V roce 1972 proběhla ve Stockholmu první mezivládní konference na téma životního prostředí a od té doby se jeho problémy řeší. Až do letošního roku ale udržitelnost zůstávala tématem jen pro několik vybraných firem, které na tom založily svou identitu, a poté řady malých a středních firem, kde ji prosazoval uvědomělý ředitel. Letošní rok je však zlomový a dochází ke změně.

Většina společností dosud téma udržitelnosti „úspěšně“ míjela a zabývala se maximálně úsporou energií a CSR projekty na zlepšení image.  S propojení udržitelnosti a byznys modelu to nemělo nic společného.

Zdálo by se to jako bezvýchodná situace, kdy je nutné vytrvat v přesvědčování firem (ale i spotřebitelů a politiků), aby udržitelnost zohledňovali. A doufat, že environmentální dopady jako sucho, povodně, okyselování oceánů, eutrofizace a sociální dopady (především migrace, jako důsledek sucha, chudoby a podobně) na nás nedopadnou tak drasticky.

Nová firemní udržitelnost od roku 2021

Rok 2021 je však jiný. Firmy se začínají o udržitelnost houfně zajímat.

Jak to, že tak najednou? Důvodem je nová evropská legislativa.

Ve své strategii Green Deal chce Evropská unie v roce 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. To však bude vyžadovat obrovské množství investic nejen z veřejných, ale i ze soukromých zdrojů. Proto, aby bylo možné vyhodnotit, co je udržitelná investice a co ne, vyšla v roce 2020 EU Taxonomy. Ta udává, jaké aktivity, projekty a firmy jsou udržitelné, neboli v souladu se Zelenou dohodou.

Aby měla EU přehled o soukromých investicích do udržitelnosti (a zároveň tedy i do plnění Zelené dohody) vyžaduje po všech účastnících finančního trhu, aby tyto informace zveřejňovali. Účastníky finančního trhu jsou investoři, banky, pojišťovny a další.

Obecně lze shrnout, že mají tyto dvě povinnosti, a to zveřejňovat:

  • Zda a jak posuzují udržitelnost ve svých produktech (půjčky, pojištění, investice). Částečně to musí splňovat již v roce 2021.
  • Jaký podíl jejich portfolia splňuje požadavky EU Taxonomy. Tato povinnost platí převážně od roku 2022.

Co přesně, jak a od kdy budou zveřejňovat, se ještě stále formuje a může se to mírně změnit. Již nyní je však zřejmé, že to zvýší poptávku po udržitelných projektech.

Pokud činnost firem souzní s požadavky EU Taxonomy, mohou očekávat výhodnější podmínky u bank a investorů. Nejprve však musí prokázat, že kritéria opravdu splňují. I firmy proto budou muset zveřejňovat dostatek informací. V platnost vejde Směrnice o reportování udržitelnosti.

Zprávy o udržitelnosti budou muset zveřejňovat všechny velké firmy a vzniknou také jednotné standardy co a jak reportovat. Nyní není k podobným datům přístup úplně snadný, jak dokazuje i náš projekt Impact Metrics.

Co je to ESG investice

Ve spojení s udržitelnými financemi se stále častěji setkáváme také s pojmem ESG (enviromental, social, governance) investice. Tento typ investic známe již desítky let a zatím tedy není pevně spjat s EU Taxonomy. Jedná se o investici, kde jsou kromě finančního rizika vyhodnocena i rizika environmentální, sociální a způsob řízení firmy.

ESG Investor volí opatrnější strategii a předchází případnému neúspěchu investice kvůli její neudržitelnosti. Příkladem mohou být uhelné elektrárny, které ztrácí podporu, ale i genderově nevyvážené firmy, které ztrácí reputaci.

Způsobům, jakým investor zohledňuje ESG, je více:

  • negative screening je nejčastější přístup, kdy se vyřazují investice do škodlivých průmyslů, jako jsou například tabák, uhlí, zbraně
  • pozitive screening je opak, kdy se vybírají investice do projektů, které přináší řešení environmentálních a sociálních problémů. Tento přístup je velmi blízko tak zvanému impact investing. V těchto případech může pozitivní dopad vyvážit i nižší výnosnost.

Další dva přístupy k ESG investování jsou méně časté, ale považují se za mnohem přínosnější:

  • ESG integration je přístup, kdy se výkonnost firmy v ESG promítá do podmínek investora. Investor tak nabízí výhodnější podmínky pro udržitelné projekty a motivuje firmy, aby ony tyto projekty upřednostňovaly
  • ESG engagement spočívá v aktivním zapojení ESG do vztahu investora a firmy. Investor nabízí firmě výhodnější podmínky při splnění udržitelných cílů. Přebírá tak část nákladů a rizik spojených s udržitelností na sebe.

Druhé dva přístupy jsou přínosné především proto, že pomáhají firmám s přeměnou na udržitelnější model fungování.

Pro všechny čtyři přístupy k ESG využívají investoři často ratingové agentury, které hodnotí udržitelnost firem a přidělují jim v daném průmyslu skóre. Investoři si sami posoudí, jak chtějí dané skóre zohlednit ve své investici.

ESG investice je tedy jakákoliv investice, kde byly zohledněny aspekty udržitelnosti. S příchodem EU Taxonomy se však otevírá nová možnost definovat, co je udržitelná investice a měřit, kolik jich má firma v porfóliu.

Pro firmy to znamená, že udržitelnost dává ekonomický smysl jako nikdy před tím. Je to klíč, jak se dostat k výhodnějším financím, dotacím a půjčkám. Stává se z ní téma pro všechny firmy, které jsou obchodované na burze nebo si berou půjčky. Udržitelnost již není téma pro pár vybraných. Naopak, je to téma pro všechny stejně jako kvalita, daně, nebo marketing.

Dan Heuer
Dan Heuer

Dan Heuer je spoluzakladatelem společnosti Fair Venture a ve firmách pomáhá zavádět „udržitelnost“. Tedy analyzuje dopady firmy, vytváří strategii udržitelnosti a vytyčí cíle, zavádí procesy, jak jich dosáhnout a sestavuje tak zvané Sustainability reporty.