosilní státy a také fosilní lobby. A ta není malá – podle organizace Kick Big Polluters Out je jeden z 25 delegátů aktivním fanouškem uhlí, plynu a ropy. I proto bude zajímavé sledovat, jak se „klimatickému Peléovi“ do Lagovi podaří zachovat 1,5 °C jakožto společný cíl klíčový pro otázku přežití.
Posuny se očekávají i v jiných vyjednávacích bodech – adaptaci (finalizace indikátorů), spravedlivé transformaci (poprvé se v novém textu objevují minerály potřebné pro energetickou transformaci), potravinové bezpečnosti nebo v synergiích napříč navzájem se podmiňujícími dohodami z Ria z roku 1992 (aneb klima a biodiverzita a desertifikace jako strany jedné mince).
Vyjednávání byla po prvním týdnu zakončena až skoro netradičně. Poprvé po čtyřech letech se ve městě, kde se koná klimatická konference, prošla a protančila demonstrace na podporu ochrany klimatu. Autoritářské režimy v Egyptě (COP27), Spojených arabských emirátech (COP28) a Ázerbájdžánu (COP29) totiž shromáždění lidí a svobodu slova zakázaly.
Romana Jungwirth Březovská
Romana působ jako analytička v Asociace pro mezinárodní otázky a zároveň se věnuje výzkumu v rámci CzechGlobe. Jejím tématem je klimatická politika, bezpečnost a diplomacie.
