Areály, které živí milovníci sjezdového lyžování a podobných zimních sportů, vyhlížejí k zimě s nervozitou. Do lanovek a sněžných děl v minulosti mocně investovaly, ale podle expertů na klima má sněžit čím dál méně. Umělé zasněžování je přitom kvůli vysokým cenám energií drahé a vadí ochráncům přírody.

Když se zástupci skiareálu Ještěd chlubili v polovině října na Twitteru s fotkou prvního umělého sněhu, asi si neuvědomili, jak bizarně příspěvek uprostřed energetické krize a před kulisou sluncem zalitého svahu zapůsobí. Nadzvedli tím nejen ekology, ale také všechny, kteří mají problém zaplatit účty za energie.

Bez SnowFactory a podobných zařízení, která umějí vyrábět technický sníh jako ten na Ještědu, se do budoucna žádný z tuzemských skiareálů neobejde, bude-li chtít přežít. V zemi je podle Asociace horských středisek ČR okolo 150 větších skiareálů, které provozují přes 600 kilometrů sjezdovek a ročně je navštíví přes 6,5 milionu lyžařů, většinově našinců. Kromě toho je tu dalších zhruba 100 malých provozovatelů lyžařských vleků, které patří například k horské chalupě.

Ředitel asociace Libor Knot uvádí, že všechna střediska dohromady spotřebují na provoz včetně zasněžování necelých 0,1 procenta celkové spotřeby elektrické energie v Česku. Připouští však, že do budoucna se mohou začít rozevírat nůžky, kdy menší níže položená a méně navštěvovaná střediska nebudou moci tolik investovat a budou ztrácet konkurenceschopnost.

„Středisek bude spíše ubývat. Staré vleky bez zasněžování, do kterých nebylo desítky let investováno, se budou rušit. Naopak bych neměl obavy o střední a větší výše položené skiareály, které s rozumnou ekonomikou a investicemi jsou schopny držet krok ještě pravděpodobně mnohá desetiletí,“ uvádí Knot.

Bez zasněžování se neobejdeme, pokud „chceme lyžovat“

Vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu Tomáš Fryč potvrzuje, že zima se proměňuje, což je vidět na ubývajícím počtu dní se sněhovou pokrývkou v nižších polohách a vzácném zamrzání řek a rybníků.

„S trochou nadsázky lze říci, že technologie umělého zasněžování se zdokonalují rychleji, než se na Zemi otepluje, takže kdybych si měl tipnout, tak si myslím, že i za sto let se bude v našich horách lyžovat jak na sjezdových, tak na běžkařských tratích. Nebude to však tak jako nyní v krásné bíle zasněžené krajině, ale technický sníh bude stále více dominovat,“ říká hydrolog.

Michal Hošek, člen představenstva společnosti Snowhill, která provozuje skiareály Herlíkovice, Šachty, Kamenec a Mariánky, upozorňuje, že zasněžování funguje desítky let a že se bez něj nelze obejít, pokud „chceme lyžovat“. „Tady nejde o nějaké prodlužovaní sezony, ale o to, abychom v prosinci na Vánoce vůbec mohli lyžovat. Vidím to poměrně dramaticky, když se počasí v prosinci zase zblázní, tak se budeme muset se zasněžováním trefovat do mrazivých dnů, což bude složité,“ uvádí Hošek.

Knot připomíná, že konvenční technické zasněžování může fungovat, teprve když teploty klesnou pod bod mrazu a děla chrlí sníh přímo na svah. „I když je šetření energií a dalších nákladů jedna z jasných priorit, bude probíhat spíše v jiných segmentech provozu areálu, protože bez připravených sjezdovek je fungování střediska nemyslitelné. Provozovatelé ale určitě berou energetickou krizi vážně a bude vhodné nejen šetřit, ale i vysvětlovat a argumentovat tak, aby rozptýlili některé obavy v očích veřejnosti,“ píše Knot.

Splašky se budou na pole vozit dál ve velkém. Experti varují před zdravotními riziky

„Zcestná a nesmyslná zábava“

Ekologové se domnívají, že ochrana přírody a lyžování jsou v mnohém protichůdné aktivity. Největší dopad na přírodu má přitom podle vědeckého pracovníka oddělení ochrany přírody Správy Krkonošského národního parku Jiřího Flouska samotná výstavba skiareálů, k jejichž největšímu rozmachu už v Česku došlo.

Provozovatelé skiareálů k zasněžování používají vodu z místních toků, případě vodu z retenčních nádrží. Podle ochránců přírody ale odčerpaná voda v korytech potůčků a řek citelně chybí. Nelíbí se jim ani obvyklý argument vlekařů, že zasněžování vodu v přírodě zadržuje. Mezi kritiky patří třeba předseda zapsaného spolku Živá voda Jiří Malík.

„Opticky to vypadá dobře, že voda neodteče, ale my ji potřebujeme ve vodotoči, ne ve formě ledu na stráni,“ říká s tím, že jakmile je průtok řeky nižší, tak vzroste koncentrace škodlivin a zooplankton a fytoplankton trpí. Zároveň je přesvědčen o tom, že ze svahu se voda odpařuje daleko rychleji než třeba z úzkého a zastíněného koryta potoku. „Narušuje se tím hydrologický režim, ledové krystaly z umělého zasněžování drží na svazích dlouho, celý profil se ochladí a květena, která se tam dříve vyskytovala, už nemá šanci,“ vyjmenovává Malík.

