Rekonstrukce bývalého sídla Sazky v pražských Vysočanech ukazuje, jak může v praxi vypadat cirkulární přístup ve stavebnictví. Administrativní budova se postupně rozebírá a stavební materiály i vnitřní vybavení nacházejí nové využití.
Bývalé sídlo loterijní společnosti Sazka se demontuje. Investor KKCG Real Estate se rozhodl ve spolupráci s architekty ze studia Pelčák a partner architekti a technologickou a poradenskou společností Cyrkl pro demontáž budovy namísto klasické demolice. Přibližně sto tun materiálu již převzalo přes třicet organizací.
„Bývalá budova Sazky byla od prvopočátku unikátní. Přebírali jsme ji ve velmi dobrém stavu, s pestrým mixem interiérových materiálů a vybavení. Díky tomu jsme mohli zvolit cestu opětovného využití, tedy předávání materiálů a vybavení například nemocnicím, lázním, kulturním institucím nebo obcím zasaženým povodněmi,“ uvádí Karel Fronk, ESG manažer KKCG Real Estate Group.
Zachovají konstrukci i zábradlí
Budovu postavenou v 90. letech tvoří čtyři křídla propojená proskleným atriem. Architekti v návrhu rekonstrukce zachovali nosnou železobetonovou a ocelovou konstrukci. „Naším úkolem bylo navrhnout a koordinovat proces rekonstrukce tak, aby maximálně respektoval hodnotu stávající konstrukce a materiálu, a zároveň budovu přizpůsobit současných technickým, energetickým a estetickým standardům,“ popisuje Erik Petrus, vedoucí projektu ve studiu Pelčák a partner architekti. Zachování skeletu budovy představuje výraznou úsporu stavebních materiálů i emisí.
Dekonstrukce na rozdíl od demolice vyžaduje přesnou přípravu a koordinaci. „Každý zásah musel být promyšlen z hlediska stability zbylé konstrukce i logistiky materiálových toků. Výzvou byla i nutnost přizpůsobit nový návrh existujícím modulovým rozměrům a nosnému systému,“ dodává Petrus. Procesy dekonstrukce bylo také potřeba nastavit tak, aby při nich nedocházelo k mísení materiálů.
Kromě konstrukce se v plném rozsahu zachová rovněž zábradlí a schodnice ve všech čtyřech věžích. „Zkoušíme do projektu zakomponovat některé specifické prvky, jako jsou masivní kovové trezorové dveře,“ doplňuje Fronk.
Odběr pro sklo, cihly i dřevo si zajistili
Klíčovým krokem pro cirkulární využití materiálů byl podrobný audit, který určil, co lze znovu použít. S inventarizací a kompletním udáním všech materiálů pomohla platforma Cyrkl, která se specializuje na cirkulární ekonomiku.
„Zmapovali jsme využitelné vnitřní vybavení. Šlo například o kancelářské kuchyňky včetně spotřebičů, gastro zařízení z restaurace, toalety a umyvadla, žaluzie, čtvercové koberce a lina, ale také akustické obložení stěn, skleněné dělicí příčky, minerální podhledy, dřevěná okna či kryty topení,“ popisuje Cyril Klepek, zakladatel Cyrklu. Na trhu s použitým vybavením byl o všechny zmíněné prvky zařízení značný zájem. Na recyklaci putovalo i 31 tun koberců.
Velkou výzvou je opětovné využití sanitárního zařízení, protože při nové výstavbě musí být doloženo, že výrobky splňují nejnovější normy. A takovou dokumentaci starší vybavení často nemá.
Využít se však dají i stavební materiály nebo zemina, například při rekultivaci terénu. Recyklovat lze beton, cihly i kovy. Pro materiály, které se během rekonstrukce přímo nevyužijí, už KKCG Real Estate Group sehnala zájemce. „Máme zajištěný odběr pro betonové, cihlové a další minerální materiály, dále sklo, dřevo, sádrokarton či hliník,“ doplňuje Fronk.
Využije se až pětina druhotných surovin
Projekt rekonstrukce počítá s využitím až 20 procent druhotných surovin. „Řešíme návrh venkovního betonového posezení, do jehož směsi plánujeme přidat rozdrcené obkládačky z původní fasády,“ doplňuje Petrus. Zvažuje se také použití recyklovaného hliníku pro novou fasádu a zasklení skly s vysokým obsahem recyklovaného materiálu.
Podle Klepka motivují developery k podobným projektům nejen rostoucí ceny skládkování, ale i výhodnější financování. „Hlavní motivací bývá snaha získat certifikace BREEAM nebo LEED, které mohou přinést i levnější úvěr. Obvykle jde o zvýhodnění o 0,25 až 0,5 procentního bodu,“ vysvětluje Klepek.
Významnou roli hraje i digitalizace pomocí metody BIM (Building Information Management), která sjednocuje všechna data o budově od návrhu přes stavbu až pro provoz a demolici. „Díky BIM je možné pro materiály hledat levnější a environmentálně šetrnější řešení. Dnes máme často k dispozici jen hrubou projektovou dokumentaci a musíme dělat předdemoliční audit, zatímco v budoucnu budeme mít díky BIM vše přehledně dostupné,“ popisuje Klepek.
Cirkulárních rekonstrukcí je zatím málo
Kolik emisí dekonstrukce ušetří, se teprve spočítá. „Tento výpočet nás ještě čeká, ale už teď víme, že tím, že nedemolujeme skelet, výrazně šetříme přírodní zdroje i uhlíkovou stopu,“ uvádí Fronk.
První fáze dekonstrukce již skončila. „Od začátku jsme si stanovili, že chceme dosáhnout finanční nuly. A po dokončení první fáze jsme dokonce v mírném zisku,“ dodává Fronk.
Podle Cyrila Klepka patří projekt Sazky k průkopnickým. „Většina dosavadních projektů se týká takzvaných cirkulárních demolic, které by se u nás daly spočítat na prstech jedné ruky. Cirkulární rekonstrukce, jako je Sazka, jsou zatím výjimkou,“ uvádí. Projekt byl oceněn i na mezinárodní úrovni Radou pro zelené budovy (World Green Building Council).
Klepek věří, že tento přístup má ekonomický i environmentální potenciál. „Doba levných a snadno dostupných zdrojů je pryč. Cirkulární nakládání s odpady už často vychází výhodněji než skládkování, což motivuje i developery, kteří dříve o udržitelnost příliš neusilovali,“ dodává. Nová administrativní budova má být hotová do dvou let.
Partnerem tohoto článku je společnost KKCG Real Estate Group.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
