Dva bytové komplexy s recyklačními systémy na vodu v současné době fungují v Praze, další se staví. Pro rodinné domy jsou řešením třeba kořenové čističky. V obou případech domácnosti uspoří desítky procent vody.

„Prostřednictvím recyklačního systému dokážeme v bytovém domě standardně uspořit až 25 procent pitné vody,“ uvádí Miroslav Kobera ze společnosti Skanska Reality, která se začala zaměřovat na sběr a čistění takzvané šedé vody v bytových komplexech. Zatím stojí dva – Botanika K a Čertův vršek.

„Veškerá voda ze sprch, van a koupelnových umyvadel se odvádí do technické místnosti v suterénu budovy, kde se nachází recyklační technologie. Ta vodu přečistí, dezinfikuje a vrací zpět do oběhu pro splachování toalet, případně pro praní v automatických pračkách,“ vysvětluje Kobera.

Zda budou obyvatelé v takové vodě prát, se rozhodují sami. Praním mohou podle Kobery ušetřit dalších šest procent z celkové spotřeby. Pokud se v bytovém komplexu ještě navíc využívá dešťová a užitková voda, mohou obyvatelé dosáhnout úspory až 47 procent.

Někteří developeři se snaží využívat aspoň vodu, která naprší. „V projektu Suomi Hloubětín je zaveden systém zadržování dešťových vod v krajině s minimálním dopadem na životní prostředí. Jeho cílem je maximálně pracovat s dešťovou vodou, a udržet ji tak v lokalitě. Získaná voda se využije na zalévání zeleně v komplexu,“ tvrdí Dana Bartoňová, obchodní ředitelka společnosti YIT.

Peníze se vrátí za dvanáct let

Podle údajů Pražských vodovodů a kanalizací loni spotřeba pitné vody na osobu dosáhla 113 litrů denně. V ostatních regionech je jen o pár litrů nižší. Úspory jsou proto namístě.

Technologie recyklace vody vyžaduje jednorázovou vstupní investici, dvojí rozvody, a především správnou údržbu. Návratnost investice do systému odhaduje Kobera na deset až dvanáct let. Budova má nicméně životnost mnohonásobně delší.

Se stejným recyklačním systémem počítá Skanska i při stavbě nově vznikající čtvrti Modřanský cukrovar a u připravovaných projektů Radlická a Michle. „Se zvyšujícím se nedostatkem zásob pitné vody a s její vzrůstající cenou je pravděpodobné, že se tato technologie dostane více do povědomí ostatních důležitých hráčů na trhu. Věříme, že i klienti začnou podobné technologie více vyžadovat, ať už s cílem snížit provozní náklady, nebo ulevit přírodě či přispět k nižší uhlíkové stopě,“ dodává Kobera.

I další firmy o úsporách přemýšlejí. „Využívání takzvané šedé vody v bytových objektech zatím vidíme jako problematické z hlediska náročnosti na provoz. Prověřujeme ale koncepci propojení šedé vody s obnovitelnými zdroji energie, kdy dochází k úspoře teplé vody a zbytkové teplo z šedé vody se využívá pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody,“ říká Petr Valeš, produktový manažer společnosti JRD.

Jak rychle uspořit na energiích? Pomohou i chytrá měřidla, která odhalí noční žrouty energie

Sbírají dešťovku a zlepšují mikroklima

Hospodaření s vodou pomáhají rovněž zelené střechy na bytových komplexech. Obdobou zelené střechy jsou střešní či fasádní kořenové čističky, které se dají umístit na rodinné domy. Pak fungují jako mokřadní střecha a upravují mikroklima v okolí. Většina kořenových čistíren se nicméně nachází v terénu.

Tyto systémy zachycují dešťovou vodu, která následně stéká do akumulačních nádrží a dá se využívat například na zalévaní či v případě nedostatku šedé vody dočerpat na splachování či praní. „I s tímto systémem počítáme v Modřanském cukrovaru. Ten bude disponovat čtrnácti tisíci metrů čtverečních zelených střech, ze kterých se přebytečná voda bude svádět do 19 akumulačních nádrží o objemu až 190 tisíc litrů,“ popisuje Kobera.

Čtvrť díky tomu ušetří až polovinu pitné vody ročně. Počítá se tam navíc s propustnými povrchy, takže se dešťová voda z veřejného prostoru nebude odvádět ani do kanalizace.

Kořenové čistírny samy o sobě vodu nešetří. Úspora přichází až se správným hospodařením s vodou. Například napojením na potrubí tak, aby se vyčištěná voda dala použít na splachování či zalévaní zahrady. Podle Lucie Borikové ze stavební firmy LIKO-S se v takovém případě může spotřeba pitné vody snížit o 30 až 50 procent.

Hlavní čisticí funkci v kořenové čistírně plní mikroorganismy. „V kořenovce nečistí vodu rostliny, ale primárně bakterie, které žijí přisedle na štěrku,“ vysvětluje Vít Rous, jednatel společnosti Grania, která kořenové čistírny projektuje. Bakterie se živí znečištěním, které vypouštíme spolu s vodou, a tím vodu čistí. Jedná se o proces, který se běžně děje v přírodě a kořenové čističky ho využívají k čištění odpadní vody.

Stromy jsou nejlepší klimatizace, která nic nestojí, říká šéf Liko-S

Přírodní technologie na desítky let

Kořenová čistírna pro čtyřčlennou rodinu vyjde přibližně na 300 tisíc korun. „U rodinných domů je rozdíl v nákladech relativně malý a investice do kořenovky místo jiného typu čistírny se vrátí až třeba za dvacet let. Důležitější je spíše nižší potřeba obsluhy a bezvadná funkčnost čistírny i přes menší dokonalou péči,“ vysvětluje Rous.

„Investicí do kořenové čistírny získáváte technologii, která desítky let perfektně čistí vodu, parametry vyčištěné vody se řadí k nejlepším dostupným technologiím, a to vše s minimální údržbou. Často našim klientům říkáme, že záleží na tom, zda chtějí vodu čistit nebo skutečně vyčistit, a tím i prospět životnímu prostředí,“ popisuje přidanou hodnotu Iva Šimoníková ze společnosti Kořenovky.

Stačí jednou ročně posekat rostliny, odstranit přebytečný kal ze septiku a zkontrolovat odčerpávací zařízení. Při správné péči může takový systém sloužit 30 až 40 let.

„Nižší je také spotřeba elektrické energie, dokonce je možné v určitých případech, například na svažitém pozemku, mít kořenovku úplně bez potřeby elektrické energie. Ale i tak odběr je minimální a průtok přes čistírnu může být stále gravitační. Elektrika je pak potřeba jen pro intenzifikaci čisticích procesů,“ dodává Rous

V bytech zase nacházejí využití takzvané bytové studny. Takový systém vyrábí například od roku 2017 nizozemská firma Hydraloop, přičemž cena se pohybuje okolo sto tisíc. Přístroj umí podle výrobce snížit spotřebu vody až o 45 procent. Sbírá odpadní vodu z vany a sprchy, čistí ji, dezinfikuje a umožňuje její opětovné použití na splachování a praní.

Jde o další díl z našeho seriálu Udržitelný život. Partnerem Speciálu je společnost Skanska. Obsah vytváří redakce Ekonews.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.