„Z mého pohledu je lyžování v době klimatické krize zcestná a nesmyslná zábava, která by se měla omezit,“ tvrdí Malík. Flousek zase navrhuje, že by areály za odebranou vodu měly platit.

Musíme plošně zakázat „věčné chemikálie“. Jinak na to vymřeme, varuje expert na chemii

Srážek je dost, ale bez nádrží to nejde

Vodohospodář Martin Poloha z Regionálního pracoviště SCHKO Beskydy označuje za pozitivní budování retenčních nádrží. Je ale skeptický k tomu, že by se stav průtoku dařilo vždy kontrolovat. „Vodoprávní povolení vydávají referáty životního prostředí v pověřených obcích, ty by to tedy měly kontrolovat,“ říká Poloha. Nízké průtoky vody v kombinaci se suchými mrazivými zimami jsou podle něj pro život ve vodním toku největším rizikem. Aby ryby i bezobratlí přežili, potřebují v toku teplotu od 0 do 4 stupňů, což není často realistické, protože voda v důsledku mělkosti promrzá na více místech.

Podle hydrologa Fryče padá srážek v našem zeměpisném pásmu stále dost. Jsou nicméně v celém roce více rozkolísané, což se dá řešit právě nádržemi. „Odebírání vody přímo z vodního toku je velmi problematické z hlediska dodržení minimálního zůstatkového průtoku. Jde o to, jak přísně je nastavena legislativa a jaké jsou sankce a vymahatelnost za nedodržení předpisů,“ přemítá nad stávajícími kontrolními mechanismy Fryč.

Celoroční krytá sjezdovka se zimními stadiony se chystá v Praze. Je to megalomanství, oponují kritici

Nejvyšší pokuta dosáhla půl milionu

Česká inspekce životního prostředí poslední dobou pozoruje spíše pokles porušování vodního zákona. „To, že dochází ke zvyšování počtu zasněžovacích děl, automaticky neznamená, že provozovatel při výrobě umělého sněhu porušuje vodní zákon a podmínky, které pro nakládání s vodami stanovil vodoprávní úřad. Naopak za podpory evropských a národních dotací se budují záchytné a akumulační nádrže, do kterých se jímají dešťové vody v době vydatných atmosférických srážek, a tyto naakumulované vody jsou v době minimálních atmosférických srážek používány pro výrobu umělého sněhu,“ píše zástupkyně mluvčího inspekce Miriam Loužecká.

Ze statistik inspekce vyplývá, že za poslední tři roky byla uložena nejvyšší pravomocná pokuta společnosti SKI Bílá – Služby, a to ve výši 517 800 korun, převážně za nedovolený odběr povrchových vod za účelem výroby technického sněhu.

Zdroj: Česká inspekce životního prostředí

Ještědský areál odebírá vodu na základě platného a řádného povolení dle stanovených podmínek a limitů, uvádí Jakub Hanuš, ředitel skiareálu patřícího holdingu Tatry Mountain Resorts. Od začátku října prý přešli na spotový nákup elektrické energie (nakupují na energetické burze za aktuální cenu, pozn. aut.), což jim umožňuje využívat rozdílných cenových hladin, které se v průběhu 24 hodin výrazně mění. „V drtivé většině elektrickou energii spotřebováváme (zasněžujeme) především v nočních hodinách, kdy ji většina obyvatel ani podnikatelů nepotřebuje, a zároveň je nejlevnější,“ tvrdí Hanuš. „Vynaložené prostředky nejen na zasněžování jdou tedy čistě z našich zdrojů, a nikoliv ze státních dotací, respektive peněz daňových poplatníků,“ dodává.

Co vadí ochráncům přírody na lyžování

Budování skiareálů je spojeno s rozsáhlými terénními úpravami, se změnou půdních poměrů, vodního režimu a kompletní likvidací lesa v místě lanovek a sjezdovek.

Následný provoz doprovází koncentrace značného množství návštěvníků, hlukové a světelné znečištění.

Vznikají ostré přechody mezi lesní a nelesní vegetací, mizí vhodné biotopy pro druhy uzavřených lesních komplexů, narušuje se komunikace mezi dílčími subpopulacemi postižených druhů, snižuje se genetická diverzita jejich populací a zhoršuje se průchodnost krajiny pro živočichy při provozování lyžařských sportů.

Zpomalení koloběhu vody a její koncentrace na povrchu zasněžováním znamená, že se jí rychlým odtokem a odpařováním ztratí více, než je obvyklé.

Technický sníh má jiné fyzikálně-chemické vlastnosti než sníh přírodní, jeho významným problémem je o dva až pět týdnů opožděné odtávání a s tím spojený zpožděný vývoj vegetace.

Problémem je i vysoká energetická náročnost zasněžovacích zařízení nepřímo ovlivňující životní prostředí v jiných lokalitách (výstavba nových zdrojů energie, produkce emisí CO2 atd.).

Zdroj: rešerše Vliv lyžování na horskou přírodu: shrnutí současných poznatků a stav v Krkonoších; Jiří Flousek; 2016

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.