Evropská unie rozhodla o ukončení prodeje nových automobilů se spalovacím motorem na benzin či naftu v roce 2035. Současně ale schválila nařízení, podle něhož se budou moci prodávat auta s motory spalujícími klimaticky neutrální paliva.

Emise oxidu uhličitého se u nových osobních aut a dodávek budou postupně snižovat až do roku 2035. V té době budou muset všechna tato auta být klimaticky neutrální. To znamená jezdit na elektřinu, zelený vodík, nebo syntetická paliva. V důsledku toho budou moci z výrobních pásů sjíždět i po roce 2035 vozy se spalovacími motory.

Evropská komise v roce 2026 posoudí pokrok směrem k plnění cílů, ekonomické a sociální dopady či technologický rozvoj. Lidé nicméně budou mít nadále možnost používat starší vozidla se spalovacími motory a na trhu s ojetinami je kupovat a prodávat.

E -benzin a e-nafta jsou klimaticky neutrální, protože vznikají na bázi zachycování CO2 z atmosféry a z vodíku získaného z obnovitelných zdrojů energie. Současné motory patrně nebude k jejich využívání nutné nijak složitě upravovat. Kromě osobních aut mohou v budoucnu pohánět i větší dopravní prostředky, třeba letadla. Jejich vývoj je ale teprve na začátku.

Mnozí experti považují pokračování spalovacích motorů v autech za nesmyslnou odbočku od klíčového přechodu k elektromobilitě. Zastánci spalovacích motorů naopak upozorňují na to, že elektrické motory činí malá auta kvůli vysoké ceně neprodejnými a nelze jimi spalovací motory nahradit všude. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela vyjednanou výjimku považuje za velký úspěch českého předsednictví.

Jen pro dvě procenta evropských aut

Spalovací motory patrně nebudou široce rozšířené. Evropská federace pro dopravu a životní prostředí odkazuje na data shromážděná rafinérským průmyslem, ze kterých vyplývá, že k dispozici bude jen takový objem syntetických paliv, který vystačí pro pohon dvou procent vozů na evropských silnicích.

„E-paliva jsou prezentována jako uhlíkově neutrální cesta pro prodloužení života spalovacího motoru. Ale z vlastních dat odvětví vychází, že jich bude dost jen pro zlomek automobilů na silnicích. Zákonodárci by proto měli zavřít dveře tomuto Trojskému koni průmyslu fosilních paliv,“ psal ještě před nedávnem analytik federace Yoann Gimbert.

I podle Luďka Niedermayera, europoslance za TOP 09 a bývalého viceguvernéra České národní banky, který se věnuje ekologii, se bude jednat o okrajovou věc. „Takové vozy budou vyžadovat nová technologická řešení. Podle mě je to úlitba německému automobilovému průmyslu a prémiovým značkám,“ říká s tím, že vyrábění syntetického paliva je nesmírně energeticky náročné a v kombinaci se spalovacím motorem, který má obecně nízkou účinnost, to bude i velmi nákladné.

„Je to tak pro stávajícího majitele BMW M4, který dal za auto dva miliony a nevadí mu, že za litr paliva zaplatí třeba 70 korun,“ dodává Niedermayer. Myslí si, že pro některé motoristy bude těžké vzdát se pocitu, že mají pod kapotou silný motor, který vydává typický hrčivý zvuk.

Deset mýtů o „lithiových“ bateriích. Expert z VUT Brno vyvrací nesmysly

„Syntetická paliva jsou greenwashing“

Všechny spalovací motory tak syntetická paliva nespasí. Evropská federace pro dopravu a životní prostředí rovněž považuje za nereálné plány průmyslu pro masový import e-paliv, protože neexistují standardy pro jejich certifikaci. A dovoz e-paliv prý může podle zmíněné nevládní organizace zpomalit úsilí v méně rozvinutých ekonomikách dekarbonizovat vlastní dopravu a energetiku.

„V Evropě by e-paliva vysávala elektřinu z obnovitelných zdrojů, která je tak potřebná pro zbytek ekonomiky. (…) V Evropě vyrobená paliva by měla být upřednostněna pro letadla a lodě, protože většina z těchto dopravních prostředků nemůže použít baterie pro dekarbonizaci,“ myslí si Yoann Gimbert.

