„Učitelé se tématu klimatické změny bojí, protože je to něco nového, možná těžkého, možná z něčího pohledu i kontroverzního. Doporučuji ale všem: Nebojte se toho. Děti potřebují pochopit, k čemu dochází a co s tím můžeme společně udělat,“ říká ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš.
Šéf centra, které pomáhá učitelům s environmentální výukou v mateřských, základních a středních školách, a to včetně klimatické změny, je jedním z odborníků, kteří v rozhovorech pro organizaci H2Ospodař! vysvětlují, jaký vliv má změna klimatu na vodu, se kterou lidé hospodaří ve městě i v krajině.
„Musíte rozvíjet dovednosti dětí, hlavně kritické myšlení a práci s informacemi. Měli byste děti naučit orientovat se v informacích a rozpoznat, čemu mohou věřit, a co je naopak blábol, který se neopírá o žádné vědecké poznatky,“ uvádí Petr Daniš.
Jak ovlivňuje klimatická změna dostupnost vody na planetě?
Současné změně klimatu se říká také globální oteplování a při oteplování se více vody vypařuje do atmosféry. Ta voda potom zase někde spadne, ale rozložení srážek je jiné. Někde potom voda chybí a jinde zase přebývá. Problém není v tom, že by vody bylo celkově málo, ale že na některých územích je mnohem větší sucho, kdežto na jiných územích může dojít k povodním nebo záplavám. Prostě jsou větší extrémy v tom, jak se voda distribuuje.
A co vliv na Českou republiku?
Hlavně jde o to jiné rozložení srážek. Území Česka se oteplilo za posledních 60 let už o více než dva stupně, takže dochází ke zmíněnému většímu výparu, hrozí větší sucho než v minulosti a mnohem pravidelněji. Někdo má už problém s tím, kolik má vody ve studni, a mění se doba, kdy raší pupeny.
Často je větší teplo na konci zimy a na začátku jara, takže vegetační období začíná i o několik týdnů dříve. V posledních několika letech třeba meruňky kvetou kvůli teplému počasí brzy, ale potom přijde vlna mrazů a všechny květy jim zmrznou.
Asi si spousta lidí také všimla, jak nám usychají lesy. Neusychají všechny lesy, ale především smrková monokultura není úplně dobře přizpůsobená tomu, že se otepluje a že je větší sucho. Smrky potřebují spíše chladnější podnebí a větší vláhu, takže musíme pracovat na tom, aby naše krajina byla odolnější.
A jak na to?
V první řadě potřebujeme, aby se změna klimatu nejdříve zpomalila. To nejdůležitější je, že musíme přestat vypouštět skleníkové plyny do atmosféry. A to znamená přestat spalovat fosilní paliva – uhlí, ropu nebo zemní plyn. To je věc, ke které se Česko připojilo a která probíhá na celém světě.
Druhá věc potom je, že musíme pracovat s krajinou, abychom ji udělali odolnější, abychom sázeli lesy, které vydrží i teplejší klima, a aby všechny ekosystémy v přírodě byly odolnější vůči extrémům, které nás čekají.
Jak učit děti o změně klimatu?
Tak tomu se věnuji vlastně nejvíc. Hlavní je se toho nebát. Vnímáme, že je tam velká bariéra a že se učitelé toho tématu bojí, protože je to něco nového, možná těžkého, možná z něčího pohledu i kontroverzního. Doporučuji ale všem: Nebojte se toho, vkročte do toho, děti to potřebují. Děti potřebují pochopit, k čemu dochází a co s tím můžeme společně udělat.
Nejjednodušší, jak začít, je otevřít internetovou stránku ucimoklimatu.cz, kde najdete spoustu tipů a připravených lekcí do výuky. Můžete je jenom vzít, nastudovat a použít. Druhý způsob je oslovit odborníky, aby pro vás udělali program. Jsou tady centra ekologické výchovy po celé republice, některá mají pobytové programy na několik dní, někdo dokonce může přijet s programem přímo k vám do školy. My teď v Tereze děláme program pro střední školy, který se jmenuje Base Camp, který probíhá formou deskové hry o změnách klimatu a o možných řešeních.
Existuje ještě jiný způsob?
Třetí možnost, která je zase o kousek náročnější, je vstoupit do dlouhodobého programu, třeba jako je naše Ekoškola. To je mezinárodní program, který vás provede mnoha tématy, jako je energie, doprava, změna klimatu, potraviny, a umožní to vaší škole věnovat se udržitelnosti dlouhodobě.
A když už to budete řešit komplexněji, poslední rada zní: Zkuste myslet na to, že musíte ošetřit víc věcí. Jedna věc je, že děti potřebují znalosti, fakta, vědomosti, jak to opravdu je. Druhá věc je, že zároveň musíte rozvíjet dovednosti dětí, hlavně kritické myšlení a práci s informacemi. Měli byste děti naučit orientovat se v informacích a rozpoznat, čemu mohou věřit, a co je naopak blábol, který se neopírá o žádné vědecké poznatky.
Třetí oblast je pak pomoc dětem ve zpracování jejich emocí. Z výzkumů vychází že asi třetina dětí silně negativně prožívá změnu klimatu jako téma, kterého se bojí. A jenom tím, že o tom s nimi mluvíme a že jim dodáme fakta, že situace je sice vážná, ale pořád s tím můžeme něco dělat, tak jim pomáháme jejich emoce zpracovat. Strašně důležité je navíc umožnit dětem vstoupit i do nějaké akce. Učení o změně klimatu tak v ideálním případě může vyvrcholit tím, že se mohou dobrovolně účastnit něčeho, co pomůže adaptaci na změnu klimatu, třeba nějakého malého školního projektu. U dětí pak může vznikat nějaká pozitivní emoce, naděje, odhodlání to řešit a to je to nejcennější, co jim nakonec můžete předat.
A co byste doporučil dětem, které mají radši samostudium?
Pod Ekoškolou například pořádáme konferenci určenou mladým lidem od třinácti let. Navíc se poslední dobou snažíme, aby tam přednášky a příspěvky byly také od mladých lidí. Aktivní mladí lidé, kteří se to téma snaží nějakým způsobem pokrýt a studovat, díky tomu předávají svoje zkušenosti jiným mladým lidem. Na konferenci je možné přijít, anebo ji sledovat online, případně aspoň video ze záznamu.
To je můj první tip a druhý tip, který je odbornější, zní, že nejlepší datové podklady podle mě najdete na stránkách faktaoklimatu.cz. Tam jsou k dispozici krásné infografiky o změně klimatu, o emisích, o tom, co musíme udělat a jaká jsou řešení.
Rozhovor byl publikován na webu H2Ospodar.cz.
H2Ospodar.cz
H2Ospodař! je organizace, která se zaměřuje na zvyšování povědomí o pitné vodě a jejím koloběhu. Cílem je rozšířit znalosti o vodě od jejího zdroje v přírodě až po návrat do přírody přes vodovodní a kanalizační síť.
