Mahulena Pertlová se sestrou založila firmu Kama prodávající čepice a svetry se severskými vzory už v roce 1989. Poté se k ní přidal manžel Jiří a dnes podnik přebírají jejich děti. Výrobu nikdy nepřesunuli mimo Česko a neustále inovují.
Na konci listopadu zasypal ulice Prahy první sníh. A i když už druhý den ho byla většina rozježděná, v suchdolské výrobní hale společnosti Kama měli ze sněhové nadílky radost. Větší než kdekoli jinde.
S prvními chladnými dny totiž firmě sídlící na kopci kousek od Vltavy začíná sezona. „Je to nemoc výrobců zimního oblečení, že od podzimu sledují předpovědi, protože jakmile se ochladí, začne se prodávat. Vyvrcholí to okolo 12. prosince a pak už všichni dělají salát,“ usmívá se Jiří Pertl, když se v podniku potkáváme.
Firma s obratem okolo 40 milionů korun ročně vyrobí 100 tisíc čepic a 10 tisíc svetrů. Celou výrobu i skladování přitom zvládá pod jednou střechou na okraji Prahy s pětadvaceti zaměstnanci.
Za 36 let podnikání vyrobili miliony čepic. „Bylo hezké v 90. letech jezdit na hory a ve frontě na vlek sledovat vlastní výrobky v terénu. Manželka se dívala lidem na hlavy a říkala: ‚Támhle je A09, támhle A22… a tahle růžová už je stará.‘ Má to dokonale v oku,“ vzpomíná.
Značka se dobře uchytila i mezi vrcholovými sportovci. Kama dlouho pletla pro český biatlon a lyžařský svaz. A příští rok už popáté obleče tým Andorry, až se vydá na zimní olympijské hry v Cortině.
První čepice z obýváku
Udržitelně podnikají od začátku, i když tomu tak původně neříkali. Mahulena Pertlová vyrobila první čepice u sebe doma na konci osmdesátých let, když byla se svými dětmi na mateřské dovolené.
Původně šila oblečení, ale časté střídání zákaznic doma jí nevyhovovalo. Starý pletací stroj, který dostala jako dárek od svého tatínka, jí naopak umožnil pracovat v klidu. Výrobky zásobovala nejen rodinu, ale i kamarády a známé.
Postupně začali přicházet další zákazníci. Na trzích mladých výtvarníků v parku kultury a oddechu Julia Fučíka pletené oblečení vždy rychle vyprodala. Společně se sestrou Kateřinou se proto do „byznysu“ pustily naplno. Právě z prvních písmen jejich křestních jmen pochází název Kama, víc než čtyři písmena pletací stroj nezvládl vyplést.
„Nejraději vzpomínám na tyhle pionýrské časy. Já coby muzikant jsem jezdil po vlastech českých s kytarou a popovými zpěváky. Najednou jsem viděl, že se mění doba a rodí se nové příležitosti. Měli jsme spoustu energie a bavilo nás to. Předtím se podnikat nedalo a najednou to šlo. To nadšení nás hnalo dopředu,“ popisuje Jiří Pertl.
Nabídky z Bangladéše chodí denně
Manželce pomáhal s rozjezdem firmy, doteď se věnuje propagaci a fotí všechny katalogy. „Odložil jsem nahrávací studia a uvědomil si, že se marketing vlastně moc neliší. Je to taky tvůrčí práce, jen místo muziky to byly tištěné katalogy a reklama,“ usmívá se.
Z vlastního obýváku se přesouvali do větších prostor. Vystřídali dílnu, vinárnu, hasičskou zbrojnici i kryt. Nakonec se rozhodli zariskovat a vzít si na leasing jeden z nejlepších pletacích strojů doby, Stoll CMS. Rozhodnutí nelitovali, značce jsou ostatně věrní doteď.
Vlastní prostory získali až v roce 2003, kdy si na „zelené louce“ v pražském Suchdole postavili budovu a vzápětí se do ní se vším všudy nastěhovali. Výrobu nikdy nepřesunuli z republiky ani z hlavního města.
Nabídky z Asie jim do e-mailu chodí denně. „Klidně vám ukážu jednu ze včera. Firma z Bangladéše, která má 3500 zaměstnanců a desítky certifikátů na všechno možné, mi bez obalu napsala, pro které světové značky šije,“ popisuje.
„Já už na to nereaguji. Když jsem to jednou zkusil, nabídli mi čepici za jeden dolar. Za dvacet pět korun. Dělejte to pak v našich podmínkách a se švadlenami, které mají skvělé standardy práce a benefity,“ říká Pertl.
Vidět, odkud je naše oblečení
Namísto co nejnižší ceny se Kama soustředí na kvalitu. Majitelé firmy chtějí, aby lidé mohli jejich oblečení nosit roky. „Je to jednoduché: když si koupíte dobré auto, vydrží vám. Stejné je to se svetrem,“ dodává.
„Musíme umět vysvětlit, proč naše výrobky stojí tolik, kolik stojí. Proto pořádáme dny otevřených dveří. Protáhneme návštěvníky provozem a vysvětlíme jim, co je merino a co znamenají naše certifikáty. Ukážeme jim stroje i zaměstnance při práci,“ popisuje.
Stejnou trasou procházíme i my společně se labradoodlem Ferdou. Ten nás bedlivě sleduje na každém kroku a nechává se zdravit od zaměstnanců. „Vyrábí se ve třech velikostech, tohle je M,“ vtipkuje Jiří Pertl, když se ptám, jestli Ferda ještě vyroste.