Federace se také odvolává na analýzu, podle níž budou do roku 2030 elektromobily v rámci celého životního cyklu odpovídat za polovinu CO2 oproti vozům na e-palivo. Na pokračování spalovacího motoru má negativní pohled i propagátor elektromobility Jan Staněk alias Electro Dad. „Syntetická paliva jsou greenwashing. Je to zbožné přání fosilní lobby udržet lidi na čerpacích stanicích. Elektromobilita je samozřejmě ohrožuje, protože s rozvojem fotovoltaiky si lidé budou moci vozy nabíjet i doma,“ říká Staněk.

Je prý dobře, že automobilky už většinou napírají úsilí a investice směrem k elektromobilitě. „Bojí se jak čert kříže nových firem typu Tesla a čínských výrobců. A to nemluvím o tom, až do oboru vstoupí Apple. To nezůstane kámen na kameni,“ je přesvědčen Staněk s tím, že elektromobilita je „globální megatrend“ a kdo nechce skončit jako značky Nokia či Kodak, které včas neinovovaly a z trhu prakticky zmizely, musí na něj naskočit co nejdříve.

Dobíjení elektroauta na sídlišti není takový problém, dobít můžete cestou na nákup nebo do kina

Palivo pro sanitky a hasiče

Mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula naopak považuje pokračování spalovacích motorů za naprosto zásadní pro určitý typ dopravy. „Nedovedu si představit, jak by se bez nich obešli zemědělci na polích. Nebo jak by si poradili hasiči, když jim v lokalitě zrovna vypadne proud? Dovedete si představit, že vojáci budou válčit v tancích na elektřinu?“ ptá se Loula.

Po roce 2030 se podle něj mohou syntetická paliva stát „novým pilířem“ jako palivo pro spalovací motory a pro vybrané druhy dopravy především integrovaného záchranného systému (IZS), dálkové letecké dopravy, v zemědělství, stavebnictví a v armádě. Rozhodující přitom bude dostupnost oxidu uhličitého a cena elektřiny pro výrobu vodíku.

Připouští, že aktuálně jsou syntetická paliva spíše ve fázi výzkumu pod taktovkou firem, jako je Bosch či Siemens. Ve věci se také významně angažuje automobilová značka Porsche. „Je před námi ještě třináct let vývoje a diskusí. To je podle mě hodně času, během něhož se ještě může leccos přihodit,“ říká Loula.

Podle Louly pro dalších až dvacet let zůstanou spalovací motory rozhodujícím pohonem. „Obměna 1,5 miliardy vozidel na celé planetě bude trvat určitě dalších 40 let, do roku 2040 proto zůstanou stále velmi důležitým a strategickým palivem jak automobilový benzin, tak motorová nafta a letecký petrolej,“ je přesvědčen.

Udržitelný může být menstruační kalíšek i tramvaj, říká designérka Anna Marešová

Syntetická paliva zkoumají i Korejci

V Česku se letos prodalo 144 tisíc nových aut, elektromobily z toho tvořily dvě procenta. Jejich podíl nicméně rok od roku roste a většina evropských automobilek avizovala ukončení výroby spalovacích motorů do roku 2035.

Nové nařízení unie může nicméně oživit zájem o spalovací motory. Hyundai Motor Group, jejíž součástí jsou značky Hyundai a Kia, už letos v březnu oznámila, že uzavřela dohodu se saúdskoarabskou státní ropnou společností Aramco a Technickou a přírodovědeckou univerzitou krále Abdalláha o společném výzkumu a vývoji e-paliv.

„Elektromobily typu BEV a FCEV budou rozhodující technologií Hyundai Motor Group k dosažení uhlíkově neutrální mobility. Technologie pro ekologické spalovací motory, spojující ekologické palivo s motorem na principu spalování velmi chudých směsí, budou zase klíčem k účinnému snižování emisí skleníkových plynů během našeho přechodu k elektromobilům,“ uvedl Alain Raposo, výkonný viceprezident skupiny Hyundai Motor Group pověřený vedením technické jednotky elektrifikovaných pohonů.

Do roku 2035 na nulu

Dohoda mezi Radou EU, Evropskou komisí a Evropským parlamentem uvádí, že automobilky mají do roku 2030 snížit emise nově prodávaných osobních vozů o 55 procent pod úroveň roku 2021 a do roku 2035 o sto procent. U užitkových vozů je hranice v roce 2030 stanovena na 50 procent a v roce 2035 na sto procent. Snižovat emise mohou i tím, že motory budou spalovat klimaticky neutrální paliva.

Nařízení týkající spalovacích motorů a emisí CO2 v dopravě je součástí balíčku Fit for 55, jehož cílem je zajistit snížení emisí skleníkových plynů v Evropské unii (EU) o 55 procent k roku 2030 oproti roku 1990.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.