Praha 28. července 2026 (PROTEXT) – Komora auditorů České republiky hostila ve dnech 3. a 4. června 2026 v Praze 24. výroční setkání prezidentů komor auditorů zemí Visegrádské čtyřky. Dvoudenní jednání potvrdilo, že auditoři v regionu řeší podobné výzvy: nástup umělé inteligence a nových technologií, implementaci standardů řízení kvality, vývoj regulace i potřebu přilákat do profese mladé odborníky. Letošního setkání se kromě zástupců národních auditorských komor zemí V4 zúčastnili také představitelé významných evropských a globálních profesních organizací − IFAC (Mezinárodní federace účetních), Accountancy Europe a ACCA (Asociace autorizovaných certifikovaných účetních). Diskusí se zúčastnili rovněž zástupci Ministerstva financí ČR a Rady pro veřejný dohled nad auditem.
Prezident Komory auditorů ČR Ladislav Mejzlík v úvodu akcentoval vývoj regulace v ČR, přičemž kritizoval trojnásobné zvýšení limitů pro povinný audit: „Tento krok, který vláda prosadila poslaneckým návrhem, znamená ztrátu povinného auditu pro přibližně 13 tisíc účetních jednotek, což představuje téměř polovinu auditorského trhu a posouvá ČR v žebříčku členských států EU ze sedmnáctého na čtvrté místo za Německo.“
Legislativním vývojem se zabýval také Jiří Pelák (MF ČR), který představil koncepční změny v novém zákoně o účetnictví, jenž opouští zastaralé principy a přibližuje se více standardům IFRS. A to zejména zavedením důrazu na podstatu spíše než na formu, což např. zcela změní způsob vykazování leasingů nebo dlouhodobých pohledávek a dluhů.
Umělá inteligence: příležitosti i rizika
Jedním z hlavních témat jednání byla umělá inteligence a její dopad na řízení kvality auditu. Účastníci se shodli, že nové technologie, včetně velkých jazykových modelů, mohou auditorskou profesi významně proměnit. Zároveň však přinášejí nová rizika v oblasti správy dat, využívání nástrojů třetích stran, auditní stopy a konzistentního uplatňování profesních standardů.
Větší koordinace v rámci EU, zároveň zachování národních specifik
Významná část programu se věnovala také snahám o jednotnější dohled nad auditem v Evropské unii. Evropská komise usiluje o větší koordinaci mezi členskými státy, zejména v oblasti inspekcí, komunikace výsledků kontrol, přeshraničního dohledu a sdílení odborných kapacit. Cílem je posílit kvalitu auditu a zároveň zachovat nezbytná národní specifika.
Audit je příležitost pro mladé
Účastníci řešili také budoucnost auditorské profese. Komora auditorů ČR upozornila na dlouhodobý demografický problém, včetně stárnutí auditorské populace a klesajícího počtu asistentů auditora. V reakci na to rozvíjí aktivity zaměřené na studenty a mladé odborníky, včetně kariérního webu auditorem.cz, účasti na pracovních veletrzích a posilování komunikace o významu auditu pro veřejný zájem.
Program doplnily prezentace a diskuse o vývoji regulace v jednotlivých zemích V4, reformě účetního výkaznictví, ESG reportingu, profesním vzdělávání, kárných řízeních a spolupráci mezi profesními komorami a dohledovými orgány. Zástupci jednotlivých zemí sdíleli zkušenosti s aktuálními legislativními změnami i praktickými dopady nových auditorských standardů.
„Letošní setkání v Praze potvrdilo, že přes rozdíly v národních právních úpravách řeší auditorské komory v regionu obdobné otázky. Patří mezi ně technologická transformace, požadavky na kvalitu a dohled, změny v oblasti reportingu udržitelnosti i potřeba zatraktivnit auditorskou profesi pro mladou generaci,“ shrnul akci Ladislav Mejzlík.
Komora auditorů České republiky byla zřízena v roce 1993 zákonem o auditorech jako samosprávná profesní organizace za účelem správy auditorské profese v České republice. Povinné audity účetních závěrek mohou provádět pouze auditoři mající oprávnění a zapsaní v rejstříku auditorů vedeném Komorou auditorů. Více na https://www.kacr.cz/.
Zdroj: Komora auditorů ČR