Materiály skladují ve velkých krabicích v přízemí haly. Merino od společnosti Schoeller dovážejí z přádelny v Křešicích na Litoměřicku. Příze má certifikát bluesign, který garantuje výrobu a zpracování s co nejmenším dopadem na životní prostředí a zdraví. Při procesu jejího barvení se nepoužívá chlór, který představuje ekologickou zátěž, a příze má i certifikát Organica, který zaručuje welfare ovcí chovaných na vlnu.
Na příští sezonu Kama připravuje novou vlnu Sustainno. Spojuje merino vlnu s udržitelným biofilním polyesterem, díky čemuž vzniká odolná příze, která se dá recyklovat a rozloží se v aerobních i anaerobních podmínkách.
Ve výrobě využívají rovněž fleece z recyklovaných PET lahví v rámci projektu Perpetual. A materiály s certifikací EU Ecolable, Oeko Tex Standard 100 a G.O.T.S.
S výrobci membrán Gore-Tex a Windstopper pracovali na vylepšení technologie tak, aby byla šetrnější k přírodě. „Nedílnou součástí trvalé udržitelnosti je dlouhá životnost výrobku. Funkční membrána v kombinaci s kvalitními úplety zajišťuje, že vydrží,“ komentuje Jakub Šimek, který má ve společnosti Kama na starosti export.
Díru na svetru opraví
Cesta svetrů a čepic začíná ve spodním patře suchdolské haly. Z obrovských pletacích strojů tu pomalu sjíždějí čerstvé úplety. Na velkých deskách se pak žehlí a napařují. Teplo odtud rekuperací putuje o patro výš, aby vytopilo kanceláře a šicí dílnu.
Nově tu mají i vyšívací stroj pro menší zakázky, například čepice pro britské golfové kluby, na nichž pracuje během mé návštěvy jedna zaměstnankyně. „Zákazníkům dokážeme výrobky upravit na míru,“ ukazuje mi Pertl loga golfistů.
Oblečení následně putuje o poschodí výše na stříhání. Cutter Kamy dokáže úplety nařezat s minimem odřezků. I ty ale najdou využití. Odebírají je místní základky na výtvarnou výchovu, nově si je bere i jedna společnost na výplň boxovacích pytlů.
Do šicí haly proudí světlo velkými střešními světlíky, což švadlenám zajišťuje světelný komfort pro práci. Z úpletů se postupně rýsují čepice. Část práce je ruční. „Pokud se na nás zákazník obrátí s tím, že se mu náš pletený výrobek nějak poškodil, rádi mu ho zdarma opravíme,“ doplňuje Pertl.
Skandinávcům ukazují příběh, Němcům certifikáty
Hotové kousky se balí do obalů z recyklovaného plastu. Vše se ukládá dolů do skladu naproti podnikové prodejně. „Jsme rádi, že lidé nejsou závislí jen na e-shopu a můžou si tady vyzkoušet, co chtějí,“ popisuje Pertl.
Nabídka Kamy se postupem času rozšířila i na oblečení do města. „Za těch 35 let vidíme to, co klimatologové ukazují na grafech. Teploty se zvyšují, zimy jsou kratší a mrazy mírnější. Proto jsme investovali do strojů s jemnějším dělením a rozšířili kolekci o tenčí úplety,“ vysvětluje.
Mění se i odbyt. Před pandemií putovala většina výroby do zahraničí, teď se situace otočila a většina zůstává v tuzemsku. „Zákazníci na západě řeší udržitelnost více než na východě. My se nacházíme někde uprostřed,“ hodnotí manažer exportu Šimek.
„Například ve Skandinávii často stačí ukázat náš příběh a otevřeně prezentovat výrobu a materiály. Zákazníci oceňují transparentnost a možnost vše vidět. V Německu je naopak klíčové prokazování prostřednictvím certifikátů,“ dodává.
Opravdu neplýtvat
„Udržitelnost je dnes módní slovo, někdy až nadužívané. Abyste se chovali opravdu udržitelně, musíte investovat. Mít nejsofistikovanější stroje, rekonstruovat budovu a používat certifikované materiály. To všechno něco stojí,“ říká Pertl.
Mahulena Pertlová přístup společnosti Kama shrnula poučkou: „Opravdu neplýtvat“. Do komplexní rekonstrukce areálu za 35 milionů se pustili v roce 2019. Celou přestavbu zvládli za plného provozu, protože si nemohli dovolit na sezonu vypadnout.
Finančně rekonstrukci podpořil program ENERG od Národní rozvojové banky, nabízející bezúročné úvěry pro firmy v Praze. Celkově díky rekonstrukci dosahují až 50procentních úspor provozních nákladů.
Halu zateplili, zavedli LED osvětlení, vytápění odpadním teplem. Na střeše přibylo 108 solárních panelů s celkovým maximálním výkonem 43,2 kilowattu. „Když svítí slunce během horkých dní, můžeme například spustit klimatizaci na plný výkon,“ pochvaluje si Pertl.
Další rozšíření areálu není v plánu. „Často se nás ptají na růst. Ale v době, kdy je trh přesycen zbožím a textil se na některých místech vyhazuje nebo pálí, není naším cílem nahánět stoupající křivky. O to nám nejde, chceme běžet stabilně a kvalitně,“ vysvětluje.
Firmu od rodičů už přebírají jejich děti Klára Kráčalíková a Adam Pertl. „Oba tu působí déle než deset let. Jsme rádi, že nám to funguje i vztahově. Jsme spolu v práci a pak ještě jedeme na dovolenou. To je podle mě základ úspěchu, dobrá rodina,“ dodává Jiří Pertl.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
