Tuto neděli začíná nejdůležitější klimatický summit od doby uzavření Pařížské dohody. Ve skotském Glasgow se na čtrnáct dní sjede 120 hlav států a vlád z dvou stovek zemí celého světa, aby zajistili, že globální oteplování nepřekročí klíčových 1,5 °C.

Další hlavní cíle jednání jsou kromě omezení globálního oteplování na 1,5 °C následující: adaptovat se, abychom chránili komunity a přírodní stanoviště, mobilizovat finance, aby vyspělé země pomohly na cestě k udržitelnosti těm rozvojovým, a spolupracovat.

Alok Sharma, britský ministr, který jednáním bude předsedat, pro britský list Guardian uvedl, že nezdar summitu by byl katastrofa. „Nenapadá mě pro to jiné slovo. Vidíme na denní bázi, co se děje napříč světem. Poslední rok byl rekordně teplý, stejně tak jako celá poslední dekáda,“ dodal.

Net-zero

Pouhé naplňování Pařížské dohody povede ke zvýšení před-industriální teploty o 3 °C do roku 2100. Pokud se bude lidstvo chovat jako dosud, teplota bude stále narůstat, a to vyústí v záplavy, požáry, extrémní počasí a ztrátu živočišných druhů. I když se křivku daří pozvolna přibližovat ke 2 °C, podle vědců to stále nestačí.

Svět potřebuje snížit vyprodukované emise v tomto započatém desetiletí na polovinu, abychom hranici jednoho a půl stupně nepřekročili.

Cíl 1,5 °C dělá tento summit mnohem více ambicióznější, píše Guardian, zároveň také ale představuje mnohem větší riziko krachu jednání, než jakému čelil Pařížský summit v roce 2015. V Paříži to bylo poprvé, kdy si rozvinuté a rozvojové země společně odsouhlasily společný zavazující cíl na udržení teploty v určitém limitu. Tehdy šlo o to udržet se pod dvěma stupni. To už ale dnes nestačí, jak naznačují poslední zprávy.

Pro většinu lidí se přitom rozdíl mezi dvěma a 1,5 stupně může zdát malý. Pro planetu je ale tento rozdíl obrovský, připomíná Guardian. Během poslední doby ledové byly teploty jen o čtyři až pět stupňů níže než dnes. Před miliony let byly teploty o čtyři stupně vyšší než dnes a na pólech nebyl žádný led. Dnešní svět je o 1,1 až 1,2  °C teplejší než v tak zvaných dobách před-průmyslových a přesto už je vliv extrémního počasí cítit.

V rámci Pařížské dohody každá země souhlasila s tím, že bude aktualizovat své „NDC“ (Nationally Determined Contribution), což je něco na způsob národních závazků. V rámci těchto národních plánů si jednotlivé země stanovují cíle na snížení svých emisí a cesty, jak jich dosáhnout. Tyto cíle mají být pak aktualizovány každých pět let, které poprvé uplynuly v roce 2020. Tehdy se summit nekonal kvůli pandemii covidu.

Na konferenci mají státy vůbec poprvé své nové národní plány představit. Ty pařížské se z dnešního pohledu ukazují jako příliš slabé a dosažení cíle nezajistí. Hlavními cestami, jak emise snížit, by mělo být zejména odstoupení od používání uhlí, boj proti odlesňování, udržitelnější zemědělství (zejména co se týče chovu krav, pěstování sóji a produkce palmového oleje) a také snížení emisí v dopravě a odklon od užívání fosilních paliv.

Komunity, příroda, finance, spolupráce

Dalším předmětem vyjednávání má být obnova přírodních stanovišť a snaha o ochranu komunit nejvíce zranitelných globálním oteplováním. Toho má být dosaženo lepším plánováním a financováním výstražných povodňových systémů, opatřeními proti záplavám, odolnějšími infrastrukturami a šetrnějším zemědělstvím.

Stejně tak je nutné, aby rozvinuté země finančně pomohly chudším a rozvojových zemím. Rozvinuté země by proto měly naplnit svůj slib a každý rok shromáždit sto miliard dolarů na podporu rozvojových zemí, které by tak získaly možnost vyvíjet se udržitelnějším a ekologičtějším směrem.

Bude to stačit?

Některé ze zemí již své závazky před summitem aktualizovaly, podle nejnovější zprávy Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) to ale stále není dostatečné a k vytyčenému cíli nevedou. Předpovědi tak stále hovoří o oteplení 2,7 °C.

Aktuální uvedená opatření mají podle výpočtů vést ke zvýšení emisí o šestnáct procent namísto snížení o 45 procent. Stejně tak se zatím nepodařilo dosáhnout ani stanovené 100 miliardové částky na podporu rozvojových zemí (v roce 2018 se vybralo dohromady 78,9 miliard dolarů).

Mezi rozvinuté země, které by měly nést odpovědnost, patří také Česká republika. Ta se ale stále ke klimatické neutralitě samostatně nezavázala a přijala pouze společný cíl Evropské unie. Stejně tak nemá ambiciózní cíl do roku 2030 a ani nevložila žádné finance do Zeleného klimatického fondu na období 2020-2023.

Podobný postoj potvrdil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který vede českou delegaci. Ten už v rozhovoru pro iDnes uvedl, že Česko půjde cestou závazků EU a samostatně ohlašovat vlastní cíle v rámci národních plánů nebude.

Kromě státníků se budou konference účastnit i mezinárodní známé tváře jako Greta Thunberg či David Attenborough, který bude v roli People’s Advocate pro COP26 (tedy „obhájce lidí“).

„Nedokážu si představit, že by mohl být důležitější čas, ve kterém by bylo nutné dosáhnout mezinárodní dohody. Epidemie nám ukázala, jak je nezbytné dosáhnout shody mezi národy, pokud potřebuje vyřešit celosvětové problémy. Ale problémy, které nás čekají v příštích pěti až deseti letech jsou ještě mnohem větší. Je nezbytné, aby tato setkání v Glasgow, COP26, byla úspěšná a aby se konečně národy spojily a vyřešily ochromující problémy, kterým svět čelí,“ uvedl pro BBC.

„Pokud nebudeme jednat teď, bude pozdě,“ dodal Attenborough.

Co je COP26?

Organizace spojených národů (OSN) pořádá již téměř tři desetiletí klimatické summity COP, v celém anglickém znění „Conference of the Parties“, tedy „Konference stran“, které podepsaly Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu. Jednání summitu tak v komplexních jednáních sdružuje prakticky všechny státy na zemi v debatě o změně klimatu, která se z původního okrajového tématu stala globální prioritou. COP26 je tak 26. ročníkem tohoto summitu.

Pod Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (United Nations Framework Convention on Climate Change, UNFCCC) by každá země na světě měla jednat tak, aby se redukováním skleníkových plynů vyhnula nebezpečné změně klimatu.  V rámci jednání COP v roce 2015 se tak podařilo dosáhnout Pařížské dohody, která se stala stěžejním bodem ve všech nadcházejících jednáních.

 

Tereza Koudelová
Tereza Koudelová

Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.